SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Pavla Kapitánová (97.)

TA OD BRICHTY

Pavlu Kapitánovou jsem poprvé zaregistroval (ostatně jako asi valná většina rockových fanoušků) na první sólovce Aleše Brichty Růže pro Algernon, kde si zazpívala letitou Sataniku, kterou "zdědila" po Lucii Bílé. A vystřihla ji tak suverénně, že této substituce nemusel nikdo litovat. S Brichtou od té doby spolupracovala pravidelně, a to jak v úloze pouhého "křoví" (rozuměj: sbory), tak i v postavení plnohodnotné zpěvačky (album coververzí Legendy 2 - Duety). Brichta také produkoval a autorsky zaštítil její pohříchu jedinou sólovou desku Nevěřím, která vyšla v roce 1996. Nekomplikovaný zpěvný hard rock brichtovského střihu - ovšem výrazně "upgradovaný" nevšedním zastřeným vokálem - ji na příslovečnou čtvrthodinku pootevřel dvířka i do televize, kde byl klip k titulní hitovce celkem hojně protáčen. Bývalý frontman Arakainu se tak bezesporu velkou měrou zasloužil o objevení Pavly Kapitánové pro širší rockové publikum, zároveň má však na svědomí i její zaškatulkování do přihrádky nenáročný, téměř zábavový, bigbít a cejch "té zpěvačky od Brichty". Výsek jejích hudebních zájmů byl však nepoměrně širší. Troufám si říct, že na jednoho člověka až neuvěřitelný. Alespoň pokud jde o škálu žánrů.

CITLIVÁ ŠANSONIÉRKA

Narodila se roku 1970 v Teplicích a už od mládí dokazovala šíři záběru, když vystupovala jak s rockovými kapelami, tak s tanečními orchestry. Prošla například skupinami GIOM, Backet, ale zpívala i s Jazz Standard Plzeň. Kromě téhle "školy života" disponovala i formálním vzděláním - absolvovala zpěv na pražské konzervatoři Jaroslava Ježka. Není divu, že s těmito předpoklady a výbavou po ní s radostí sahala jedna muzikálová produkce za druhou. Bohužel žádná z nich ji k oboustranné škodě nenabídla nějakou skutečně významnou "kládu" hodnou jejího talentu a specifického hlasu.

Jesus Christ Superstar, Vlasy, Rusalka, Johanka z Arku, Cats, Elixír života... Často byla jen jedna z davu, ale pokaždé nepřeslechnutelná (slyš např. živou nahrávku Ježíše, kde vystupuje jako jedna ze "soul girls"). Právě při práci na tomto muzikálu se potkala s dalším osudovým člověkem svého profesního života, hudebníkem, skladatelem a spisovatelem Jakubem Zahradníkem (synem známého českého bigbandového dirigenta Václava Zahradníka). Ten odhalil novou dimenzi zpěvaččina nadání, a sice její cit pro interpretaci křehkých, bluesově laděných šansonů, často doprovázených jen Zahradníkovým klavírem. Tento nečekaný umělecký svazek dal vzniknout mj. programu A Life Alone/Život sám, ve kterém nevšední Zahradníkovy písně doplňovaly třeba šansony Jacquese Brela či písně německého expresionistického kabaretu 30.let od Kurta Weila. Tedy skladby, jejichž interpretační laťka byla u nás proklatě vysoko nasazena takovými legendami jako Hana Hegerová nebo Eva Olmerová. Ani těmto písním "Kapitánka" neudělala ostudu, naopak je obohatila o svůj neopakovatelný bluesový feeling.

KRÁLOVNA BLUES

Blues bylo vůbec celoživotní láskou Pavly Kapitánové, a především v něm viděla své poslání. Možná proto byla ze všech svých poloh přece jen zřejmě nejpřesvědčivější jako česká Janis Joplin - s revivalovou kapelou The Fastbirds. Hipícký ohoz, kus vizuální podobnosti a především fenomenální hlas, který jako by americké divožence z hrdla vypadl, to vše tvořilo pro bluesové i rockové fanoušky z každého koncertu zážitek, při němž záda téměř neopouštělo příjemné mrazení. Jo, korálky Pavle slušely...

Bohužel po ní nezůstalo moc nahrávek. Kromě výše uvedeného stojí ještě za zmínku deska Písničky veselý o smutným životě, kterou natočila roku 1999 se skupinou Krutnava, jíž dala dohromady dva roky předtím s Karlem Šůchou (Laura a její tygři). Zde si k tradičnímu rockovému výrazu přidala do repertoáru i jemnější folk-rockovou polohu. Krom toho měla svůj vlastní bluesrockový band, se kterým se zrovna chystala natáčet nové CD s původními skladbami...

Pavla Kapitánová už úctyhodné spektrum svých hudebních aktivit nikdy nerozšíří, tragicky zemřela v noci z 21. na 22. července 2007. A Janis v nebi dozpívala svou A Woman Left Lonely.

text: Radek Vydra

V příštím díle: Fela Kuti