Oldřich Veselý psal se Synkopy dějiny českého artrocku. Hrál jen v projektech, v jejichž kvalitu věřil

Smrt si říká rock'n'roll (351.) - Oldřich Veselý

Řada projektů, kterých se pracovitý Veselý účastnil, je poměrně dlouhá a nenajdeme v ní místo pro umělecké kompromisy. "Když šel do Blue Effectu, řekl mi – víš, kdyby mi dal lano Karel Gott, tak nejdu, ale tohle se nedá odmítnout! Takový byl Olin...," připomněl na pohřbu Veselého spoluhráč z kapely Synkopy, bubeník a galerista Jiří Rybář.

SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: PŘÍBĚHY ZESNULÝCH HVĚZD

Na pohřeb bývalého člena formací Synkopy 61, Blue Effect a dalších přišly stovky lidí. Nechyběli moravští rockeři - basák Pavel Pelc z Progresu 2, zpěvák Jaroslav Albert Kronek z Kernu či Roman Dragoun z Futura a Progresu 2. "Bude mi moc chybět, ale na druhou stranu po něm zbylo strašně moc písniček," konstatoval Dragoun. Ty nejznámější z nich - Černý racek, úprava lidové Ej, padá, padá rosenka a Malý princ - v obřadní síni brněnského krematoria také zazněly. Část hostů smutečního obřadu přišla v džínách, čímž respektovala výzvu Veselého přátel. "Zapomeňte na fraky a nažehlené puky a přijďte klidně v džínách. Tak by to totiž chtěl," napsali na sociální síti.

INSPIRATIVNÍ PAVEL VRBA

Český hudební slovník uvádí, že živou inspiraci pro Veselého představuje především Pavel Vrba, který se stal téměř výhradním autorem textů k jeho projektům. S rockovou poezií Vrby se setkal Veselý v době svého působění v M. Efektu při nahrávání vynikajícího alba Svět hledačů (1979). Porozuměli si natolik, že jejich spolupráce pokračovala i poté.

Pavel Vrba napsal 2 tisíce textů, jeho slova zpívali Karel Gott i Marta Kubišová

Třetí studiové album skupiny Synkopy (dříve Synkopy 61) Sluneční hodiny z roku 1981 je v podstatě prvním klasickým LP, protože předchozí nahrávky byly vydávány pouze jako singly, EP nebo ve formátu desetipalcové gramofonové desky. Veselý už ho složil sám a otextoval ho Vrba. Najdeme zde skladby jako Hůl v slunečních hodinách, Jsi nádherně pravěká, Toulka je oblá a především Černý racek. Stejný název dostala i knižní biografie mapující Veselého hudební kariéru. O silném vztahu Veselého a Vrby svědčí i to, že poslední deska Synkop Dlouhá noc vyšla v roce 1990 pod jmény Oldřich Veselý/Pavel Vrba a ostatní členové Synkop zde hostovali.

NASMĚROVAL SYNKOPY K ARTROCKU

Oldřich Veselý se narodil 13. listopadu 1948. Původní profesí byl textilní výtvarník. Na hudební scéně se poprvé více prosadil koncem šedesátých let ve skupině Great Music Factory, na začátku let sedmdesátých byl v angažmá v západní Evropě s Atlantis. Poté se stal členem Synkop 61, se kterými už předtím spolupracoval jako autor skladeb Suita pro J. S. Bacha nebo Casanova.

V roce 1976 odešel do Prahy za nabídkou Radima Hladíka. V jeho M. Efektu hrál na albech Svitanie a Svět hledačů, kde zažil jak éru superskupiny s baskytaristou Fedorem Frešem, tak následující obsazení se dvěma klávesisty i sólovými zpěváky, kdy vedle něho působil Lešek Semelka. Poté se Veselý vrátil k Synkopám, kde se prosadil jako lídr kapely. Původně bigbítovou formaci vedl směrem k artrocku, což se odráží na albech Sluneční hodiny a Křídlení.
Po roce 1990 Veselý ukončil koncertní činnost, založil nahrávací studio, věnoval se autorské a studiové práci pro film, divadlo, reklamu. Psal například pro Městské divadlo Brno či různé další příležitosti jako festival Ignis Brunensis nebo 200. výročí bitvy u Slavkova.

Výjimečně hostoval na výročních koncertech svých bývalých skupin. Od roku 2002 spolupracoval jako hostující zpěvák se skupinou U nás se svítí. Ta se v roce 2005 přejmenovala na E-band a Veselý se stal jejím členem a nahrál s ní v roce 2011 album Restart. "Oldřich Veselý a Synkopy z historického vývoje znamenají nejen pro Brno, ale i pro československou hudební scénu společně s Progres 2 významné artrockové milníky, jejichž význam je v kontextu historie domácí scény neopominutelný," napsal publicista Petr Gratias v knize Decibely nad Brnem.

text: Roman Jireš

Témata: Oldřich Veselý, Blue Effect, Radim Hladík, Synkopy 61