UDG interview: Při koncertě jsme jednou vlezli do vody, do který se nikdo asi 30 let neopovážil ponořit nohu

Jak vlastně vznikl název UDG?
Jejda. To je strašně stará historie. Ve zkratce, už to bylo několikrát řečeno. Jako mladí kluci, když jsme začínali hrát, hodně jsme poslouchali kapelu Manic Street Preachers a derivací z jejich textů jsme si vymysleli anglický název, který v češtině znamená nepoužitelní nebo nepotřební polobozi. A jelikož ten název jsme považovali v angličtině za dlouhý a taky tak trošku blbý, tak jsme to zkrátili na UDG a už nám to zůstalo. 

Do šesti ostravských klubů zavítali Thom Artway, UDG, Munroe, Kofe-In i Kapitán Demo

A proč polobozi?
Polobozi asi díky tomu, že jsme se tenkrát v těch osmnácti cítili strašně namachrovaný a připadali jsme si jako bozi (smích). Bylo nám ale blbý to tak všem říkat. (smích)  

Dočetl jsem se, že jste měli v roce 2012 otloukánka?
Jo… (smích) Asi myslíš Kubu a toho už jsme dotloukli (smích)… Asi jsme to někde tenkrát zmínili. Měli jsme ho jako novýho technika, ale technici se u nás střídají. Kuba u nás stále je a střídá se s Filipem, kterého mučíme teď.

LIVE: ChodRockFest počtvrté: Chinaski, Wohnout, UDG i Krucipüsk

A stále jste hodní kluci?
My jsme byli vždycky hodní! 

Album Akrobat  vyšlo v roce 2012, máte představu, kolik jste k němu odehráli koncertů?
Tak my v podstatě hrajete něco okolo 100 koncertů ročně, takže jelikož máme začátek roku 2016,  od vydání Akrobata jsme odehráli zhruba 300 koncertů. 

A co nová deska? Co o ní můžete prozradit?
Jmenuje se Emotikon, vychází 11. března. Ven jsme akorát pustili předsingl, něco jako představovačku desky, aby lidi přibližně věděli, o co jde. K vydání desky rovnou vyšleme do světa i nový singl s videoklipem. Album obsahuje 16 písniček. Snažili jsme se  dosáhnout po zvukový stránce něčeho, co bude kapelu reprezentovat. Chtěli jsme, aby zvuk byl živý, přirozený a aby co nejvíc přiblížil energii našeho live vystoupení a přesvědčil o tom, že tohle se nám fakt povedlo. Celkově je deska přirozená, vykašlali jsme se na nějaky marketing, nikam jsme se nestylizovali a udělali ji tak, jací prostě jsme, jak fungujeme, jak nám nápady přišly.

A proč zrovna Emotikon?
Je to částečně kvůli tomu, že ty písničky i texty jsou emocionální a jsou hodně pocitový. Nahrávka spojuje hodně nálad. Emotikon vlastně vyjadřuje komplexně pocit, taková sbírka pocitů… (smích)

V minulosti vám na desce hostovala třeba Iva Frülingová. Máte někoho, s kým jste pracovali na nějakém songu na Emotikonu?
Máme tam tři hosty, vlastně jich máme víc, ale tři pěvecký. Je to Mirka Miškechová, známá spoluprací s Xindlem X. Dále Jakub Děkan, který se prosadil především díky singlům s ATMO music, a pak tam je zpěvačka, která má velmi krásný hlas, není ještě úplně veřejně provařená, ale je naprosto výjimečná, jmenuje se Rina. Nepěvecké hosty zastupují Vojta Kalina z Pipes and Pints a perkusionista Tokhi. 

ROCKBLOG: Kurt Cobain a Nirvana očima českých muzikantů

A obecně máte nějaké ambice s Emotikonem?
Ambice jsou jednoduchý, máme je vlastně stejný jako s jakoukoliv jinou deskou. Nemáme přesný cíl, který bychom chtěli dosáhnout, ale v podstatě jde o to, aby jsme s deskou byli spokojení my i fanoušci.  

V letošním roce jste ohlásili turné s Xindlem X a Voxelem, jak jste se k sobě dostali?
Jak s Ondrou a jeho kapelou, tak s Voxelem jsme již společný koncerty hráli. Kluci jsou kamarádi a společné koncerty si užíváme na pódiu i v zákulisí. S Xindlem jsme udělali společné turné loni a přišlo nám super to zopakovat a navíc přibrat i Voxela. Cílem turné je vytvořit pocit, že se nejedná o jen klasicky koncert, ale celovečerní mejdan. Navíc na konci, až všichni odehrajeme svoje sety, vlítneme na podium všichni a rozjedeme to společně. 

Koukal jsem, že máte koncert i v Londýně?
Ano… (smích) Je to taková naše třetí zahraniční zkušenost, ale samozřejmě nijak to nepřeceňujeme, protože je to koncert pro Čechy a Slováky, takže to celý pojmeme jako takový výlet a zahrajeme se spřátelenou kapelou, se kterou jsme měli šňůru po Česku a Slovensku asi před třemi roky. Takže se tam moc těšíme!  

Mnoho lidí vzpomíná na vaši show na Votvíráku. Můžou čekat něco podobného?
Baví nás dělat na koncertech nějakou show, chytit tu energii od lidí a udělat pořádnou jízdu. Nestojíme tam s nástroji, jakože bychom to chtěli odehrát a jít domů, ale tyhle nápady vznikají víceméně spontánně. Asi narážíš na to molo, který tam tenkrát bylo blbý a zasloužilo si, aby ho někdo po zásluze potrestal (smích). Takže je možný, že se někde odehraje zase taková show, když tam bude něco podobného. Něco, co vybídne k tomu, aby to bylo zničeno (smích) 

Takže se fanoušci mají zase na co těšit? 
Jo, v poslední době, když hrajeme třeba někde u rybníka, chodíme se uprostřed koncertu společně s lidma koupat. Jednou nám pořadatel po koncertě říkal, že jsme vlezli do vody, do který se nikdo už takových 30 let neopovážil ponořit ani nohu (smích).

Jak se tedy těšíte na nacházející turné?
Moc!

text: Jaroslav Noska, foto: Nicola Bernard, Warner Music, Tomáš Jeřábek