Milan Hanák z kapely Titanic - uznávaný metalový baskytarista a výrazná osobnost brněnské scény

Smrt si říká rock'n'roll (403.) - Milan Hanák 

"Vážení přátelé a fanoušci kapely Titanic. S hlubokým zármutkem vám oznamujeme, že nás dnes navždy opustil náš fenomenální baskytarista, skvělý muzikant a výborný kamarád, Milan Hanák. Čest jeho památce!!! Budeš s náma navždy, Mildo!" uvedl na svých stránkách Titanic.

Zemřel Milan Hanák, baskytarista heavy metalové skupiny Titanic

Hanák působil v Titaniku od roku 1985, kdy se brněnská čtveřice stala jednou z prvních kapel, které v tehdejším komunistickém Československu hrály heavy metal. S Titanikem zažil období, kdy tomuto žánru nepřál režim ani velká část hudebních kritiků. Ještě v létě Hanák s Titanikem vystupoval například na festivalu TaRock v Tachově či v domovském městě skupiny na Československém Rockfestu v areálu za Lužánkami.

Na festivalu, kde Titaniku aplaudovalo několik tisíc lidí, vzniklo několik Hanákových posledních koncertních fotografií. Podzimních vystoupení se však už vzhledem ke zdravotním potížím účastnit nemohl. "Naposledy jsme spolu pokecali po koncertě v Jaroměři asi před rokem a něco. Fakt kamarádskej vstřícnej fajn chlapík. Ochota sama. O muzikantském umění škoda mluvit... Pro mě českej Steve Harris," vzpomíná v internetové diskuzi fanoušek František Kučera.

SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: PŘÍBĚHY ZESNULÝCH HVĚZD

Baskytarová jistota

Zdravotní problémy baskytaristy zasáhly Titanic v době, kdy se v roce 2018 prezentoval vydařenou nahrávkou Soumrak Titánů. O šesté desce zabalené v klasickém dračím obalu Titaniku a natočené v sestavě Zdeněk Černý (kytara, zpěv), Georgi Enčev (kytara, zpěv), Milan Hanák (baskytara, zpěv) a Martin Škaroupka (bicí) se kritika vyjadřovala pochvalně. "Celkově se podařilo nahrát obstojnou, zvukově i skladatelsky výtečně ošetřenou a dalo by se snad říci i moderní nahrávku vycházející z heavymetalového old-schoolu... A baskytarista Milan Hanák je prostě záruka řemeslně zvládnuté hry," píše se v jedné z recenzí.

Album bylo nahráno v bzeneckém studiu Shaark a obsahuje i nově nahrané staré pecky Kam se schovám, Eso Herz, Netradiční hodokvas a Pěkný vokno z konce osmdesátých let. 

"S nápadem na novou studiovou desku jsme si pohrávali už necelý rok před nastoupením do studia. Vlastně jsme původně měli album natáčet už v lednu 2018, ale kvůli zdravotním problémům jednoho člena kapely a následnému několikaměsíčnímu turné, které jsem absolvoval s Cradle Of Filth, se nahrávání muselo posunout až na konec května tohoto roku," podotkl bubeník Škaroupka.

Mistra paliček, který to jako člen renomované britské kapely Cradle of Filth dotáhl z metalového Brna nejdál, přivedl do Titaniku po zranění bubeníka a textaře Slávka Frice právě Hanák. "V roce 2010 mě Milan oslovil, jestli bych jim nevypomohl s pár letníma festivalama, a navíc tenkrát měli nějaké další problémy a potřebovali prostě pomoc. Neváhal jsem ani minutu," vzpomíná Škaroupka.

Fotbal s Deep Purple

Hanák byl i u znovuzrození Titaniku, který se po téměř dvacetileté přestávce, baskytaristou decentně označené za "pochrupování", vrátil v roce 2013 do metalového ringu albem Double Time. "Jsme rádi, že je zpátky Zdeněk Černý a že jsme mohli vypustit z kotelny alespoň část materiálu, kterého máme plné šuplíky, a že nám to funguje," konstatoval tehdy spokojeně. K předchozím rozporům s managementem kapely se vyjadřovat nechtěl. "No comment, holt svinstvo je i v muzice," prohlásil v jednom z rozhovorů.

Hanák nechyběl u nahrávání žádného z řadových alb Titaniku včetně debutu Metal Celebration z roku 1989, nahraného ve studiu Opus Bratislava. Na projektu se také podílela mnichovská firma Jas. Album vyšlo na západoněmeckém trhu o něco dříve než v Československu. Zaráží skutečnost, že tehdy nebyl o Titanic zájem u žádného ze dvou tehdejších českých vydavatelství Supraphon a Panton. "Dodnes vidím ty natažené neviditelné ruce, které tomu 'snad, možná, trošku pomůžou'. Hnus! V Opusu řekli 'Čože? Iděme do toho' a týden po natočení to bylo v obchodech," konstatoval Hanák.

Titanic si však v případě Metal Celebration musel nechat vnutit neutrální obal s prostým logem na pozadí hvězdné černoty. Pozdější nahrávky již zdobí příšera, známý brněnský drak. "Abych byl upřímný, už se mi o tom ani moc mluvit nechce... Když jako mladej kluk plnej energie a naivity zjistíš, že je to všechno kolem jen tvrdej byznys a hnus a že v tom dokonce jedou lidi, který máš jako vzor...," nechtěl se k tomu po letech vracet Hanák.

Jinak však na úspěšná léta Titaniku na přelomu osmdesátých a devadesátých let vzpomínal v dobrém. "Mládí, hlava plná muziky, příšerná naivita, plné sály, bezstarostnost. Krása nesmírná," konstatoval Hanák, který se s Titanikem podíval i do zahraničí. V roce 1991 pak hráli v Ostravě před prvním koncertem Deep Purple v Česku. "Bylo to neuvěřitelné, nejen se potkávat s Rogerem Gloverem, Richie Blackmorem a dalšími v šatně, ale dokonce si s nimi zahrát fotbálek," vzpomínal.

text: Roman Jireš, foto: Facebook Titaniku

Témata: Milan Hanák, Titanic, metal