SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Ibrahim Ferrer (67.)

Kuba je schizofrenní perla Karibiku. Autoritativní, násilně importovaný pseudosocialismus tu nemohl zašlapat řádně živou hudební scénu, která rodila a stále rodí perly exotického folkloru, jež má v obecném vnímání world music své pevné a přitažlivé místo. Jestliže okolní svět objevil Ibrahima Ferrera až v pokročile seniorském věku, na rodné hroudě byl tento zpěvák již několik desetiletí uznávanou kapacitou. "Kubánský Nat King Cole" si nezadal s popularitou místní jazzové královny Celií Cruz, kterou přežil o dva roky, stejně jako své kolegy z Buena Visty - pianistu Rubena Gonzaleze a kytaristu Compaye Segunda. Zmíněná zpěvačka však tvořila a bydlela dlouhé roky v USA, jako čítankový doklad faktu, že kdo mediálně "přeplave" ty desítky kilometrů, dělící Havanu od Floridy, nezůstane jen lokální, zapomenutou hvězdičkou v Castrově chlívku. A to se právě Ibrahimovi na stará kolena poštěstilo.

 

Potulný amigo
Kubánský jazz je samozřejmě zavádějící pojem - místní scéna, to jsou především folklorně taneční a pěvecké styly a variace rumby, salsy nebo mamba. Tradičnější kubánské baladické formy, jako son nebo bolero, které vynesly slávu právě Ferrerovi, jsou rovněž dráždivým mixem afrických rytmů a hispánské poezie. Než strýček Ibrahim nadchl věhlasného amerického jazzmana Ry Coodera a vznikl fenomén Buena Vista Social Club, stačilo mu živit se jako potulný pěvec a přivydělávat si na živobytí třeba čištěním bot.

Ibrahim Ferrer se narodil 20. února 1927 v San Luis, městečku poblíž Santiaga, navíc přímo v místním hudebním klubu. Ve dvanácti mu zemřela matka a malý Iba se živil pouličním zpěvem. Tak zdařile, že už v útlém věku hostoval v havanských conjuntos a orquestas, které hrály k tanci i k večeřím místní smetánky. Jeden čas zářil i v ansámblu respektovaného kapelmajstra Pacha Alfonsa.

"Měl jsem pár pesos na jídlo a nocleh a navíc jsem vlastně nepracoval, zpěv je pro mne tak přirozený jako dýchání," řekl ve vzpomínce na dřevní doby své kariéry.

Vražedné bolero
Takto by to zůstalo až do jeho smrti, nebýt zmíněného Coodera, který si již téměř zapomenutého staříka v polovině 90. let doslova stáhl z ulice. Texaský kytarový maestro a skladatel natočil s Ferrerem a dalšími karibskými veterány album Buena Vista Social Club (1997) a o dva roky později vznikl i stejnojmenný film Wima Wenderse. Oba projekty se s obrovským úspěchem a milionovými prodeji trefily do boomu etnické muziky a definitivně vytáhly kubánské rytmy z ilegality.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ferrer začal konečně vydávat i sólové desky a koncertovat po celém světě, nechyběl ani při jam session Afro Cuban All Stars (album Toda Cuba Le Gusta bylo nominováno na Grammy). Latinské obdoby tohoto ocenění se dočkal v roce 2000, jako Objev roku, kdy mu bylo už přes 70! S úctou a pokorou k němu vzhlížely i o generace mladší popové a rockové hvězdy, v roce 2001 si dokonce zahostoval (ve skladbě Latin Simone Que Pasa Contigo) v Albarnově virtuálním projektu Gorillaz.

Právě se vrátil z úspěšného evropského turné, jímž podpořil již tak výborný prodej sóloalba Ay, Candela, a chtěl si vydechnout. Chytil ho však akutní zánět žlučníku a tenkého střeva, takzvaná gastroentitida, a 6. srpna, jak o pár hodin později uvedla jeho manželka Caridad Díaz, skonal v jedné z havanských nemocnic.

Příště: americký zpěvák a muzikant Marvin Gaye

Text: Jan Petričko