SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Cozy Powell (26.)

Bylo mu jednapadesát let, ale kdož jste jeho vizáž znali alespoň z fotek, víte, že vypadal tak na pětatřicet. Kypící rocková scéna se od té doby musela obejít bez tohoto navýsost legendárního a uctívaného bubeníka a velké osobnosti, která za dobu své přebohaté kariéry ozdobila koncerty či desky desítkám a stovkám jmen, ta nejzářnější nevyjímaje.

Ritchie Blackmore's Rainbow ovládli O2 arenu. Do starého železa nepatří

COZY THE DESTROYER

Ve chvílích, kdy je těžko, často pomůže humor, byť v tomto případě černý. Cozy totiž umřel tak jak žil. Tedy natvrdo. O jeho až patologické zálibě v rychlých vozech (vlastnil jich na padesát všerůzných značek) se toho napsalo dost. Ihned po bubeníkově tragickém skonu se nechal slyšet zdrcený Tony Iommi, kytarista Black Sabbath, jehož ke Cozymu poutalo dlouholeté přátelství: "Je to příšerný šok, nemůžu tomu uvěřit. Poprvé jsme se setkali před třiceti lety, znal jsem ho po celou dobu jeho kariéry a rovněž jsme spolu hráli i v Black Sabbath. Byli jsme velmi dobrými přáteli. V prosinci 1997 přišel na náš koncert v Anglii a nevyloučili jsme další spolupráci. Spoustu jsme toho spolu zažili. On měl prostě horkou hlavu. Rád jezdil rychle, dělal fórky a předváděl se. Vždycky tak trochu přitahoval nehody – jednou se mu do cesty připletl jelen a on při tom otočil auto na střechu. Zažil pár nehod, ale vždycky z nich vyvázl v pohodě..."

Colin "Cozy" Powell (nar. 29.12.1947 v Berkshire) zastával dlouhou dobu výjimečnou pozici a vedle Iana Paicea byl jednou z největších bubenických hvězd tvrdého roku. V 60. letech začínal s The Sorcerers, pak si ho vytáhl do kapely sám Jeff Beck, aby později sestavil vlastní kapelu Bedlam, nahrál pár veleúspěšných singlových hitů (např. Dance With The Devil, The Man In Black či Na Na Na) a svou bravurní technikou a charakteristickou razancí už tehdy patřil mezi nejuznávanější bicisty nejen na Ostrovech.

Rokem 1975 začíná nejúspěšnější období svého života nástupem k fenomenálním Rainbow kytaristy Ritchieho Blackmorea, kde spolu s baskytaristou Jimmym Bainem, klávesistou Tonym Careym a zpěvákem Ronniem Jamesem Diem vytvořil památnou partu, která nadchla opusem Rising (1976).

Kdo kdy slyšel tento skvělý artefakt hardrockových dějin, nikdy nezapomněl na šestici ultimativních kompozic Tarot Woman, Starstruck, Run With The Wolf, Do You Close Your Eyes, Light In The Black a Stargazer, předložené s nevídanou noblesou a nonšalancí, podepřenou naprosto skvělými individuálními výkony. Powel rozbil nepsané pravidlo o nenápadnosti bubenických postů v kapelách, naopak zářil jako meteor a nebylo na zeměkouli rockové kapely, která by ho nechtěla mít ve svém středu jako drahocenný šperk. Z Rainbow odešel po dalších výborných albech v roce 1980 a přijal angažmá v Michael Schenker Group. Tím roztočil nevídanou spirálu svých aktivit, z nichž se až do jeho smrti jednomu točila hlava. A že figuroval na prvním místě mezi potenciálními nástupci zemřelého Bonhama v Led Zeppelin, není třeba dodávat.

TISÍC CHAPADEL CHOBOTNICE

V roce 1983 nastupuje ke Coverdaleovým Whitesnake (sestava Coverdale-Powell-Sykes-Murray je považována za vůbec nejlepší bělohadí line-up), s nimiž nahraje skvělé album Slide It In a nechybí ani na prvním ročníku obřího festivalu Rock In Rio (leden 1985), kde Whitesnake odehrají jeden z nejlepších koncertů své kariéry, objeví se na Plantově sólovém albu, hraje s Garym Moorem a koncem roku 1988 konečně dochází k jeho nástupu k Black Sabbath, což s Iommim připravovali dlouhé roky, ale vždycky do toho něco vlezlo.

Alba, která s Black Sabbath s přestávkami nahrál (Headless Cross, Tyr a Forbidden) jsou i díky němu znamenitá. Mezitím se objevuje po boku Briana Maye na kytaristových sólových deskách a koncertech, nahrává s kytaristou Judas Priest Glennem Tiptonem, je vídán při vystoupeních nestora Petera Greena a těsně před jeho smrtí vychází nejnovější album Yngwieho Malmsteena s jeho bubnovým vkladem.

Co se týká striktně sólových alb, nahrál Cozy Powell celkem čtyři (Over The Top, Tilt, Octopuss a The Drums Are Back), se záplavou zajímavých hostů, vesměs z kapel, kde byl sám činný.

Cozy Powell je mrtev. Život je někdy ten nejbrutálnější hardcore, složený z nejčernější bolesti a hrůz. Život je někdy jedno Gigerovo plátno utrpení.

Cozy Powell je mrtev.

text a foto: EMI, archiv

Témata: Cozy Powell, Rainbow, rock