SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Michael Kamen (55.)

STŘEDEM BOUŘE
Ačkoli nebyl prvním ani posledním z klasicky vzdělaných dirigentů, kteří řídili atraktivní i proklínané spojení velkého symfonického orchestru se syrovou rockovou kapelou, byl z této sorty patrně nejznámější. Ne že by byl Michael Kamen nějakým mesiášem, který konečně obhájil práva rocku a popu na smysluplnou existenci před zapšklou akademickou obcí, spíš se od začátku uměleckých aktivit přirozeně pohyboval na rozhranní mezi klasickou hudbou a rockem.

Narodil se 15. dubna 1948 v New Yorku a vystudoval hoboj na Juilliard School Of Music. Kořeny jeho pozdějších častých zběhnutí k pop music můžeme lehce najít i v tom, že zároveň při studiu hrál i v rock'n'rollové kapele místních pásků. Odtud už byl jen krůček k založení New York Rock&Roll Ensemble, jehož fúze klasiky a rocku tam nadchla legendárního Leonarda Bernsteina, že ho pozval koncem 60. let do programu svých věhlasných koncertů s Newyorskou filharmonií.

Kamenův Ensemble nahrál v období 1968-1972 pět alb, poté se jeho vedoucí ponořil do práce na baletních a operních inscenacích. K rocku ho to však táhlo neustále a když ho oslovil David Bowie, který mu svěřil režii svého turné k albu Diamond Dogs, byl to začátek dlouholeté a plodné spolupráce. Kamen se s přestávkami pravidelně objevoval nejen na Bowieho turné, ale i na deskách (např. Another Face či Rare) a to jako aranžér, spoluproducent a hráč na hoboj a různé klávesové nástroje.

Jeho služeb začaly využívat i jiné rockové celebrity - Bob Dylan, George Harrison, Sting, Bryan Adams, Eurythmics, Kate Bush a v neposlední řadě Pink Floyd. Orchestrální aranže The Wall jsou právě jeho prací, která vešla do dějin koncepční rockové tvorby.

V SÍNI SLÁVY
Samostatnou kapitolou v Kamenově tvůrčím akčním rádiu tvořila hudba k filmům. Tou první byla práce na snímku The Next Man (1970), ale hollywoodské brány si otevřel dokořán soundtrackem k budoucímu kasovnímu trháku Lethal Weapon, na němž spojil síly s Erikem Claptonem. Začali si ho zvát renomovaní režiséři typu Terryho Gilliama, Niela Jordana či Davida Cronenberga a z Kamenovy umělecké dílny poté vzešly hudební doprovody např. k filmům Die Hard (jeho je i hudba k pokračování populární Smrtonosné pasti a Brucem Willisem), kingovské adaptaci The Dead Zone, bondovce License To Kill, Brazil, Don Juan DeMarco, Robinu Hoodovi, králi zbojníků a mnoha dalším filmovým spektáklům. Z posledně jmenovaného filmu se jako diamant vyloupla titulní melodie (Eveything I Do) I Do It For You, kterou spolu napsal s Muttem Langem a interpretem Bryanem Adamsem a která se dostala až do finálního oscarového klání roku.

Zařadil se ke klasikům žánru filmové hudby, jeho jméno nebledne ani vedle takových titánů, jakými byli a jsou John Williams, Jerry Goldsmith nebo James Horner.

ROZETNUTÍ UZLU
Na sklonku minulého století opět s třeskem vrazil do rockových dveří (výše zmíněná spolupráce s Metallikou) a simultánně připravil kompozici The New Moon k symfonické oslavě nového milénia a měl rozpracovány spousty dalších projektů.

Smrt ho zastihla 18. listopadu v jeho londýnském domově, který v posledních letech téměř vyměnil za americký. Možná v důsledku enormního pracovního nasazení, možná kvůli nahromaděným stresům a častým depresím podlehl zničujícímu ataku masivního infarktu, veškerá pomoc byla marná. Celý život se elegantně pohyboval mezi orchestrální klasikou, filmem a tvrdým rockem, jako by byl živoucím důkazem boření nesmyslných stylových hranic a monolitem profláknutého, ovšem věčně moudrého rčení o jediné hudbě, která je buď dobrá, nebo špatná.

"Cítím stejné vzrušení z rocku jako z vrcholné klasiky, hudbu nasávám jako životadárný vzduch, jako nadpřirozené médium, které bylo lidstvu dáno shůry. Ještě nevím, proč jsme byli obdařeni touto schopností, ale chci na to přijít," řekl v jednom interview. Možná se mu ve chvíli, kdy na křídlech své nesmrtelné hudby stoupal k nebesům, dostalo prozření a pochopení jednoho z gordických uzlů uměleckého puzení.

Text Jan Petričko

Příště: Ike Wister Turner, americký muzikant, vyhledávač talentů a hudební producent, jenž v šedesátých letech se svoji pozdější ženou založil Ike & Tina Turner revue.

{vypnoutlink:Pink, Bush}

---