Pipes and Pints: Při natáčení desky nás naučili hrát trsátkem

Historie vaší kapely sahá do roku 2006, od té doby jste stihli s kapelou procestovat téměř celou Evropu. Jak jste toho dosáhli? Co jste pro to museli udělat?
Komplikace byly s ideou jako takovou. Chtěli jsme toho dosáhnout už od začátku, proto jsme museli dát dohromady kapelu a udělat dobré písničky, dát dohromady dobré muzikanty a sehnat zpěváka jako je Mike. (pokyne hlavou přes stůl směrem ke zpěvákovi) Mike je schopen si napsat texty a umí dobře zpívat. Než jsme dosáhli tohoto personálního stavu, trvalo to asi tři roky.

A potom?
Pak už šlo jen o to dostat naše písničky ven, mezi promotéry.

V Česku je mnoho dobrých kapel, které si ale o zahraničních fanoušcích mohou nechat tak akorát zdát.
Každá kapela chce prorazit do světa. Když se dostanete do zahraničí, je to známka toho, že jste dobří.

Takže české publikum podle vás nedokáže ocenit kvalitní hudbu?
To bych zrovna neřekl. Ale mít kromě českých fanoušků také zahraniční publikum je lákadlo. S tím se dostavuje pocit výjimečnosti a samozřejmě také spousta zážitků.

Vzpomenete si ještě na svůj první koncert v zahraničí?
Myslím, že to bylo ve Stuttgartu. Tenkrát, když ještě fungoval MySpace, napsali jsme krátkou zprávu kapele Porters, která tam měla hrát, jestli by nechtěla support kapelu. Nic jsme od toho nečekali, ale oni nakonec souhlasili. Ve Stuttgartu jsme si s nimi padli do oka a oni nás v té euforii vzali s sebou na třídenní turné, kde nám vybírali peníze do klobouku.

Co je na vás tak zajímavého? Kromě dud.
Hlavně jsou to ty dudy. Na to člověk upře pozornost a něco si poslechne s pocitem "to bude hrozný". Potom třeba zjistí, že tam dudy ani tolik nejsou, ale že jsou tam i jiné zajímavé prvky a že ta hudba vlastně není špatná. Potom se podívá na video, zjistí, že na nás skáče třeba čtyři sta lidí a pozornost narůstá.

Přečtěte si recenzi novinky Found & Lost

Mluvíte o tom, že jste měli nejdřív sen založit kapelu. Máte nějakou odbornou muzikantkou průpravu?
Myslím, že to je jedna z věcí, která by nám zabránila toho snu dosáhnout. Takoví lidé pořád všechno promýšlejí a nedávají do toho srdce. Mike prý studoval zpěv skrz cigarety a alkohol. (smích)

V tiskové zprávě píšete, že "dudy jako nástroj disponují pouze jednou oktávou o devíti tónech". Oktáva má ale tónů osm.
Je tam jedna oktáva, ale má dvě áčka. Nejsou tam všechny tóny z oktávy. Jedna oktáva znamená, že nemohu transponovat, což hodně omezuje. Dá se sice pracovat s dalšími harmoniemi, ale to už je trochu vyšší škola, do které se postupně dostáváme.

Miku, nedávno jsi zvažoval odchod z kapely. Co tě k tomu vedlo?
Bylo to příliš stresující pracovat s kapelou, která je na vyšší úrovni. Ten úspěch byl na mě příliš rychlý.

Takže myslíš, že tentokrát už ten stres zvládneš?
Ano, už je to lepší. Tenkrát to byl opravdu šok - tolik koncertů a pozornosti.

Kluci, nebojíte se, že Mikeovi zase rupne v bedně a znova ohlásí odchod z kapely?
Zpočátku nás to napadlo, teď už ani ne. (smích) Už to vidíme realističtěji. Všichni jsme se už naučili úspěch zvládat.

Loni, kdy se zpráva o Mikově odchodu objevila, jste vypsali i výběrové řízení na náhradního zpěváka. Kolik adeptů se vám tehdy ozvalo?
Poměrně dost, ale těch použitelných bylo málo. Na zkoušku jsme pozvali jen jednoho. Byl to takový kluk z Texasu, přiletěl sem na týden na zkoušku a byl to skvělý muzikant. Mezitím se ale znovu ozval Mike, a bylo jasno.

Novou desku vám pomohl natočit Darian Rundall. Tvrdíte, že jste při práci s ním zjistili, kolik věcí jste v minulosti dělali špatně. Co například?
Například nějaké technické záležitosti. Právě proto, že nemáme hudební vzdělání, nejsme v těchto věcech úplně zběhlí. On například naučil basáka hrát trsátkem, bubeníka hrát větší silou, nás všechny ladit... Ukázal nám, co šlo a my jsme se snažili během té krátké doby co tu byl, mnoho věcí napravit. On nás sice dost tvrdě ztrestal, ale dostal to z nás. (smích)

Nebyl z toho trochu zpruzený? Přece jen, hrát trsátkem se kytaristi učí v prvních lekcích.
No, o tomhle byly mezi námi největší hádky. (smích) On byl ale pro nás obrovská autorita. Všechno, co řekl, mělo smysl, všechno měl podložené svou třicetiletou kariérou v americkém punku. Semtam se někdo z nás pokusil mu postavit, ale nemělo to moc cenu.

Křest nového alba Lost & Found proběhne už v sobotu 10. 11. v pražském Paláci Akropolis.

text: Katarína Straková, foto: archiv Pipes and Pints