Vladimir 518 interview: Je důležitý ukájet předně vlastní chtíče (I.)

Vladimir 518

PRO SLAVÍKA BYCH SI NEPŘIŠEL

Momentálně jsi uprostřed turné ke své poslední desce Idiot a k albu Jamese Colea Moby Dick. V čem je tohle turné speciální?
Určitě ve složení lidí, kteří na tohle turné vyrazili, to v rapu není běžný. Obvykle jezdíme jen s DJem, a teď máme s sebou celou kapelu. Složení turné je: já, DJ Mike Trafik, James Cole, LA4, Matěj Havlíček, Adam Koller, Tutti Frutti a DJ Doemixxx. Koncerty vypadají tak, že začíná James Cole s Doemixxxem a pak nastupuju já s kapelou. V průběhu večera se to ještě různě promíchává. LA4 hostuje u Jamese i u mě, to předně. Je na pódiu po celou dobu mého koncertu.

Album Idiot, které jsi vydal na jaře 2013, bylo oceněno žánrovým Andělem v kategorii hip-hop a o pár dní později získalo ocenění Album roku na cenách Žebřík Bacardi Music Awards 2013. Co plánuješ dál?
Grammy a Oscara.

• VIDEO: Život Vladimira 518 na Planetě Praha

Za který film by měl Idiot dostat Oscara v kategorii soundtracku?
Nemám moc rád rap ve filmech, většinou mě to nebaví. Není to pro mě filmová hudba, ale jsou výjimky, kdy to zafunguje. Jako třeba Rick Ross a jeho track, co se objevil ve filmu Django Unchained. Tam se objevil rap a skvěle tam seděl. Určitě jsou momenty, kdy to jde, ale svoji desku bych nenominoval k žádnému filmu.

Posloupnost ocenění je logická: Anděl, Žebřík, Grammy, Oscar a pak Slavík. Šel by sis převzít cenu za zpěváka roku?
Já se necítím zpěvákem. Taky mi přijde úplně zvrhlý, že Landa vyhrává něco ohledně zpěvu. Hudební cenu si převezmu, ale Slavíka za zpěv nikdy nedostanu, a kdybych ho dostal, tak si ho nepřevezmu, protože by mi to přišlo úplně nepatřičný.

Žánroví Andělé jsou vždycky vyčleněni mimo hlavní předávání cen akademie populární hudby Anděl, které letos proběhne v polovině května. Máš nějaké nominace?
Nominace tam jsou, album roku a videoklip. Někdo mi kvůli tomu volal, ale abych se přiznal, co přesně, tak to nevím. Na předávání se asi stavím.

Album Idiot je pestré nejen zvukově, ale i žánrově. Kolik lidí se na něm zhruba podílelo, dá se to počítat v desítkách nebo ve stovkách?
Těžko spočítat, musel bych si sednout k tracklistu, ale odhadem to bylo asi dvacet lidí: Produkce, hosti, instrumentalisti.

V RAPU MÁM RÁD I DEMENTNÍ POLOHY

Jak jsi spokojený s prodejem?
Jsem moc spokojený. Na to, že prodeje celkově spadly, tak jsem ještě dělal dolis CD a jsem na nějakých 3 500 tisících CD a 500 vinylech. To jsou samozřejmě srandovní čísla, ale jsem spokojený. Snažím se razit filosofii, že pokud má někdo něco rád, měl by to podporovat. Neříkám lidem, že si nesmějí stahovat, to by mi přišlo moc dogmatický. Mám spoustu stažený hudby, ale pořád si kupuju originální nosiče. Podpořit kapelu ale můžeš i nákupem na iTunes nebo na jiném serveru, případně tím, že dorazíš na koncert.

Kritici i lidi hodnotí na Idiotovi tvoje zlepšení v oblasti textů. Je to změnou způsobu tvé práce?
To je složitý, třeba není pravda, že se lepším, jen jsou texty lidem příjemnější. Člověk se samozřejmě nějak vyvíjí, to sleduju i u sebe, některý věci dělám líp než dřív. Určitě ještě natočím desky, které budou pro lidi, co se jim líbí podobný texty, ale zároveň mě baví psát i texty o hovně nebo o rapu. To je taky svým způsobem zakázaný téma, aby psal rapper o rapu, to se odsuzuje jako nějaká nenápaditost. Když vydám sólovou desku, chci, aby ta věc byla vyvážená a nebyla jen pro omezený publikum, ale byla poslouchatelná i z venku žánru. To znamená, že nechci natočit čtrnáct tracků, kde rapuju o tom, jak rapuju, to by mě samotnýho nebavilo. Mám ambice dělat sólový desky s dospělejším přístupem, ale určitě se budu vracet i k těm vyloženě dementním polohám, které mám taky strašně rád.

Přemýšlíš předem o možném publiku? Pro koho tvé desky budou?
Nesnažím se nikdy vycházet vstříc trendu nebo požadavkům publika. Upřednostňuju pocit a potřebu tu desku udělat podle sebe. Jinak zní deska PSH, jinak moje sólové a jinak bude znít album s Hugo Toxxxem, které připravuju. Vždycky je to pro někoho moc blbý a pro někoho moc chytrý. Proto je důležitý nebrat na nikoho ohled a ukájet předně vlastní chtíče. Snažím se reagovat na svoje nálady a potřeby, a když udělám jednu věc, snažím se příště udělat věci zase jinak. Protože kdybych dělal všechno pořád stejně a dokola, unudil bych sám sebe i okolí k smrti.

PŘEKROČIT ŽÁNROVÉ VYMEZENÍ

Na desky si vybíráš i pestré hosty, ať už to byl Lešek Semelka na desce Gorila vs. Architekt nebo Jiří Korn na Idiotovi. Je někdo z téhle scény, s kým bys ještě chtěl spolupracovat?
Teď mě nikdo nenapadá, ale když desku pak dělám, cítím potřebu udělat tu věc s někým, kdo nemá s touhle scénou nic společnýho. To je moje motivace, překročit na chvíli to žánrový vymezení a udělat něco jinak. Semelka byl tak trochu vtip, ne ale mířený proti němu. On je strašně sympatickej chlápek a stali se z nás kamarádi. U Korna s Kocábem to byla reakce na moje dospívání. Kdo to bude příště, nevím, jestli to vůbec někdo takový bude. Ale třeba se mi nakonec vyloupne v hlavě zas někdo, s kým budu mít potřebu nějakou věc udělat.

• TOP 10 nejlepších česko-slovenských alb roku 2013

Když jsi oslovoval Semelku na desku Gorila vs. Architekt, tvoji tvorbu neznal. Mimožánroví hosté na desce Idiot už o tobě věděli?
S Jiřím Kornem se nějaký čas známe a Kocáb taky reflektoval, že tady nějaký rap vůbec existuje. Napojení s nima bylo jednodušší, oni jsou aktivnější než Lešek a chápali, odkud jsem, co dělám a o co jde.

Nehodláš zapojit do spolupráce nějaké umělce ze žánru, kterému se věnují například Sunshine?
Sunshine jsou mí kamarádi a hodně jsme spolu dřív hráli třeba v rámci Českých hradů a dost se mluvilo o tom, že něco společně uděláme. Nikdy jsme ale nic neudělali, ale vím, že Kay zpíval refrén pro Trafika a spolu jsme dělali coververzi tracku Du Dolů. Čili nějaká spolupráce už proběhla, ačkoliv jsme spolu ještě nic nenatočili, takže je dost možný, že to ještě přijde.

text: Hedvika Pajerová, foto: Tomáš Vlach