SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Zdeněk Rytíř (186.)

"Třeba text k písni Já jsem dostal až v den premiéry a musel se ho rychle naučit. Ale výsledek stál vždy za to. Nevzpomínám si, že bych mu jedinkrát něco vrátil," vzpomíná Petr Janda, pro jehož Olympic Rytíř napsal desítky textů. Ten k výročí Olympiku s názvem My už jiný nebudeme je údajně jeho vůbec poslední, podle jiných pramenů patrně poslední písničku otextoval na hudbu Petra Spáleného. Jmenuje se Kdyby celej svět byl country bar a objevila se na zpěvákově albu Můj dým.

TEXTY TÉMĚŘ PRO KAŽDÉHO

Legendární pozdní odevzdávání textů však v jeho případě nemělo vliv na jejich kvalitu a množství. Na Ochranném svazu autorském (OSA) má Rytíř registrováno 1025 písňových textů. Interní statistiky dokumentují, že patřil mezi dvě desítky nejúspěšnějších hudebních textařů v České republice. In memoriam byl autor slov textů k hitům jako Zvonky štěstí, Okno mé lásky, Poslední kovboj či Hej Jude zapsán do Zlatého fondu OSA.

Stejně obdivuhodná jako počet a kvalita je v případě Rytíře i šíře jeho taxtařského záběru. Dokázal se trefit do různých žánrů i vkusu velkého množství interpretů. Jeho texty použili například Lenka Filipová (Zamilovaná), Golden Kids (Časy se mění), Karel Gott (Včelka Mája), Hana Zagorová (Mys dobrých nadějí), Marta Kubišová (Nechte zvony znít), Pavel Bobek (Vincent), Jiří Korn (Iveta), Karel Zich (Alenka v říši divů) nebo Petra Janů (Motorest). Byl autorem překladů textů k písním Boba Dylana, například Jako solnej sloup, s níž se proslavil Petr Kalandra. K nejvýznamnějším tvůrčím etapám Zdeňka Rytíře patřila spolupráce s Václavem Neckářem a skupinou Bacily, podílel se například na jejich významných albových projektech Planetárium a Příběhy, písně a balady.

• 10 osobností, které nás v roce 2014 opustily

Pro kapelu Olympic napsal slova k hitům jako Dynamit, Strejček Jonatán či Bon soir mademoiselle Paris. V letech 1980 až 1984 spolupracoval na volné trilogii Prázdniny na Zemi – Ulice – Laboratoř. "Když řekl, že napíšeme celou desku na dané téma, tak mi vyrazil dech, Nikdy předtím a ani potom jsem od něj nedostával texty do druhého dne. A jeden nádhernější než druhý. Těch báječných jinotajů, nezvyklých obrazů a nových témat..." podotkl Petr Janda.

Významnou stopu zanechal Rytíř také v moderní české country. Po odchodu Michala Tučného ze skupiny Fešáci mu pomohl založit skupinu Tučňáci. Jeho texty ozdobily i repertoár Lenky Filipové stejně jako byla plodná jeho spolupráce s Petrem Spáleným. Rytířovi texty si dodnes zpívají lidé na večírcích nebo u ohňů a často netuší, kdo je jejich autorem ani neznají původního interpreta.

Rytířovy texty provázely i  kariéru Marty Kubišové.  "V roce 1965 se vynořil v Rokoku a od té doby mě provázel. Byl to báječný člověk, úžasný, renesanční. Mohli jste si s ním povídat o čemkoli," vzpomíná Kubišová, která z jeho písní dodnes nejčastěji zpívá Hey Jude. A nezapomíná, jak během krátké doby, když hrstka statečných na moskevském Rudém náměstí protestovala proti okupaci Československa, dokázal napsat Tajga blues 1969.

ROZLOUČENÍ BEZ BULVÁRU

Fámy o úmrtí Rytíře se objevovaly od roku 2010. Možná i proto 11. října 2013 do do Velké obřadní síně strašnického krematoria v Praze nebyli vpuštěni zástupci téměř žádných médií. Ze světa populární hudby dorazili například Václav Neckář, Petr Spálený, s nímž Rytíř nazpíval duet Dítě štěstěny, Marie Rottrová, Marta Kubišová nebo Jiří Vondráček, bratr zpěvačky Heleny Vondráčkové. Ta byla podle bulvárního tisku Rytířovou dávnou láskou.

Za zvuků reprodukovaných písní Život, Ring-o-ding, Až budem to mít, Když ji potkáš nebo Kosmickej vandr se s Rytířem rozloučili nejbližší přátelé, rodina a spolupracovníci. Přítomné dojala Rytířova dcera Alena proslovem složeným z částí textů svého otce. "Působilo to na mě velice příjemně, přátelsky a intimně. Ten pohřeb proběhl přesně tak, jak si Zdeňkova manželka Helenka Rytířová přála, to znamená v opravdu úzkém kruhu kamarádů, přátel a interpretů. Z těch, pro které psal Zdeněk Rytíř nejčastěji, se dostavili všichni počínaje Václavem Neckářem a konče Martou Kubišovou. Jestli to Zdeněk viděl, musel být spokojený," konstatoval hudební publicista Miloš Skalka.

Rytíř se narodil 11. dubna 1944 v Táboře. Na vysoké škole začal psát poezii a hrál na baskytaru a foukací harmoniku v několika skupinách. K textařině se na profesionální úrovni dostal coby člen skupiny Mefisto. Hrál ve skupinách Blue Five, Hells Devils a Karkulka. Následně také působil v doprovodném orchestru Golden Kids a v roce 1977 stál u obnoveného Apolla Petra Spáleného. Jako hráč hostoval i ve skupině Michala Tučného Tučňáci. Na konci 60. let patřil k tuzemským průkopníkům hry na sitar. Na tento nástroj například hostoval na albu Olympiku Pták Rosomák v Kleinově skladbě s Rytířovým textem Ikarus Blues.

text: Roman Jireš, foto: regiony.impuls.cz, Fotoservis ČT (Jaroslav Hodík), csfd.cz

Příště: hudebník, skladatel a zpěvák Petr Hapka