SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: František Kotva (57.)

Vydáno 19.10.2012 | autor: redakce

Když před pěti a půl lety, pár týdnů před smrtí kytaristy Franty Kotvy, ukončil svůj život hudební skladatel Karel Svoboda, rozebírala média jeho osud ze všech stran a vdova Vendula je tématem dodnes. Smrt Franty Kotvy se tisku dotkla okrajově. Asi je to tak dobře.

SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: František Kotva (57.) SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: František Kotva (57.)

František Kotva, neodmyslitelná postava tuzemské rockové scény, se narodil 15. května 1952 v Praze. Teprve po jeho předčasné smrti v noci z 18. na 19. března 2007 jsem si uvědomil, že stejně jako většina lidí o jeho mimohudebním životě prakticky nic nevím. Pamatuju si, jak při vystoupení Žlutého psa v Lipnici po bujarém výskoku při hře svou nezanedbatelnou vahou na několik desítek minut vyřadil z provozu zvukovou aparaturu, ale nikdy jsem neviděl jeho manželku ani děti. Franta byl osobností bigbítových pódií, ale nepatřil mezi pochybné hrdiny bulváru.
V podobném duchu se nesl i Kotvův pohřeb. "Bylo to po dlouhé těžké nemoci," vyjádřil se Ondřej Hejma. Zveřejnění podrobností si pozůstalí nepřáli.

Zemřel Zdeněk Juračka, kytarista kapely Žlutý pes

BIGBÍTOVÉ SRDCE

Do krematoria se s Frantou přišly rozloučit stovky lidí, vedle rodiny jeho přátelé z branže Kamil Střihavka, David Koller, Zdeněk Juračka, Ivan Hlas, kompletní Olympic v čele s Petrem Jandou, Michal Pavlíček, Tonya Graves, Marcela Holanová či Marcela Březinová. "Doufám, že na nás v tom nebi budeš vzpomínat tak, jako my tady na tebe," loučil se Hejma, jeden z jeho nejbližších kamarádů. A že jste z téhle přehlídky celebrit skoro nikde neviděli fotky? Poslední rozloučení s bigbítovým kytaristou provázelo přání rodiny, aby fotografové nevstupovali do obřadní síně. Opět se nedá nevzpomenout, v jaké "píárko" se pro mnoho účastníků změnil pohřeb muzikálového krále z Jevan.
Jediný, kdo se snažil vyvolat rozruch, byla neřízená střela Uriel alias Jana Kratochvílová, v jejíž kapele Heval Franta působil už před její emigrací. S Uriel vystupoval i v posledních letech při jejích rozpačitě přijímaných návštěvách v Česku.

Kratochvílová nedlouho po Frantově smrti změnila koncert původně zamýšlený jako vítání jara v pražském Futuru ve vzpomínkovou akci, na níž měl údajně hrát i Hejmův Žlutý pes. Nedorazil, což už dlouho mimo realitu žijící Kratochvílová komentovala tak, že se jim nechtělo hrát, protože patrně měli trému. "Nechci k tomu vůbec nic říkat. Snad jen to, že Franta byl náš velký kamarád," nepouštěl se moudře Hejma do zbytečné polemiky. "Teď aspoň můžu Frantovi zahrát na cestu do nebe, aby tam v pořádku dorazil. Budeme ho tam totiž navigovat," tvrdila vážně během koncertu zpěvačka.


OD ZÁBAV DO PRVNÍ LIGY


Dlouholetý kytarista Žlutého psa a dalších převážně bigbítových partiček byl stejně poctivým dělníkem rock'n'rollu na pódiu, jako spolehlivým koncertním a občas i studiovým producentem stojícím za provozem legendárního Bunkru, po jehož uzavření působil ve smíchovském Futuru. Aktéři hudebních cen Žebřík si vzpomenou i na jeho starost o technické zabezpečení akce - několik let byl stage managerem během vyhlašování této prestižní ankety.

Vyučený malíř pokojů, který se živil i jako kotelník, začínal v zábavových kapelách Variace a Markýz John. Hrál i v kapele zpěvačky Evy Hurychové a do roku 1983 působil v Hevalu. Většinu druhé poloviny 80. let pak strávil v Tangu, kde plnil úlohu označenou jako "kytara-řev". K popu se vrátil jako doprovod Marcely Holanové, ale jeho jméno bude navždy spojeno především s působením ve Žlutém psu, přestože si odskočil například k Ivanu Hlasovi and His Boys nebo k projektu Ondřeje Hejmy L.L. Jetel a natočil album bluesových hitů s projektem Los Losos.



Na desce Žlutého psa Rok psa je Kotvův příspěvek Tu-Tu s Hejmovým textem vzpomínajícím na dobu, kdy jim bylo okolo sedmnácti. Když mně bylo zhruba tolik, poprvé jsem se s ním setkal. Na koncertě Hevalu mě ohromila jeho typická hra v předklonu, poletování zpocených pramenů vlasů a frajerské sólo s kytarou za krkem. Tohle zaujetí a dělnicky poctivý přístup se v pozdějších letech v jeho podání staly nedoceňovanou samozřejmostí. Předpokládám, že bude scéně chybět více, než jsme mysleli.

text: Roman Jireš, foto archiv

Příště: John Entwistle, basák The Who

zavřít