Emma Smetana interview: Lidé mi píšou, že mám konečně hit

Vydáno 18.04.2017 | autor: Josef Martínek

Svou první desku What I've Done vydala Emma Smetana už loni na jaře, díky třetímu singlu No Fire a chystanému turné po českých nádražích ji ale stále udržuje při životě. Svými postřehy do rozhovoru přispěl také její partner Jordan Haj, který s ní píseň nazpíval, ve spolupráci se svým bratrancem Givinarem Křížem režíroval doprovodný videoklip a sám si v něm také zahrál.

Emma Smetana interview: Lidé mi píšou, že mám konečně hit Emma Smetana a Jordan Haj. Foto: Tomáš Vlach

Emmo, když jste před více než rokem vydávala svou první desku What I've Done, měla jste s ní nesmělé plány, pochybovala jste, jestli bude vaše tvorba někoho zajímat. Cítíte se už dnes v roli zpěvačky jistější?
Emma: Stále cítím respekt, protože si myslím, že mám pořád rezervy. Ale určitě jsem už dnes o něco jistější a zároveň nemám z hudby o nic menší radost, než když jsem se na ni vrhla a začala si tím plnit své největší životní přání. Těší mě, že moje hudební cesta má vzestupnou tendenci. Zatímco v jiných oblastech jsem zažila strmý výkop nahoru, tady to postupuje kupředu střídmým tempem.

Emma Smetana představila nový klip doma v obýváku a říká: Dopravní prostředky mě dojímají

Je něco, co byste dnes poradila svému o rok mladšímu já, že má udělat jinak?
Jordan: Mě něco takového napadá. Řekl bych, že hudební a vizuální aspekt se dnes v podstatě spojily. Jedno bez druhého už moc nefunguje. Pro interpreta tak není z hlediska propagace klíčový moment, kdy vyjde deska, ale spíš vydání singlů s klipy. Ty dělají interpretovi daleko větší službu než celá deska. Je proto důležité vydávat víc singlů a klipů. Finální album už je spíš třešničkou na dortu.
Emma: S tím souhlasím, ale asi bych stejně nic jinak neudělala. Mým snem totiž nebylo být dobrá v PR, ale vydat desku. Ta teď znovu ožívá i díky tomu, že vyšel třetí singl No Fire, a někteří lidé mi píšou, že "máme konečně hit". Trochu to svědčí o tom, jak moc je posluchač ochoten si hudbu vyhledat sám, protože písnička už vyšla na desce před rokem. Ale to jsme asi ani tehdy nepřeceňovali.

NEMÁM VÍC INSPIRACE, ALE SPÍŠ ŽIVOTNÍ SÍLY

Poslední rok jste toho hodně zažila i v osobním životě, změnila jste práci, stala jste se matkou, ale zastihl vás i odchod jednoho z nejbližších lidí. Jak vás všechny tyto události ovlivnily v rovině uměleckého vnímání? 
Emma: Pravda je taková, že jsem díky narození dcery o něco šťastnější, takže mám míň důvodů skládat hudbu. Písničkové motivy mě napadají spíš v momentech, kdy strádám, a když držíte v rukou ten váš poklad, spíš se chcete věnovat jemu, než si sedat za klavír a zpívat o těžkostech života. Reálně prospím mnohem méně času, za což nemůže Lennon, která kopíruje, jak spíme my, a v noci nás nebudí. Dříve jsem se ale probouzela několikrát a většinou se rozhodla, že si ještě přispím, kdežto teď vstanu hned po prvním probuzení, protože se na dny víc těším. Paradoxně toho tedy víc stíhám a s časem nakládám efektivněji. Nemám víc inspirace, ale spíš životní síly.

Emma Smetana: Mou desku by v zahraničí považovali za popovou, pro Čechy je to alternativa

Žádné "depky" tedy asi ve vaší další tvorbě očekávat nemáme?
Emma: To určitě ne, mě samotnou poslední dobou víc baví tanečnější, rychlejší songy. Uvědomila jsem si to na koncertech, kde platí, že čím svižnější písničky hrajeme, tím víc nás to baví směrem k publiku. Jakmile máme zahrát na nějaké akci dvě tři skladby, automaticky sahám po těch svižnějších.

Před rokem jste říkala, že rádia vaše písničky nechtějí hrát, ale aktuální singl No Fire nasadila do vysílání například Evropa 2. Změnilo se tedy u nás něco?
Emma: Změnilo se to, že Evropa 2 má novou ředitelku, která projevila sympatickou snahu udělat z tohoto rádia znovu trendsettera.

To se asi daří, protože klip No Fire se na YouTube dostal do kategorie Trendy...
Emma: Klidně budu ráda trendy (smích). Asi sem teprve dorazil trend, který ve světě funguje už nějakou dobu. Ale nechci to zakřiknout, protože nasazení na Evropu 2 je dobrá zpráva pro příští měsíc. Pak půjde písnička do testů a může se stát, že to posluchači nepřijmou. Uvidíme, zatím to podle reakcí a počtu zhlédnutí na YouTube vypadá nadějne.

vložte odkaz, text nemažte

Každý klip k desce What I've Done měl dost odlišné pojetí, ten aktuální na vás vypadá až nezvykle současně. Co vás k tomu vedlo?
Jordan: Řekl bych, že svým způsobem je to pořád retro, i když současnější retro. Tímto způsobem se dnes ve světě natáčí například módní kampaně, zejméně mě baví, jak se prolínají barevné záběry s těmi černobílými.
Emma: Přiznám se, že jsem se chovala trochu jako vypočítavý klient, protože jsem nechtěla, aby to působilo veskrze artově, jako například Velvet Dress. Pochopila jsem, že určitý druh publika to může zaskočit. V tomto případě jsem chtěla, aby klip odpovídal tomu, na co jsou lidé v roce 2017 zvyklí se dívat. A co se týče odlišného zpracování, snažíme se neopakovat stejné postupy, protože to sama nemám ráda. Ale neřekla bych, že by z těch tří klipů nebylo patrné, že jsou k písničkám stejného interpreta. Jako divák bych asi poznala, že se danému umělci líbí secese, 60. léta a francouzská nová filmová vlna.

RÁDA BYCH, ABY TO VE VEŘEJNÉM PROSTORU TROCHU OŽILO

Na přelomu května a června odehrajete turné po vlakových nádražích. Jak bude v praxi vypadat - zahrajete přímo v nádražních halách, nebo někde před nádražím?
Emma: Bude se to lišit podle logistických a bezpečnostních možností daných nádraží, někde zahrajeme na peroně, jinde v hale nebo venku před nádražím. Jsem ráda, že do toho jdou AŽD Praha, České dráhy i Správa železniční dopravní cesty. Není to úplně jednoduché na organizaci, což částečně vysvětluje, proč u nás před námi obdobné turné ještě nikdo neudělal. Naštěstí máme skvělou tour manažerku Martinu Tůmovou. Na každém koncertě s námi bude hrát i host. Pozvání přijali Tomáš Klus, Kato s Prago Union a teepee. Zatím ale neprozradím, kdo kde vystoupí, nechám si to pro návštěvníky jako překvapení. Věřím, že tím dění na nádražích trochu oživíme, je škoda, že je lidé vnímají jako ne moc oblíbená místa, kam jdou, aby se dostali z bodu A do bodu B. Snad se na chvíli pozastaví a všimnou si kouzla, které v sobě ta místa mají.

LIVE: Lék na české mindráky? Emma Smetana!

Turné přináší pro většinu interpretů kromě radosti a zážitků také zisk. Vy ale veškerý výtěžek z těchto koncertů věnujete na charitu. Neberete tedy hudbu jako jeden ze způsobů obživy?
Emma: V Česku se podle mě hudbou živí tak deset kapel, kdybych se někdy do této pozice dostala, byla bych za to ráda, ale momentálně takovou ambici nemám. Turné vnímám spíš jako nějaký happening, ráda bych, aby to ve veřejném prostoru trochu ožilo. Vstupné bude dobrovolné, peníze rozdělím mezi neziskovky, se kterými jsem v permanentním kontaktu přes svůj spolek Emma má bazar. Není to z mé strany žádné samaritánství, ale svým způsobem sobectví, protože mám radost, kdykoliv můžu udělat radost někomu jinému. Ale v prodeji bude také merch, navrhla jsem vlastní podprsenky nebo třeba balzámy na rty, a chystáme i vinyl. Možná tedy přece jen něco málo vyděláme a koupím si za to zmrzlinu nebo čepičku pro malou (smích).

OČEKÁVALA JSEM, ŽE MĚ POVĚSÍTE NĚKAM NA STROP

Kromě hudby se věnujete i žurnalistice. Cítíte se jistěji v roli tázající se novinářky, nebo zpovídané zpěvačky?
Emma: Jistější jsem, když se ptám já. Když jdu na rozhovor, vnímám to jako práci a naštěstí netrpím přehnaným respektem k hostům, přesně vím, co z nich chci dostat za informace. V DVTV mám navíc vynikající editory, kteří se mnou rozhovory koncipují. A celkově tam ze strany kolegů cítím velkou oporu. Takové pracovní prostředí bych přála každému.

RECENZE: Emma Smetana zvládne pop, elektroniku i šanson. Všechno jen pro radost

Jako profesionální novinářka máte jistě názor na českou hudební kritiku, protože se o vás v našich hudebních médiích píše. Na jaké úrovni je tedy podle vás v Česku žurnalistika v tomto oboru?
Emma: Mrzí mě, že si často přečtu překopírovanou tiskovou zprávu. Přijde mi, že v tom oboru trochu panuje lenost. Také si myslím, že si u nás málokdo troufne něco buď hodně strhat, nebo hodně pochválit. Všechno je dost opatrné, korektní. Souvisí to nejspíš s tím, jak malé u nás hudební prostředí je. Každý novinář ví, že toho, o kom píše, zase brzy potká, takže ho nechce naštvat. Zároveň si je vědom toho, že by mohl rozhněvat určitý segment čtenářů. A pak jsem si taky všimla, že bývá určující první recenze. Ty další obvykle pokračují ve stejném duchu.

Potvrzuje to i má zkušenost ze stáže z druhého nejčtenějšího francouzského deníku Libération, kde jsem přispívala do kulturní rubriky. Přestože jsem ve svých recenzích vždy rozebírala, proč se mi daná věc líbí, nebo ne, šéf té rubriky mi vyčítal, že moje kritika pořád není dost vyhraněná. Ten by koukal, jak se čeští profesionální kritici snaží o vyváženost i v tak subjektivní oblasti, jakou je umění a kultura obecně. Moje osobní zkušenost je ale vlastně vyborná, jsem samozřejmě ráda, že o mně zdejší hudební novináři píšou a že desku tak dobře přijali. Před vydáním jsem očekávala, že mě pověsíte někam na strop, pohoršeni tím, že si nějaká moderátorka z Novy vůbec dovoluje pokoušet se o umění. Takže pozitivním zjištěním je přinejmenším to, že předsudky recenzentů nejsou tak velké, jak jsem očekávala.

Říkáte, že nedokážete posoudit, zda máte raději žurnalistiku, nebo hudbu. Uměla byste se tedy rozhodnout mezi dvěma překrývajícími se nabídkami, zda jet vystupovat na hlavní stage festivalu Glastonbury, nebo udělat rozhovor s Paulem McCartneym?
Emma: To je jednoduché. Jela bych na Glastonbury, protože by pak byla větší šance, že se mnou Paul McCartney udělá společnou písničku. Jeho názory znám nazpaměť, on je takovej správňák, šprt, na rozdíl od Lennona se vždycky choval dost konvenčně, a jako člověk mě zajímá mnohem míň než jeho hudební tvorba. Takže opakuju - Glastonbury!

text: Josef Martínek, foto: Tomáš Vlach, Marielle Tepper

Témata: Emma Smetana, Jordan Haj, What I've Done, No Fire, Tomáš Klus, teepee, Prago Union, Paul McCartney, Glastonbury

zavřít

Při poskytování služeb na těchto stránkách nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s používáním souborů cookie na těchto stránkách. Další informace naleznete zde. Rozumím