SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: František Sahula (32.)

Vydáno 29.04.2012 | autor: redakce

„Tak jsme byli včera na Portě a když jsme se vraceli cestou domů, viděli jsme dřevorubce jak porážej strom. A ten strom plakal.“ Takhle začínají Sahulovy nesmrtelné Sovy v mazutu. A cestou domů skončil i sám autor, i když ne z Porty, ale z hospody. V noci z 1. na 2. května tomu budou čtyři roky.

SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: František Sahula (32.) SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: František Sahula (32.)


Ani nespadl opilý do jámy, ani neusnul na kolejích jako kdysi Fanánek. Hrdina klipu Průša je úchyl byl brutálně ubit dvěma výrostky. Zřejmě kvůli  předcházející hádce a tisícovce v kapse. „S hlubokým zármutkem oznamujeme, že náš  kamarád František Sahula dnes v noci za tragických okolností zahynul. Přejeme mu žádné  stíny na duši,“ objevilo se pár hodin poté na webu Tří sester.

Tři sestry křtili Svobodu ředkvičkám, v Malé sportovní hale obdrželi Zlatou desku


UMRLÉ ZMIJE


Sahula, věčný „sestří“ satelit, zazářil hned na prvotině Na kovárně to je nářez. Jako autor i  jako šikovný kytarista. Spolu s Fanánkem stáli u zrodu českého pub-punkrocku, mnohé jejich vyřvávačky zlidověly. Sahulův hospodský chraplák  (podobně krákor Fanánkův) těžko nazvat uměním, textařské nápady a čuch na  zapamatovatelné slogany měl ale znamenitý. Když zrovna nebyl po ruce rým, tak prostě nebyl, Sahula tvořil spontánně a přicházel přitom na neuvěřitelná slovní spojení („...a cestou sbírá umrlé zmije“).

Ze Sester několikrát odešel, aby se zas po čase vrátil, zásadně se podílel na povedených albech Hudba z Marsu a Zlatí hoši, o dva roky později své příležitostné kolegy málem zažaloval, když mu věnovali koncepční album Průša se vrací, na němž ho vykreslili  krapet nelichotivě (jak v textech, tak na obalu). Naposledy se objevil na turné v roce 2004 a následně na studiovce Na eXX, po jednom z dalších excesů se ale Fanánek zařekl, že  hudebně už  se Sahulou nechce spolupracovat.

Nejen ze Sester byl ovšem Průša živ. V roce 1992 rozjel kapelu Synové výčepu, s níž vydal celkem čtyři více či méně povedená alba. Páté bylo za dveřmi, Sahula ho stvořil během svého pobytu v kriminále o kriminále také mělo pojednávat. A zde se dostáváme k Sahulovým stinným stránkám.

Tři sestry završili na Braníku oslavy Kristových let, hráli i De Bill Heads nebo Doctor P.P.


CO NEVĚDĚL, NEPOVĚDĚL


„Byl naprosto otevřený v textech o sobě, naprosto mlžící v reálných situacích a měl dny, kdy  věřil tomu, co říká, jako jediný u stolu,“
vzpomínal na Františka  Sahulu František Moravec  alias Fanánek. „V nedobrých obdobích bylo lépe držet se od něj dál, protože co nevěděl,  nepověděl. Což nic nemění na tom, že jsme ho v roce 2006 vyplatili z vězení a doktor (Petr  Pečený – pozn.aut.) mu pomohl ven i v rok jeho smrti.“ Do konfliktu se zákonem se Sahula dostal  několikrát, třeba začátkem 90. let, když neplatil alimenty. Tehdy se kuriózně nedostavil na  křest své desky, protože ho v tu dobu hledala policie.

Za neplacení výživného seděl Sahula i než zemřel, po propuštění v půlce dubna se pln nových plánů svěřoval fanouškům na svém webu: Jsem z toho nějaký zničený, nicméně jsem během svého nuceného pobytu udělal celou novou  desku a titulní skladba je totální bomba. Jak dám do pořádku práci a udělám si po tom zážitku  jasno v hlavě, chci se pustit do natáčení. Budete překvapeni, jak mi to hraje - v kriminále jsem  nedělal nic jiného, než chodil do posilovny a cvičil na kytaru. Zdravím všechny - a nedělejte  takové kraviny, jako já.“

A ještě jeden vzkaz z předešklého roku: „Narodil jsem se jako Pražák a jako Pražák umřu. Ale ještě nechci, to tedy vůbec ne.“ Život je takovej a jinej  nebude, nežli mý tělo platnosti pozbude. Bohužel už na Sahulu budeme jen vzpomínat. „Nakolik jsme Frantu znali, asi by si přál spíše přípitek, než květnatý nekrolog. Proto se s ním  rozloučíme pivem, vínem a kořalkou,“ sdělili kolegové ze Tří sester ve svém oficiálním  prohlášení a vyprovodili Sahulu na věčnost koncertem na pražském  Džbáně. V nebi se pak asi začlo pěkně chlastat.

FANÁNEK O SAHULOVI

Byl trochu „jen ho nechte, ať se bojí“, pod tlakem z něj padaly dobré texty i muzika, což sám  o sobě věděl. Mě fascinovala třeba méně známá deska Cestování Prahou vydaná ke 125.  výročí DP Praha, kterou složil včetně textů za pět dní a je tam jedna píseň lepší než druhá.  Uměleckých vrcholů měl víc a možná by ještě nějaký přišel. Neskutečná je třeba píseň Život  bez tebe je jen pár not, duet s Ájou Sukovou. To je song, který kdyby zpíval Petr Janda s  Petrou Janů, tak ho budou hrát všechna rádia do konce světa.

text: Ondřej Fencl, foto: EMI, archiv

Témata: František Sahula, Tři sestry

zavřít