Hana Zagorová interview: Netušila jsem, že v této době a ve svém věku budu ještě zpívat

Počátkem sedmdesátých let jste vystupovala v divadle Semafor. Jaké máte na tuto dobu vzpomínky?
Bylo to pro mě velmi důležité období, strávila jsem tam krásné dva roky. Pracovali jsme pod vedením pana Jiřího Suchého, který přepsal a zparodoval Kytici od Karla Jaromíra Erbena. Režíroval to Jirka Císler. Bylo to báječné představení a v Praze to znamenalo hrozně moc. Lidi stály šílený fronty! Vystupovat v Semaforu byla prestižní záležitost, protože kdo dostal nabídku od pana Jiřího Suchého, moc si toho vážil. Já zrovna tak. 

Hana Zagorová interview: Nenechám se přesvědčit k tomu, do čeho se mi nechce

Co u vás převažovalo - herectví, nebo zpěv? A kdy se to začalo lámat?
V divadle jsem nebyla. Zběhla jsem ke zpěvu už po třetím ročníku na katedře herectví, protože jsem musela školu přerušit vzhledem k nemoci. A pak už jsem poslední rok absolvovala ve Státním divadle v Brně, kde jsem dostala báječnou nabídku, ale v té době už jsem bydlela v Praze. Věděla jsem, že se budu věnovat hlavně zpěvu. A to se také potvrdilo.

Kdy jste začala psát první texty?
Důležitý a jeden z prvních textů byl Svatý kluk, který vznikl v roce 1965. Písničku jsem natočila v Ostravě. Svatej kluk byl pro mě Richard Kovalčík, který napsal hudbu v Ostravském rozhlase, kde jsem začínala. Textů jsem napsala víc, ale myslím, že jeden z těch zásadních byl ke skladbě Hany.

KDYŽ PÍŠU, KOLEM LÉTÁ MÚZA

Kdy píšete texty a co k tomu potřebujete?
Potřebuji k tomu samozřejmě invenci, nápad a nějakou tu múzu, která v době, kdy píšu, někde lítá. Nepotřebuji žádné konkrétní prostředí, místo ani věc. Sama jsem napsala asi 80 textů a v podstatě každý na úplně jiném místě.

Okoř se šťávou čekají oslavy dvaceti let, vystoupí Hana Zagorová, Jelen, Mirai nebo Rybičky 48

Je někdo, komu ráda píšete texty?
(smích). Víte, já jsem v tomhle trochu sobecká, neboť si texty píši hlavně pro sebe. Od začátku své kariéry. Je pravda, že několik textů jsem napsala pro Karla Gotta, Evu Pilarovou a Standu Hložka. Nejsem textařský profesionál, takže musím říci, že text mi dá docela dost práce. Písničky, které si sama otextuji, si velice pečlivě vybírám.

Váš manžel Štefan Margita je operní pěvec. Zazpíváte si někdy společně doma?
Ne, nezazpíváme, protože jsme oba tak pracovně vytíženi, že jsme rádi, když si vyčistíme uši od hudby. (smích)

Časový harmonogram Okoře se šťávou: Festival odstartuje Pokáč a završí Wohnout

Čím vás pan Margita zaujal?
Slyšela jsem ho zpívat a zaujal mě jeho zpěv, v jeho hlase bylo cítit něco andělského, čímž mě strašně okouzlil. Jeho hlas musí zasáhnout každého, i posluchače, kteří vážné hudbě moc nerozumí.

Cestujete spolu?
S cestováním je to u nás složitější .Já jezdím spíše za ním, protože Štefan vystupuje v těch nejlepších operních domech po celém světe od La Scaly v Miláně až po Metropolitní operu v New Yorku. Aktuálně po festivalu Okoř se šťávou odlétám do San Francisca, kde je Štefan již 14 dní sám a netrpělivě čeká, až přiletím. Poté budeme spolu v San Franciscu skoro tři týdny. Po příletu domů nafotím fotografie na obal svého nového alba, které jsem minulý týden dotočila. A na opravdovou dovolenou, na kterou se moc těšíme, poletíme do španělské Malagy. Vypneme tam telefony, vykašleme se na celý svět a budeme si snad trochu užívat.

S kým jste spolupracovala na svém novém albu?
S řadou českých zpěváků. Třeba Marek Ztracený mi napsal dvě krásné písničky a podle jedné z nich - Nemám strach - se bude jmenovat i album. Dvě písničky složila Radůza, jednu hezčí než druhou, přispěli i Xindl X, Martin Chodúr, Jirka Březík nebo Kuba Kubín. Všichni jsou to skvělí zpěváci.

SOUTĚŽ: 3 x 2 vstupy na Okoř se šťávou

DNEŠNÍ MLADÍ DĚLAJÍ MOC DOBROU MUZIKU

Co říkáte na současnou pop music? Liší se podle vás hodně od dob, kdy jste začínala?
Liší a je to samozřejmě dobře. Byla by strašná škoda, kdyby se nelišila (smích). Mladí lidé mají své bohy, své styly a strašně moc jim fandim. Dělají moc dobrou muziku. V sedmdesátých a osmdesátých letech se naše písničky denně hrály v rádiu, to by byl pro dnešní interprety skoro zázrak. Dnes se nedělají ani televizní zábavné pořady, vše se odehrává na sociálních sítích. Je to jiný život než za nás. Ale přeji současným mladým interpretům, aby se jejich písničky hrály v rádiu a aby lidi, kteří chodí na koncerty, věděli, na co jdou.

Po loňském velkém úspěchu se vracíte na Okoř se šťávou, tentokrát na jubilejní dvacátý ročník. Jak se na něj těšíte a jak se dívate na to, že vás pořadatelé stále zvou na festivaly?
Těším se moc, loni to bylo opravdu skvělé! A co se týče festivalů obecně, je pro mě obrovská pocta, že mě zvete. Je to jiný koncert než běžné vystoupení, kterých dělám hrozně moc. Je to zábavné a chodí také jiní lidé. Hlavně jsem vůbec netušila, že v této době a ve svém věku budu ještě zpívat. 

Chcete něco vzkázat fanouškům, kteří se chystají na letošní Okoř se šťávou?
Ať si to užijí, dobré pivo, vínečko, počasí a hlavně krásný letní den, protože život je hrozně krátký. Proto si ho opravdu užijte!

text: Michal Šenbauer, foto: Lukáš Loužecký (Okoř se šťávou 2017), archiv

Témata: Hana Zagorová, Okoř se šťávou, Štefan Margita, Marek Ztracený, Xindl X, Radůza