Imodium interview: Každý máme svoji Valerii, svoji osudovou ženu

Vydáno 22.10.2013 | autor: redakce

Jen pár dní před vydáním čtvrtého studiového alba se polovina skupiny Imodium, zpěvák Thom a basák Ronoon, rozpovídali o měsících ve studiu, pilotním klipu i podzimním turné. A kdo je ona Valerie, kolem níž se momentálně točí jejich svět?

Imodium interview: Každý máme svoji Valerii, svoji osudovou ženu Imodium interview: Každý máme svoji Valerii, svoji osudovou ženu

imodium 3imodium: Ronoon, Daniel, Thom, Kárl


Valerie je první deska, na které děláte od začátku v aktuální sestavě, navíc za přítomnosti Martina Voláka, který ji produkuje. Znamenalo víc lidí ve studiu taky víc názorových střetů?

Thom: Vůbec ne. Ta mimokapelní osoba - producent - je náš dobrej kamarád, takže jsme se ani nezdržovali vzájemným poznáváním. Strávili jsme spolu tři čtvrtě roku poměrně intenzivně a nikdo se kvůli ničemu nehádal. Jen v samotným závěru někdy před čtrnácti dny nastaly lehký rozkoly třeba v rámci technický stránky. Že se někdo vzteká sám nad sebou, protože třeba desetkrát nemůže nahrát sólo nebo to zazpívat, je normální.

V diskografii máte jak alba, které jste natočili sami, tak nahrávky pod taktovkou producenta. Která možnost je podle vás lepší?
Thom: Jde hlavně o to, jakou představu má kapela a k tomu se všechno váže - jak na tom bude pracovat, s kým, kde, za kolik, jak dlouho... To jsou věci, který se stejně vždycky musíš řešit. Obě možnosti mají své a já osobně nelituju ani jedné. Nemyslím si, že s producentem musí být práce na desce lepší, protože na něj ta kapela může třeba spoustu věcí hodit. A naopak - když na albu dělá kapela sama, neznamená to nutně výhodu v tom, že by to nemusela s nikým řešit.

Na hudební složce se podílíte všichni, texty píše výhradně Thom. Čteš jim je průběžně, nebo jim předložíš až finální podobu?
Thom: Kluci vidí až finále. Mluvit do toho můžou, ale za ty roky už to funguje tak, že to nikdo nedělá. Teď jsem texty řešil hlavně s producentem a korektury samozřejmě byly; neprobíhá to stylem, že něco napíšu a zůstane to tak. Oproti předešlým deskám jsem se tentokrát snažil psát i víc přímočaře.


Ústředním motivem je osudová žena; pojednává většina skladeb o té samé, nebo ses spíš inspiroval příběhy osudových žen v okolí?
Thom:
Půjčoval jsem od ostatních, respektive jsem to zvláštně propojil; sešly se příběhy mých známých, byly dost identické a silné, v některých případech i docela vostrý. Ta prapůvodní myšlenka - slovo Valerie - existuje v mojí hlavě už dva roky. Nejdřív to mělo být něco úplně smyšlenýho, pak zas vyloženě můj osobní příběh, nakonec jsem zjistil, že je to dost obecný téma, samozřejmě navíc oboustranný: my máme z logiky věci Valerii - ženu, ale samozřejmě to funguje i obráceně - typ chlapa, kterej drtí, ničí ale zároveň tě nepustí. To je aspoň pro mě definice toho osudovýho protějšku, kterej tě třeba i doživotně poznamená.

To jméno si vybíral podle významu, nebo toho jak zní?
Thom: Právě tou zvukomalebností, jak mi to slovo dokáže znít přísně a tvrdě, a zároveň stačí jen změnit tón a vyzní žensky, jemně, vznešeně.

O Valeriích mluvíte jako o ženách, pro které byste byli ochotni udělat cokoliv, ale ruku na srdce - určitě existuje něco, co neuděláte pro žádnou ženskou na světě?
Thom: Samozřejmě by kapela kvůli ženský nikdy neskončila. Respektive ne kapela, ale pouto k hudbě jako takový. Na tom si vylámala zuby hromada dívek a budou si je na tom nejspíš lámat dál. (smích)

Imodium Valerie COVV klipu i na bookletu má Valerie podobu Jolany Vojtkové - jak probíhalo hledání femme fatale podle vašich představ?
Thom: Vybírali jsme v kapele a rozhodly dvě její fotky, na kterých má úplně opačný výrazy - na jedné je křehká, na druhé zase hrozně zlá. Umí výrazově obojí a v tom případě je to ona - naše Valerie. Trochu si s náma vytrpěla, protože klip byl celodenní zápřah. I to, že tam ta holka jenom sedí, je vlastně největší peklo, protože sedět nehybně několik hodin a neměnit výraz... Tím mě osobně strašně překvapila, že to zvládla.

A jak jste přišli na obsazení mužské role?
Thom: Michala Skořepu známe osobně. Ten nápad vzešel od Ronoona.
Ronoon: Známe se z hudebních projektů, různých kapel a koncertů. Hraje i v muzikálech.
Thom: Postava muže už je v klipu složitější, museli jsme najít někoho, kdo by to uhrál a aby taky vypadal, ale paradoxně jsme to měli nakonec docela jednoduchý, protože hned první tip od Ronoona vyšel. Jestli se někomu ten videoklip líbí, tak je to nadpoloviční většinou právě díky Michalovi.

Singl se kromě rádiových hitparád probojoval i do t-music chart, kde se po čtyřech týdnech stále drží v nejlepší desítce. Čekali jste, že prolomí mainstreamové ledy?
Thom: Vždycky je záměr, že se vybírají singly, který by takhle mohly uspět. Dost se to konzultuje, kolikrát i se samotným rádiem. Já osobně poznám úspěšnou písničku až na koncertech. Za podporu fanoušků v případě jakéhokoliv hlasovaní děkujeme a jsme za to moc vděční, ale koncert je koncert!

Předchozí Polarity jste vydali také v akustické podobě. Jakých specialit se dočkáme tentokrát?
Thom: Rýsujou se mi v hlavě věci, který by ještě mohly vzniknout, ale model, že teď necháme dva tracky v šuplíku, abychom před Vánocema mohli udělat speciální edici, to rozhodně ne. Spíš jsme se teď snažili soustředit pozornost na koncertní podobu - poprvé řešíme i pódiové provedení a panuje velké očekávání, co to s lidmi udělá a jaký efekt to přinese.

Vaše podzimní turné čítá třináct zastávek, křtít budete na pěti z nich a to v průběhu pouhých dvou týdnů - jak jste vyřešili kmotry a hosty?
Thom: Je to postavený na tom, že v každým městě bude jinej předskokan a jinej kmotr - nám významově blízkej. Ta časová posloupnost je záměr kvůli technické stránce a zároveň výzva pro nás, jestli to zvládnem. Exkluzivita křtu v Bontonlandu (křest alba v pražském Bontonlandu 23. října, pozn. aut.) je v tom, že fanoušci můžou získat album o dva dny dřív, než začne oficiální prodej. Zahrajeme akusticky, proběhne autogramiáda a každej kdo přijde od nás obdrží dárek, který nikde jinde nedostane.

imodium studio 2 5213

Co nejhezčího jste zažili během tvorby alba?
Thom: Naprosto kouzelný bylo, když jsme v létě během natáčení grilovali. Odlehčovalo to atmosféru - vyjdeš ven, tam voní maso, je hezky teplo... A pro mě osobně dodělávky ve studiu Dana Landy. Setkání s ním byl taky zajímavej zážitek.

Oproti jiným kapelám stále točíte videoklipy v reálných prostorách. Máte nějaká vytipovaná místa na ty další?
Thom: My to máme tak, že od naší prvotní vize nebo hrubýho scénáře je to dál už jen práce tvůrců klipu. Od nás vzejde nějaká představa, najdeme partu, se kterou to chceme udělat, a pak už to s ní jen konzultujem a dolaďujem. Víc by o tom asi řekli tvůrčí týmy než my.

Počítáte s Martym (Martin Linhart, režisér videoklipu k písni Valerie, pozn. aut.) i pro další klipy?
Thom: Stoprocentně. Skvěle jsme si sedli. Klipy k téhle desce bychom chtěli asi čtyři, ale skutečnej počet bude otázka peněz.

text: Aneta Holá, foto Supraphon



imodium promo2013 TOP

zavřít