Bára Poláková: Nabídky na moderování kromě Žebříku odmítám

Vydáno 26.02.2015 | autor: Ondřej Bambas

S moderováním se setkala poprvé loni na Žebříku. Letos si svou roli s chutí zopakuje a slavnostním večerem 13. března 2015 v Depu2015 v Plzni nás provede s kolegou Tomášem Hanákem. Před rokem Bára Poláková zažívala pracovně vypjaté období a slibovala si, že v tempu zvolní. Povedlo se jí to a našla si čas i na poslech hudby? A jak to vypadá s její "dlouho očekávanou" deskou?

Bára Poláková: Nabídky na moderování kromě Žebříku odmítám Bára Poláková: Nabídky na moderování kromě Žebříku odmítám


Bara Polakova 2015 07Bára Poláková s redaktorem iReportu Ondřejem Bambasem


Před rokem jste říkala, že byste se ráda naučila říkat ne. Povedlo se vám to?

Nepovedlo se mi to stoprocentně, ale snažím se. Více myslím na sebe a říkám ne, když cítím, že je to tak správně.

Také jsme se bavili o tom, že si chcete pro sebe najít více času...
Ano, to se mi příliš nepovedlo, ale letos se to určitě povede. Mám méně práce, konečně jsem si našla i čas na desku. S ní se to všechno protáhlo, měli jsme ji točit už v létě, ale vše bude až teď na jaře. Všechny písničky už jsou udělané, společně s Davidem Hlaváčem (skladatel a hudebník ze skupiny Střídmí klusáci v kulisách višní, pozn. red.) máme základy písní, s kterými si ještě pohraje Honza Muchow.


Konkrétnější plány po nahrání desky zatím nemáte? Že byste rozesílala demo nahrávky organizátorům letních festivalů...

Ne, nic podobného zatím v plánu nemám, u mě jde všechno pomaličku. Takže spíš až příští rok. Tenhle celý proces trval tři roky, takže to nikam netlačím.

Pokud se ohlédneme za uplynulým rokem: zvýšil se po Žebříku počet nabídek na moderování?
Nabídky mám pořád, ale odmítám je a budu v tom nadále pokračovat. Je to jiný druh stresu, než na který jsem zvyklá, a je to pro mě vypětí. Ale na Žebříku je to příjemné a atmosféra i díky Tomáši Hanákovi tak přátelská, že mi to nevadí. Jinak se tomu ale vyhýbám.

Bara Polakova 2015 09

Bara Polakova 2015 14


Jak vzpomínáte na poslední ročník? Utkvěla vám v paměti nějaká výrazná vzpomínka?

Ne, nic konkrétního asi ne. Já si jenom pamatuju, že jsem si to hrozně užila. Překvapilo mě, kolik času máme mezi jednotlivými vstupy, takže jsem se koukala i na vystoupení. Celé to rychle uteklo. Celý den jsem strávila s Tomášem. Koupili jsme si na benzínce Bravo a pamatuju si, že tam byly nějaké náušnice, které jsme chtěli dát původně i do chystané soutěže.


A je něco, na co se těšíte letos? Například na kterého vystupujícího?

To už i loni jsem se těšila. Letos jsem zvědavá třeba na Ondru Brzobohatého nebo Anetu Langerovou. Jejich nové desky jsem ještě neslyšela, tak si je ráda poslechnu naživo.

Loni jste některé věci, které zarezonovaly hudební scénou, jistě slyšela. Mám pro vás připraveny tři ukázky.


Tak tohle jsem asi neviděla... Ne počkejte, viděla. To teď začne být srandovní a začne se to postupně rozjíždět. Jasně. Ale tohle bych si znova asi nepustila.

Co vás tedy ze světové scény zaujalo?

Já jsem objevila Sohna, který tu byl na podzim. Na tom koncertě jsem dokonce byla, v první řadě a byla jsem totálně vyřízená. Spousta lidí byla z koncertu zklamaná, ale já jsem si to náramně užila. Připadala jsem si jak dvánáctiletá fanynka, co čeká na svou hvězdu několik hodin před začátkem. Protože jsem si měsíc před koncertem dávala tu jeho desku pořád dokola.

Chodíte na koncerty často?
Naposledy jsem se do první řady dostala na Prince, na festivalu v Montreux. Díky známé jsem se nejdříve dostala na regulérní koncert, kde jsem stála v normální vzdálenosti. Pak jsem se ale velkou shodou náhod objevila i na druhém vystoupení, které bylo v malém sále pro pár desítek lidí. Tak tam jsem měla možnost si ho prohlédnout hezky zblízka. Vlastně ještě jednou jsem se s ním dostala do blízkého kontaktu, v jednom pařížském klubu, kde jsme obsadili jeho místo a servírka nás žádala o přesednutí. Nebylo snadné porozumět jejímu sdělení, že "za chvíli přijde Prince, ať si sedneme vedle." Bylo to srandovní. Seděl metr od nás.

Druhá ukázka je vybrána zejména kvůli hudební stránce než videoklipu.


Jé, Jasná páka, tu já mám hrozně ráda... Páka je jasná!

Spolupracovala jste s Davidem Kollerem i k písním na vaší desce?
Ne, ale duet Sami tam asi zařadíme. Já stále ještě píšu, takže něco jsem vyndala, zjistila, že se něco nehodí, ale do vydání se toho ještě může spoustu stát, tak uvidíme. Třeba nakonec vznikne s Davidem i něco nového.

Třetí ukázka je rovněž česká, ale z jiného žánru.



Hip hop jsem poslouchala někdy v pátnacti, sedmnácti a už jsem se k tomu nějak nevrátila zpátky. Jsem odkojená hip hopovou partičkou z Kolína, ale z toho už jsem vyrostla. I když kdo ví, zda se k tomu ve čtyřiceti zase nevrátím.

Na závěr něco k vaší další profesi, tedy herectví: momentálně hrajete například ve dvou hrách v Dejvickém divadle, nebo v A Studiu Rubín, kde připravujete novou hru.
Ano, s Michalem Malátným, který se vrací na parkety divadelní. V režii Ondry Pavelky, podle scénáře Petra Kolečka, budeme zkoušet Kleopatru, pro kterou Michal vymýšlí muziku a texty. A bude to hodně posunutá verze Kleopatry, s tím, že na poslední schůzi jsme vymysleli podtitul: Taková normální činohra se čtyřma písničkama, nebo pěti. A premiéra nás čeká 2. března.

text: Ondřej Bambas, foto: Jarda Hudec

 

Fotky pořízeny na telefon Sony Xperia Z3

 

zavřít