S Nothing But Thieves v tourbusu: Muse jsou nejmilejší nerdi. Je nám ctí s nimi hrát

Tvorbu těchto pěti mladíků z Británie si oblíbili milovníci klasických kytar, vyexponovaných kompozic a hlasových tobogánů i fanoušci hudební alternativy. Je jim teprve třiadvacet a hrají tak, že se lehce postaví po bok velikánů Muse i objevů jako Foals nebo Royal Blood. Krom toho, že jejich debutové album je nepřehlédnutélné dílo hudebních profíků, si ale krom respektu získají každého, kdo se s nimi osobně setká.

Tame Impala uhranou Colours Of Ostrava psychedelickým rockem, dorazí i Nothing But Thieves

Zpěvák Conor v tomto rozhovoru vystupuje jako roztomilý kluk se světlými vlasy létajícími kolem hlavy, co dostává svou nevinností a srdečností. A kytarista a klávesák Dom je za drsňáka, který nebere vážně ale vůbec nic. Prostřednictvím webkamery nás vpustili přímo do svého rozestlaného tourbusu parkujícího na ulici kdesi v Chicagu. Dodávkou občas někdo projde, kluci se předhánějí v tom, kdo vypustí z úst lepší vtip. Ve výsledku se stírají hranice mezi tím, kdo se ptá a kdo je tázán, protože se smějí úplně všichni. Tohle není jen tak ledajaký rozhovor, to je důkaz, že Rock Save The Queen.

Na obrazovce se objevují dva rozvrkočení kluci a nahrávání je spuštěno…

Kolik u vás zrovna je, vypadáte, že jste právě vstali?
Conor (dále jen C): Je tu kolem poledne. Ale nedá se říct, že bychom se zrovna probudili… Protože v tourbusu se totiž ani zrovna dvakrát nevyspíš.
Dom (dále jen D): Pořád to hrozně kodrcá, takže se vůbec nevyspíš.

Těžká party po koncertě?
C: Nene, není to o tom, je to hlavně o busu.
D: Já se teda včera docela dost opil. Ale vážně za ten špatnej spánek můžou ty hrbolatý americký silnice. A upřímně i náš řidič stojí za vyližpr**l! (všichni tři zúčastnění vypuknou v smích)
D: Myslim, že mě ten řidič právě slyšel, takže jsme v průseru.

vložte odkaz, text nemažte

A váš řidič je Američan nebo Brit?
D: Američan.

Nó jó… Tak proto.
D: Přesně.

OTÁČÍME SE JAKO KŘEČEK V KOLEČKU

Pánové, musím se vás zeptat na vaši tour s Muse. Jaké to je hrát na jejich 360° pódiu?
C: Ten rozdíl je v přidaných 180°. (vyprsknou smíchy)
D: To mělo bejt vtipný, ale nebylo co? (Conor v pozadí sípe) Na kulatý stagei nemůžeš stát v klidu, pořád se musíš otáčet. Ten pohyb stojí hlavně na Conorovi…
C: Jojo, otáčim se jako křeček v kolečku.
D: Jedinej James (bicí) si tam sedí v klídku a dělá si to svý. Ale my ostatní si na pohyb rychle zvykli.

Předpokládám, že s Muse hrajete pro největší publikum, pro jaké jste kdy hráli.
D: Jo, nic většího jsme zatím nehráli. S Muse jsme hráli nejvíc pro 30 nebo 35 000 lidí. Na většině koncertech to dělá kolem 20 000 lidí, což je docela dost. Řekl bych. O něco málo víc lidí, než co chodí na nás. Řekl bych.

LIVE: Muse skvěle zakončili berlínskou Lollapaloozu

Pro kolik lidí hrajete ve Státech?
C: Většinou přijdou zhruba dva lidi.
D: Ale dneska to bude kolem tisícovky, což je na to, že jsme v USA poprvý, docela úspěch. Znají nás tady akorát z rádia. Asi pomohlo, že jsme vystoupili i u Jimmyho Kimmela.

Není to divné, být na druhé straně planety a setkávat se s lidmi, kteří znají vaší muziku?
C: Jasně, ale je super, že se naše hudba rozprostřela po světě.
D: Jo. Je to divný. Teprve si na to zvykám.
C: Je fakt, že Amerika je tak daleko... (zamyslí se). Miluju být slavný.
D: Taky.

Sníte o tom, že se stanete stadionovou kapelou, jakou jsou dneska Muse, nebo si vystačíte s kluby?
D: Naším snem bylo stát se kapelou hrající na svatbách. (smích, smích, smích) Jenže se to pak celý zvrtlo a začali jsme dostávat moc nabídek. Můj táta bookoval kapely na svatby, jenže měl najednou přeplněnou e-mailovou schránku, protože všichni chtěli nás. Bylo to zdrcující. Takže se na nás vykašlal kvůli tomu plnýmu e-mailu a my se museli soustředit na větší věci. Ne, jasně, že chceme být velkou kapelou. Kdo má sen vyprodat nějakou díru na anglickym venkově? To by bylo ubohý očekávání!

Conore, vím, že jsi to musel slyšet už hodněkrát. Ale co stojí za tím, že tvůj hlas zní tak podobě jako hlasový projev Matta Bellamyho?
C: Zeptal se mě na to samý pár dní zpátky, když jsme byli na kafi. Je to tím, že Matt má stejné pěvecké vzory jako já - Jeff Buckley, Thom Yorke, takže to přirozeně s naším hlasem dělá stejné věci.

HOLKU Z PRVNÍHO KLIPU JSME POZVALI NA BURGER

Jací jsou vlastně Muse při osobním setkání?
C: Oni jsou přesně takoví, jaký jsme si je představovali…
D: (skočí Conorovi do řeči) Jsou prostě banda geeků ve středním věku. (Conor vybuchne smíchy) Skvělí, milí kluci, ale jsou to všechno prostě nerdi. To odhadnete sami, když posloucháte, co hrajou, jejich sebeprezentece, jejich videa...
C: Oni to sami přiznávají, stačí se podívat na YouTube, vždyť ta videa jsou úplný kraviny.
D: Jsou to sice nerdi, ale ty nejmilejší nerdi na světě a my jsme strašně poctění, že s nima můžeme hrát.
C: Vybral si nás Dom, jejich bubeník, protože jsme se mu líbili.

Va sami máte natočených dost klipů na to, že máte venku jen jednu desku...
C: Dneska je to nedílnou a důležitou součástí komunikace. Hrajeme už nějakou dobu, začali jsme tak, že jsme natočili video bez peněz a bez labelu.
D: Naše muzika nestojí za nic, tak se snažíme lidi rozptýlit aspoň videama… (V tuhle chvíli už se redaktorka skládá a ztrácí naději, že z NBT vytáhne cokoli vážného)
D: To je hlavní důvod, ne, Conere?
C: To je hlavní důvod, proč všechny kapely dělají videa.
D: Když dneska hledáš novou muziku, nejdeš rovnou na Spotify, jdeš na YouTube a ať chceš nebo ne, hodnotíš písně i podle vizuálu. Což je divný, ale děláme to všichni.

Které bylo to první video, co jste sami natočili?
C: Graveyard Whistling?
D: Ne, to bylo Emergency. Za tím je dobrá historka! Vzali jsme tu nebohou hubenou holku na pláž v Brightonu, kde snad mrzlo, strašně foukal vítr a byla děsná zima. A my jsme ji oblíkli jen do džínů a toho nejmenšího topu, co vás napadne. Ten, co nezakrývá ani břicho, nic. A ona vypadala tak promrzle... Bylo nám jí líto.
C: Pozvali jsme ji na burger.

Zrovna jsem se chtěla zeptat, jestli za to natáčení vůbec něco dostala.
D: Žádný peníze. Jenom burger. A to jsem jí ho půlku sněd. Navíc jsme ji vzali do dost špinavý hospody, takže bohužel ten burger ani nebyl dobrej. (Conor se řeže) Jojo, staráme se o lidi, s kterýma pracujeme.

Snad jí zbyly aspoň hranolky. Pánové, je s váma dost zábava, ale vaše songy umí být pěkně vážné. Nebudu se vás ptát na výklad písní, protože to nemá žádný muzikant rád. Ale poslední song na vašem albu je Six Billion, kde zmiňujete, že každý z těhle šesti miliard lidí na planetě hledá lásku. Jak se podle vás vůbe pozná, co je láska?
C: To se různě mění… Společně s tim, jak se měníš ty.
D: (začne zpívat) I wanna know what love is!

NAŠÍM HLAVNÍM CÍLEM JE PROPAŠOVAT CO NEJVÍC DROG DO USA

Počkat, vážně, ve vašem věku, o čem to je?
C: To je vážně těžká otázka…
D: Já doufám, že v lásku vůbec věřim.
C: Záleží ne té druhé osobě, na okolnostech, je to pokaždý jiný.
D: Láska je, když jsou si dva oddaní, ne? (do tourbusu přichází další člověk.)
C: Hele, my si zrovna povídáme o lásce, připoj se!
Neznámá osoba: Láska, láska, nenávist, nenávist. Když miluješ, tak nenávidíš, je to to samý. (neznámá osoba odchází)
D: Já vlastně nevim, "what love is"?! Rád bych to věděl.

Jasně, to my všichni, proto se ptám.
D: Snad jsme pomohli.

Mám lepší otázku! Protože mám trochu pocit, jako bychom teď byli všichni zhulení. O jakém druhu "being high" zpíváte v songu If I Get High?
D: Naším hlavním cílem je propašovat co nejvíc drog do USA!
C: (po tom, co se dosměje) Ten song neodkazuje na drogy, i když si to hodně lidí myslí. Odkazuje to na duši, stav mysli, je to celé mnohem hlubší a ne doslovné. Ale zrovna teď nedávno nás v nějakém rádiu moderátor poprosil: "A zahrajete nám teď ten zhuleneckej song?" A my jsme si řekli jenom: "Proboha…"

Přitom i z videa je jasné, že je ten song o něčem jiném. Pánové, jak to, že jste ještě nezískali nějakou cenu?
D: Nene, žádnou. Zas tak moc nám na tom nezáleží.
C: Děláme muziku a lidi to baví, to je hlavní.
D: Jasně, že by bylo bezvadný mít pokoj plnej trofejí a medailí, ale ve výsledku je to nedůležitý.

Je to zvláštní - píše se o vás jako o novém hlasu Velké Británie a cena nikde! Žádné Grammy, nic. Teda kromě vašeho prvenství v prodeji vinylů v UK! Jak to, vždyť ani nejste hipsteři?
(A opět smích)
D: Asi nás maj hipsteři rádi, nebo co!
C: Já myslim, že je to spíš tou starší částí publika, kterou máme. Ti lidi těsně před třicítkou, ti skupujou naše vinyly. Tatínkové.
D: Možná správně pochopili, že naše debutový album není kolekcí písniček a singlů, ale že je vytvořený tak, aby se poslouchalo naráz.

UMÍME BÝT VÁŽNÍ!

Mám pár dalších fakt vážných otázek, ale baví mě, že se s vámi nedá mluvit vážně, takže...
D: Nene, my umíme být vážní, pojď do toho! Co tam máš?

Zase 360° záležitost! Jak vlastně vytváříte vaše 360° videa? Jak to funguje?
C: Nasadíš si kameru na čelo. To takhle uděláš jednu věc při pohledu čelem do publika a natáčíš to. Pak se otočíš, musíš tu věc zopakovat při pohledu zezadu, pak to celý odehraješ doleva a doprava.
D: A pak spojíš všechny ty čtyři obrázky dohromady. Fakt.
C: (ve smíchu říká něco o tom, že by si měli přestat dělat ze všeho srandu) Ne, ta kamera je na stojanu uprostřed stage a její čočka je baňatá jako baňka, takže zachycuje celý prostor naráz. Je to vlastně docela jednoduchý. Místo čočky zamířené jedním směrem je tam čočka zachycující všechno.
D: Neni ale moc míst, kde to můžeš použít, kromě 360° stage v aréně s Muse.

Natáčeli jste tak ještě někde?
D: Jednou při zvukovce, ale nestojí to za nic. Za všechno může Phil, neumí hrát.

Potkáváte se rádi po koncertech s lidma?
D: Ale držíme si odstup!
C: Máme všichni ochranku! Ne. Jsme na tour už tři roky a pořád získáváme nový přátele. Sice máme na koncertech kolem tisícovky lidí, ale máme partu lidí, co nás třeba i zvou na grilování a tak. Budovat si dobrý vztahy s fanoušky je důležitý hlavně ze začátku, když hraješ třeba pro 500 lidí...
D: Snažíme se ty vztahy udržovat, jen se ty řady dost rozrostly.

JE FAJN, KDYŽ MÁME ČAS KOUKAT NA OSTATNÍ KAPELY

V Česku budete hrát na Colours Of Ostrava, slyšeli jste o tomhle festivalu?
D: Viděl jsem naše jméno v lineupu, ale předtím jsem o něm neslyšel.
C: Je dobrej?

Colours Of Ostrava: Kromě Underworld či Passengera čeká na fanoušky i divadlo

Je to festival s nejlepším lineupem v Česku. V industriálním prostředí...
D: Cool, jakože skladiště?

Vypadá to jako obrovská továrna...
C: To zní dobře.
D: To zní divně.

Projdete se během festivalu po areálu?
D: Jasně, budeme se rozhlížet po ženách, mužích, čemkoli…

… zvířatech.
C: Je fajn, když máme čas koukat na ostatní kapely. Je to dobrej job, ne? Jezdíš na festivaly, paříš tam a ještě ti za to zaplatí.

Přesně jako u mě, proto to děláme. Nebudete náhodou na Szigetu v Budapešti? Je to obrovský, barevný festival. Říká se, že to je něco jako Glastonbury pro východní Evropu.
D: Ne, tam nejedeme, bohužel, ale zkontrolujem to napříště.
C: My hrajem na Glastu. (zasní se)
D: (procítěně) Glastonbury…

Fuck yeah. Není lehké se tam dostat, co? Je to pocta.
C: Letos je to naše první šance. A Glasto je splnění dětskýho snu. Wembley a Glasto. (náhle se zarazí) Vlastně to ještě ani neni oficiálně oznámený, takže bychom ti to neměli říkat, ale…

Ou, takže bych o tom neměla psát?
C: V Česku to snad nebude vadit.

Tajná informace! Super! Tak doufám, že tam máte hezky...
D: Chceš to vidět? Vyhrneme ti roletu. (v tu chvíli začnou kluci otáčet kameru směrem k oknu a vyhrnují závěs. Naskýtá se pohled na prosluněnou silnici kdesi v Chicagu)
C: Doufáme, že byl tenhle rozhovor ok, jsme dost... ospalí.

A vtipní! Takže bez obav.

Alena Bílková