Sto zvířat interview: Na festivalech nás baví, že tam není zahulíno

„Začínáme se vyhřívat na festivalových podiích a zatím to až na pár deštníků vypadá výborně. Těšíme se ale i na to, až budeme na konci září doma a budeme se vracet do klubů. Když je nám v klubech na jaře zima, tak jdeme ven a když je nám zima venku, tak jdeme zase zpátky do klubů." (smích)

Tak jak je to tedy? Máte radši klubové koncerty nebo hraní pod otevřeným nebem?
To by mě taky zajímalo, kdybysme nechali Zvířata hlasovat, jak by to dopadlo (smích). Já se přiznám, že mám hodně rád, když se hraje v klubech třeba turné k nový desce. Ale pak mě naopak zase velmi baví právě festivaly: popíjíš kelímkový pivo a najednou se můžeš nadechnout a není zahulíno.

V technickém zázemí rozdíl není?
Festivaly se za posledních ix let zlepšily. Málokdy se stane, že by někde něco nefungovalo, to spíš bývá občas u městských slavností, které pořádají radnice - tam jsou to občas problémy zvukový. Jinak si už vybíráme osvědčený štace, takže málo kdy jsme, díky našim zvukařům, nemile překvapeni.

Docela mi mě zajímalo, jak vznikají nové písničky, když pořád jezdíte po koncertech...
Většinou už to autor hudby přinese hotový. Tomáš Belko píše texty dopředu, takže mi děláme vlastně hudbu na texty. Každý bydlíme v jiným městě, takže většinou přijedeme na koncert o dvě hodiny dřív a zkoušíme nový věci během zvukovek. To ale samozřejmě na festivalech nejde.

Jak trávíte čas během turné nebo na festivalech, když zrovna nestojíte na pódiu?
Většinou se snažíme vracet domů, protože máme spoustu malých dětí. Já teda ne, já už mám dospělý puberťáky. Bubeník má malinký dvojčátka, takže se snažíme, pokud to není zrovna na Moravě, vracet se po koncertě domů. Je to dáno tím, že tito nešťastní otcové mladých dětí prospí v tom hotelu co můžou, aby se pak mohli vrátit k rodince trochu čerství. Pak tam máme pár magorů, kteří mezitím vylezou na nějakou horu. No a já si koupím kafíčko, jdu si číst noviny a čekám na ostatní. Spíš se ale snažíme vracet - jestli je těch noclehů za rok deset, tak to je maximum. A to jsme loni odehráli 115 koncertů, to jen tak pro představu.

• VIDEO: Sto zvířat si opět hraje. Na svatebčany a bezdomovce

Máš kromě hudby ještě jinou zálibu?
Já jsem vystudovaný výtvarník, takže když hrajeme v nějakém pěkném městě, jako je například Český Krumlov nebo České Budějovice, tak si s sebou vezu skicák. Občas mám fobie, jak furt musím dirigovat tu kapelu a uvádět koncerty, tak když se odplaví adrenalin, tak si jdu někam sednout, třeba na hradby, dám si tam pivko a dvě hodiny si kreslím. To je vždycky krásná satisfakce a zase nabiju energií, což občas potřebuju.

Česko máte procestované křížem krážem, kam se nejraději vracíš?
Když vezmeme festivaly, tak mám rád ty, které jsou na pěkném místě, jako je třeba Okoř a další český hrady. Jinak mám pocit, že s festivalama se posledních pár let protrhl pytel - každý kdo má fotbalové hřiště, tak na něm nutně postaví pódium, a ono to ne vždycky funguje. Když můžu zpívat a koukat u toho třeba na nějaký pěkný cimbuří, tak je to pro mě pochopitelně radost... Obecně jsou z mýho hlediska nejpreferovanější Jižní Čechy.

Ale koncertujete i v zahraničí.
Zrovna chystáme na září výlet do Německa a Holandska, protože máme holandskýho baskytaristu Williho (Willem Versteeg pozn. red.), který na tom furt usilovně pracuje. Tak bychom dali tak 5-6 koncertů. Myslím, že Willi bude šťastný, že si bude moct zachrochtat svojí rodnou řečí a my budeme rádi, že to tam bude celé uvádět a celé organizovat.

Hráli jste tam někdy na nějakém větším festivalu?
Jeden čas jsme jezdili hodně do Německa. Hráli jsme na americký vojenský základně, ale ne pro vojáky, ale pro běžný návštěvníky z toho města. Bylo to úžasný, protože se o nás starali jako o hvězdy. Samozřejmě vůbec netušili, co jsme zač, ale byli jsme na plakátech napsaní velkým písmem. (smích) Dokonce nás doprovázela policie na pódium.

• RECENZE: Sto zvířat natočili své nejdospělejší album. Pro děti

V jaké fázi jste s další deskou?
Na začátku zimy jsme vydali album Tlustej chlapeček se včelou v kalhotách, což je deska spíš pro děti. Říkali jsme si, že když máme těch harantů tolik a měli jsme spoustu legračních písniček a textů, tak jsme udělali tohle... Teď máme prvních 4-5 kousků, které cvičíme průběžně, abysme vydali příští rok na podzim naše nové album, který by mělo být oslavou 25. výročí, protože v roce 1990 jsme Zvířata založili a nechtěli bysme vydávat žádnou best of, ale úplně novou desku. Texty máme asi všechny, protože Tomáš je neuvěřitelně plodný a myslím, že pět věcí už je jasných a ostatní se rodí v potu tváře, ale máme na to ještě rok, tak si myslím, že to bude všechno v cajku, že jsme začali celkem brzo. Chtěli bysme na podzim ještě vydat singl, aby to byla taková jednohubka, a pak se uvidí.

Když pak jdete do studia, nahráváte všichni dohromady, nebo jeden po druhém?
My to máme většinou tak, že to nahráváme postupně, ale například dechaři nahrávají spolu. Nahrajou se bicí, pak se dělá rytmika: kytara, basa, pak klávesy. Že bysme si stoupli v deseti lidech a dali to najednou, to v žádnym případě nejde a ani bysme to možná neuměli.

V sobotu vás čeká Okoř se šťávou, kde hrajete prakticky každý rok...
Na Okoř se vždycky těšíme, a to z mnoha důvodů. Jednak je to blízko Prahy a je to na krásném místě, a hráli jsme tam už tolikrát a vždy to bylo skvělé. Doufám, že vyjde počasí a že to bude zase hezký jako loni, předloni a před předloni...

A co bys vzkázal vašim fanouškům?
Ať vydrží relativně při smyslech, protože budeme hrát až večer. Budeme se na ně těšit a doufám, že nezklameme.

Text Michal Šenbauer, foto archiv

Kromě Sto zvířat vystoupí 21. června na Okoři se šťávou např. Lucie Bílá,  Wohnout, České srdce, Imodium,Vladimír Mišík & Etc..., Lake Malawi, Rybičky 48, UDG, Hentai Corporation, Adam Mišík, Voxel, Johny Machette ad. {vypnoutlink: Lucie}