Petr Tibi interview: Fanoušci mě vzali na ramena, abych měl lepší záběry

Jakou nosíš na koncerty výbavu?
Beru většinou dvě digitální zrcadlovky Canon, dva objektivy od stejný firmy a taky objektiv Tokina. Občas přibalím blesk, ten ale používám jen výjimečně. V tašce nosím i náhradní baterie do foťáku a blesku a další drobnosti. Mockrát už jsem chtěl takhle naloženou tašku zvážit. Hlavně druhej den na festivalu mám pocit, že tahám na rameni tunu.

Ve kterých prostorech se ti fotí nejlíp?
Festivaly přes den, když nesvítí ostrý slunce. Koncerty ve velkých halách bývají zpravidla taky dobře nasvícený. Dobře jsou nasvícení umělci v divadelních sálech, tenhle prostor mi ale atmosférou moc nevyhovuje. Horší je to v některých menších klubech nebo vesnických kulturácích, tam bývají často slabý světla. Někdy jsou světla ztlumený na žádost vystupujícího umělce nebo z pódia svítí silný protisvětla. Stalo se mi v plzeňským klubu, že nedorazil osvětlovač, tak jsem dostal svolení svítit já. Pořádně jsem si na kapelu posvítil, ale ta asi nadšená nebyla, neboť hodně světla rovná se vedro na pódiu. Vybavuju si pár nefotitelných koncertů, třeba Načevy, Mansona, Kreator nebo Laibach.

Co je největším nepřítelem fotografa?
Nabízí se říct osvětlovač, ale je to vrhač piv. Když trefí mě, tak je to v pohodě, ale je zle, když trefí foťák. Naposledy mi foťák zasáhli na trutnovským festivalu při vystoupení Patti Smith a na výročním koncertu k třiceti letům Plexis v Lucerna Music Baru. Nebezpečím jsou i někteří muzikanti. Zánovní kinofilmovou zrcadlovkou Canon EOS 3 mi na Ozzfestu umyl sám Ozzy proudem vody z hasičský hadice.

Jsou muzikanti vstřícní?
Mnoho lidí se rádo fotí a hodně lidí focení nemusí, stejně je to i s muzikanty. Před více než deseti lety jsem fotil koncert Vlasty Redla. V půlce druhý písničky přestal hrát a povídá: "Řekli jsme pár snímků, ne filmů." V tý době jsem si bral na akci dvanáctisnímkovej film. Nevím, co říká teď v době digitálů...

Při focení v zákulisí problémy nejsou?
Kdo nemá rád focení v zákulisí, toho bez svolení nefotím. Kapely, který mě znají, s focením v zákulisí problém nemají. Ví, že nefotím pro bulvár a že problematický fotky bych nepoužil.

• FOTOREPORT: Metallica se průtrže mračen nezalekla. Dvouhodinový set na Aerodromu odehrála v plném nasazení

Jak vycházíš s publikem?
Několikrát se mi stalo, že při punkovým koncertu při focení v kotli si ke mě stoupnul punker a dával bacha, aby mě při pogu nesejmuli. Jednou mě v davu na Kabátech vzali fanoušci na ramena, abych měl lepší záběry. Někdy je ale publikum taky dost nevrlý. Za patnáct let jsem vypozoroval, že čím menší město, tím je publikum k fotografům tolerantnější.

Koncertní fotograf Petr Tibi

Petr Tibi: Největší nepřítel fotografa? Vrhači piv

Je rozdíl fotit odlišné hudební žánry?
Když fotím třeba Ivana Mládka, kterej na pódiu sedí a nehne se, tak je těžký vymyslet záběr, jenž by byl dynamickej, akční. Kapely jako Hentai Corporation prožívají muziku úplně jinak, proto se dají udělat zajímavější snímky.

Zabýváš se i jinými tématy než hudbou?
Fotím především hudbu. Focením se neživím, proto na jiná témata už nezbývá mnoho času. Mám rád sport, takže zkouším fotit i fotbal, čemuž bych se chtěl do budoucna věnovat víc. Láká mě fotit i makro.

Jaké vidíš klady a zápory focení na film a na digitál?
První koncerty jsem fotil na kinofilmový Zenit 11. Na koncert, jak už jsem říkal, jsem si brával dvanáctisnímkovej film. Většinou jsem si kupoval značku Fuji, ale občas i Konica. Ta nebyla tak kvalitní, ale měla o tři snímky víc, než bylo uvedeno. Na festival jsem si vozil na každej den jeden šestatřicetisnímkovej film. Z dnešního pohledu je nemyslitelný takhle málo exponovat. Protože jsem neměl objektiv, kterej by přibližoval, chodil jsem před koncertem za kapelama a fotil si je v zákulisí pro případ, že bych se při vystoupení nedostal dost blízko. Vzpomínám si, že jednou jsem si na koncert Franty Sahuly koupil dva šestatřicetisnímkový filmy. Byl jsi tam i ty a říkal jsi, že jsem úplnej blázen, že takhle hodně fotím. Tenkrát se za fotku platilo sto padesát korun a Kodak s šestatřiceti políčky stál přibližně stejně.

Kolik času zabere zpracování fotek?
Záleží na tom, jaká je do toho chuť a taky, jak se fotky povedly. Přesnej čas ti nepovím, protože bys mi řekl to, co před patnácti lety na Sahulovi.

Petr Tibi často fotí i v zákulisí (Hentai Corporation v Písku)

Není focení po tolika letech pouze rutina?
Když se ráno probudím, přijde mi život jako rutina. Pak si dám kafe, rozkoukám se a zjistím, že mě život vlastně baví. Tak je to asi i s tím focením.

Kterého úlovku si nejvíc ceníš?
Měl jsem oblíbenou fotku Stevena Tylera, ale tu jsem omylem smazal. Nejlepší úlovky snad ještě přijdou. Rád bych nafotil koncert The Cure, Sex Pistols, Prince nebo Led Zeppelin.

• FOTOREPORT: Hentai Corporation řádili v Písku

Máš nějaký fotografický sen?
Nedávno jsem měl fotografickej sen, seděl jsem s Drtikolem a Sudkem na pivu. Sen ve smyslu vytouženej cíl neprozradím, protože jsem pověrčivej.

text: Daniel Folprecht, foto: Matyáš Tibitanzl, Petr Tibi