Vydáno 18.10.2014 | autor: redakce
Bruno Adams podlehl rakovině ve věku 45 let. Jeho bluesrocková pochodeň uhasla 18. dubna 2009 v Berlíně. Osobitý zpěvák, kytarista a textař odolával zákeřné nemoci dlouhé čtyři roky.
SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Bruno Adams (162.)
Fatal Shore (Bruno Adams první zprava)Bruno Adams se narodil 2. září 1963 ve městě Bacchus Marsh náležícímu do jihoaustralské Victorie. Ještě v 70. letech se přesunul do kosmopolitnějšího Melbourne, kde to po hudební stránce tepalo o poznání intenzivněji. Bruno se stal součástí Crime And The City Solution, kde hrála na housle jeho sestra Bronwyn. Hlavně tu ale potkal budoucí členy kapel Nicka Cavea či Einstürzende Neubauten.
AUSTRALSKÉ BLUES
Vystoupení Crime And The City Solution, v nichž hrál Bruno na kytaru, se vyznačovala experimentováním na pomezí blues, psychedelie a proto punku. Tím si sestava ostatně získala pozornost Nicka Cavea, jehož Birthday Party nebyli zakřiknutější. V roce 1984 dal Adams dohromady Once Upon A Time, kde se sešel například s bubeníkem Chrisem Hughesem. Na sklonku 80. let přesídlili do Berlína, kde doprovázeli Nicka Cavea a jeho Bad Seeds. Jeden z posledních koncertů Once Upon A Time zažil i v Praze usazený hudebník a spisovatel Phil Shöenfelt, Brunův pozdější přítel a spoluhráč. "S Brunem jsem se seznámil v pražském klubu Roxy, kde hrál v roce 1996. Šlo o jeden z posledních koncertů. Z Londýna, kde jsem v 80. letech žil, jsem se znal s jeho sestrou Bronwyn, která se taktéž věnovala hudbě. A tak jsem se dal s Brunem po koncertě do řeči. Od samého začátku mi přišel jako opravdu zajímavej chlapík, co má úžasný hlas a skládá skvělé písně."
VYLODĚNÍ V BOSNĚ
Ještě než vznikli Fatal Shore, vyjeli Phil Shöenfelt a Bruno Adams se skupinou Dunaj na krátkou koncertní šňůru do Bosny a Hercegoviny. Nebezpečná výprava do zpustošené země, v níž pomalu odeznívaly krvavé boje, dvojici utužila. "Za deset dní jsme projeli Jugoslávií, která byla stále ve válečném stavu. Všude byli ostřelovači, nevybuchlé miny, vojáci a psychopatičtí mudžáhidi, kteří nesnášeli rockovou hudbu. Když odbila desátá hodina, snažili se nás s provoláváním náboženských modliteb kamenovat. Nicméně mě to s Brunem dalo dohromady, spřátelili jsme se a když jsme se vrátili do Prahy, shodli jsme se, že chceme založit kapelu. Přizvali jsme bubeníka Chrise Hughese a ještě v roce 1996 se Fatal Shore dali dohromady. Manažera nám tenkrát dělal Borek Holeček, který naplánoval koncerty po České republice a Slovensku. Často jsme hráli i v Berlíně," shrunuje Phil. Fatal Shore vydali tři oficiální alba, na nichž se s úspěchem mísí elektrické blues, covery existenciálních šansonů i původní skladby Phila Shöenfelta a Bruna Adamse. Oba výrazní skladatelé ostatně netrpěli egoistickým přetlakem. Jejich texty a autorství ke skladbám se na všech počinech vyskytují v poměru padesát na padesát. O rozkol dlouholetých přátel a hudebních kolegů se postarala až smrt...
Na 1. máje 2009 se nelíbám pod rozkvetlou jabloní, ale sedím s Philem Shöenfeltem v žižkovské undergroundové hospodě U vystřelenýho voka. Phil se nedávno vrátil z pohřbu svého kamaráda. Obřad proběhl v poledne 25. dubna na berlínském Alter Luisenstadt Kirchhof. Ve městě, v němž po sobě Bruno zanechal tři děti a ženu Kateřinu. "Ještě teď se cítím, jako by mi chyběly vnitřnosti," popisuje své pocity Shöenfelt a usrkává ovocný džus. "Bruna jsem znal téměř 14 let. Jeho odchod mě poznamenal. Uvědomil jsem si, že Fatal Shore už nebudou dál hrát."
OPRAVDOVÝ SVĚT
Adams rakovinu před veřejností tajil, což nečinil kvůli bulvárnímu tisku, ale proto, že mu bylo na hony vzdálené jakékoli sebelitování. S nemocí bojoval za pochodu. Tedy i během koncertování a natáčení poslední desky Fatal Shore Real World. "Bruno zápasil s rakovinou čtyři roky, během nichž prodělal řadu operací. Po té první to vypadalo, že bude všechno v pořádku. Když ale rakovina začala metastázovat, musel podstoupit další léčení. V průběhu natáčení alba Real World už bylo Brunovi fakt zle. Šlo ale o silnýho chlápka, jak po duševní tak po fyzický stránce, který se nikdy nelitoval. Během nahrávání se mu udělal nádor v oblasti zad, což bylo nebezpečný operovat. Občas se z ničeho nic položil na záda, takové měl bolesti," vzpomíná na mrazivé okamžiky Phil. A čím byl Bruno jedinečný? "Bruno nikdy nic nevzdal. Vždycky z něj sršel optimismus. Ale ne ten, co předváděj excentričtí Američani. Bruno oplýval jedinečným australským smyslem pro humor. Všechno trefně glosoval," vyznává se Phil a přidává k dobru jednu z mnoha historek.
"Na každé šňůře Fatal Shore nám vypovědělo službu auto. Naposledy, když jsme byli loni v Rakousku. Zůstali jsme dvě noci v krásné horské oblasti. Bruno vymýšlel výlety po okolí, lezli jsme na kopce a procházeli kolem jezer. S rakovinou na tom byl už fakt zle, ale to mu nebránilo, aby si neplánovaný výlet užil. Tolik jsme se s ním nasmáli." A pak že jsou rockoví muži v černém alkoholem a městským světem načichlá individua bez smyslu pro humor a ekologii...
POSLEDNÍ SONG?
Bruno Adams nebyl jen osobitý kytarista a zpěvák, ale též autor písňových textů. Poslední album Fatal Shore uzavírá jeho skladba Real World, jejíž text hovoří za vše.
Nechci nic víc než najít opravdový svět
Proto bych si dovolil i zabíjet
Opravdový svět, kde krása všechny zaplaví
Kde nikdo neumírá a budoucnost se zračí
V daleko úchvatnější záři než dnešní den
text Lukáš Král foto Roman Černý
Příště: Lou Reed, frontman Velvet Underground a legenda amerického alternativního rocku
