Rituály interview: Cítíme, že teď to má teprve sílu!

Na jaře jste vydali debutové album Vsaď na černou, s jakými ohlasy jste se setkali?
Ty, co se k nám dostaly, byly pozitivní. O těch negativních radši nevím. (smích)

RECENZE: Rituály - rock pro všechny, kterým je v masách těsno

A vy jste s nahrávkou spokojeni?
Určitě, vždycky to reflektuje období, ve kterém se album připravovalo. S odstupem času tam mám věci, které mě třeba baví míň, ale to je normální vzhledem k tomu, kam se kapela postupem času posouvá. Materiál na desku se sbíral přes dva roky, takže se tam potkávají různorodé písně. Je to taky tím, že to byla naše první deska, to má člověk vždy několik otevřených cest, kudy se vydat.

Desku vám produkoval Yarda Helešic, jak došlo k této spolupráci?
Dříve jsme spolupracovali s Borisem Carloffem, ale cítili jsme že po A Banquet potřebujem nějaké nové impulzy. Zvažoval jsem několik různých producentů a hledal hlavně někoho, kdo nejlépe pochopí naší podstatu. A Yarda se ukázal jako dobrá volba. Na jeho jméno jsem několikrát náhodou narazil, taky se mi líbila první deska Nicelanda, kterou dělal, takže jsem se s ním prostě spojil. Přinesl jsem nějaký demáče, který Yardu zaujaly, takže jsme se domluvili hned na místě.

FOTOREPORT: Rituály zpečetili sázku na černou v pražském Rock Café

SOUSTŘEDÍME SE TEĎ JEN NA ČESKO A SLOVENSKO

Předtím jste měli kapelu A Banquet, ve které jste zpívali anglicky a v trochu jiném žánru. Vnímáš vaši novou tvorbu v češtině a v rockovější formě jako dobrou volbu?
Určitě. V A Banquet jsme došli do bodu, kdy jsme se už cítili vyčerpaně. Ta kapela byla koncipovaná jako trojice, takže o žádných personálních změnách se tady nedalo ani uvažovat. Raději jsme s Richardem začali paralelně dělat tvorbu, ve které jsme cítili naší další budoucnost. Hlavně po letech v angličtině jsme chtěli lepší textový vyjádření, a jelikož měl Richard dost textových úryvků a skic, rovnou jsme na tom začali stavět.

Takže texty píše Richard?
Dělíme se, ale víc jich přináší Richard. Každej máme trochu jinej rukopis, ale dohromady se to doplňuje.

Co vaši původní fanoušci říkali na tuhle změnu?
To je spíš otázka na ně. (smích) Nějaký velký překvapení se asi nekonalo - že proběhne nějakej konec a začátek, jsme avízovali celkem dopředu. Ti, kterým se Rituály zalíbili, s námi zkrátka pokračují dál.

vložte odkaz, text nemažte

S minulou kapelou jste ale koncertovali i v zahraničí, teď se vám tou češtinou trochu zavřela vrátka...
Mně to limitující nepřijde, soustředíme se teď jenom na česko-slovenský region. Možná proto, že jsme s A Banquet vyzkoušeli v zahraničí ledacos a viděli jsme, jak je tahle cesta obtížná, nám teď vůbec nevadí tvořit jen pro české publikum.

Prošli jste i personální obměnou, do kapely přišli Martin a Sebastian, co bylo důvodem, že původní kluci odešli?
Kapelu jsme nejdřív tvořili s Richardem jen ve dvou, pak jsme přibírali muzikanty, aby mohlo vše obživnout. První volbou byli tehdy Marek a Tomáš, ale časem to nebylo z různých důvodů tak úplně ono. Postupem času se to vykrystalizovalo až do současné podoby.

CHCEME ZŮSTAT KAPELA S KLUKOVSKÝM POHLEDEM NA SVĚT

Jak jste přišli na nové muzikanty?
Vlastně přes doporučení známých. Tím, že ta obměna nebyla najednou, šlo to tak nějak přirozeně. Martina nám dotáhl bývalý klávesák a Sebastian k nám přešel z jiné kapely. Cítíme, že teď to má teprve sílu!

Nechybí vám v současném soundu klávesy?
Nechybí, klávesový party jsem vymýšlel stejně já a naživo je prostě valíme přes sampler. Na celkovým zvuku se spíš projevila druhá kytara, některý písně jsme naživo trochu předělali.

Dříve jsi byl na pozici basáka a doprovodného zpěváka, teď se situace obrátila a stal se z tebe hlavní zpěvák a kytarista, jak vnímáš tuto změnu? Splnil se ti tím sen?
Asi jo, ale je to role, na kterou člověk nebyl zvyklej. Ze začátku to bylo obtížnější, protože je na člověka mnohem větší tlak, všechny průsery jdou pak hlavně za tebou.

Naživo vystupujete s Janou Věnečkovou, jak jste se dali dohromady?
Když jsme dokončovali aranže k desce, napadlo nás, že by některý songy mohl rozjasnit ženský vokál. Jenže jsme zase nechtěli někoho jen proto, aby tam vůbec nějakej featuring byl. Proto jsme se taky ozvali Janě - znali jsme se už delší dobu a tušili jsme, že by její hlas mohl sedět k tomu mýmu. Že je to ono, jsme věděli hned po prvním takeu.

Jako stálou členku ji nechcete?
Stále vidíme Rituály jako kapelu s klukovským pohledem na svět a to nechceme měnit. S Lucií taky kdysi jezdila Lenka Dusilová a přitom nebyla stálou členkou.

Máte novou skladbu Úplněk, bude k ní klip?
Úplněk jsme nedávno začali hrát na koncertech, ale klip zatím nechystáme. Ne že bychom k nějaké písni video nechtěli, ale je to dost i o financích. Nechceme dělat nic napůl, takže do doby, než seženeme peníze nebo dostaneme fakt super nápad, se do toho pouštět nebudeme.

Na jakém nejzajímavějším místě jste hráli?
S Rituály jsme se zatím pohybovali na takových těch klasických místech, hlavně po klubech. Nedávno jsme hráli v Lucerně, ta patří k mým nejoblíbenějším. Jinak ta nejzajímavější místa jsme zažili s A Banquet, hlavně v zahraničí - to utkví v hlavě asi každýmu muzikantovi. Hlavně hraní v Rusku, Anglii nebo v Itálii, to bylo napěchovaný zážitky. Navíc čím víc na východ, tím lepší odezva publika.

Co je vaším snem?
Rádi bychom byli taková alternativa k současnému poprockovýmu mainstreamu. Aktuálně tu vzniká snad každý týden novej projekt, jen je jeden jako druhej. Myslím, že spousta posluchačů by ocenila i něco trochu jinýho, než co se na ně každej den valí ze všech stran, akorát je pro nás zatím obtížné naši tvorbu k těmhle lidem dostat. Je to jednoduchý - hrát pro lidi, který ti rozumí, je vždycky nejvíc.

NEVĚŘIL JSEM, JAKÁ DEMENTNOST MŮŽE DNES FRČET

Co třeba říkáš na YouTube scénu?
Musím říct, že to jsem absolutně nepobral. Furt doufám, že to je spíš taková vlna, kterou zažili všichni teenageři - v 90. letech ji reprezentoval Lunetic, po přelomu milénia Superstáři a teď holt YouTubeři. Když jsem si ale některý známý YouTubery pustil, nevěřil jsem, jaká dementnost může dnes frčet. Přijde mi hrozná škoda, že dnes nejvíc letí vtipně udělaný covery, zesměšnování a nachytávky než pokus přijít s nějakou seriozní tvorbou, s náznakem alespoň nějakýho uměleckýho záměru.

Tak jinak, zaujalo tě něco v poslední době?
Sem tam se nějaká kapela najde, ale zas toho tolik novýho teď neposlouchám. V poslední době mě ale dostala Metallica s novou deskou, kdy ke každýmu songu vydali rovnou i klip.

Nedá se mi to nezeptat, nemáte nějaký rituál, než vejdete na pódium?
Už radši ne! (smích)

text: Hana Bukáčková, foto: archiv kapely

Témata: Rituály, A Banquet, Yarda Helešic, Metallica, Boris Carloff, Vsaď na černou