Didier Lockwood - Houslista, který si přál hudbu bez hranic i předsudků

Vydáno 17.03.2018 | autor: Roman Jireš

Někteří hudebníci hovoří o tom, že ideální by pro ně bylo zemřít na jevišti. Francouzskému jazzovému houslistovi Didieru Lockwoodovi se to téměř podařilo. Jeden z průkopníků spojování různých žánrů opustil svět 18. února ve věku 62 let, pouhý den po svém posledním vystoupení.

Didier Lockwood - Houslista, který si přál hudbu bez hranic i předsudků Didier Lockwood - Houslista, který si přál hudbu bez hranic i předsudků


SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL (334.) - DIDIER LOCKWOOD 

Svůj vůbec poslední koncert odehrál v pařížském jazzovém klubu Bal Blomet. Hudebník, který několikrát zavítal i do Česka, zemřel na infarkt. Jeho odchod vyvolal ohlas i mezi francouzskými politiky. "Bude nám chybět jeho otevřenost a jeho obrovský hudební talent," řekl francouzský prezident Emanuel Macron. Francouzská ministryně kultury Francoise Nyssenová označila Lockwooda jako "velmi velkorysého a skvělého" hudebníka, který bude všem chybět. "Chtěl, aby hudba byla bez hranic nebo předsudků," sdělila.

SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL - PŘÍBĚHY ZESNULÝCH HVĚZD

Lockwood začal fúzovat hudební žánry již na počátku své kariéry, když se v sedmnácti letech stal členem kapely Magma, která hrála progresivní rock. Jako houslista v ní působil v letech 1974 až 1976, občasně si v ní zahrál i později. V roce 1979 vydal své první sólové album s názvem New World. Později vydal řadu dalších alb. Během své kariéry spolupracoval s mnoha dalšími hudebníky, mezi něž patří například Billy Hart, Manu Dibango a François Bréant. Během své mezinárodní kariéry vystoupil na přibližně 4 500 koncertech a vydala více než 35 desek. Mimo jiné vystoupil spolu s kytaristy Christianem Escoudem a Philipem Catherinem jako hlavní hvězda jednoho z koncertů XV. Mezinárodního jazzového festivalu Praha 21. října 1984 v pražské Lucerně.

NAHRÁVAL DESKY S MANŽELKAMI

Rodák z Calais experimentoval se zvukovými možnostmi elektrických houslí. Poté se věnoval rovněž spojování jazzu s etnickou hudbou. Nevyhýbal se ani klasice, když nahrál například album Jazz a diva se sopranistkou a svojí bývalou manželkou Caroline Casadesus. Během své kariéry napsal dvě opery, houslové a klavírní koncerty, lyrická díla i hudbu k filmům. "Francie ztratila výjimečného hudebníka, muže vzácných vlastností," napsal na Twitter uznávaný violocellista Renaud Capucon. Kromě nahrávání alb a koncertování působil Lockwood jako hudební pedagog. Vytvořil vlastní metodu výuky hry na housle a založil školu hudební improvizace.



Didier Lockwood se narodil 11. února 1956 do umělecké rodiny. Jeho otec byl učitel houslí, matka amatérskou malířkou a jeho starší bratr Francis jazzovým klavíristou. Lockwood byl ženatý s operní zpěvačkou Patricií Petibonon a měl tři dcery. Také se sopranistkou Petibon také natočil společné album.

text: Roman Jireš

Témata: Didier Lockwood, housle, Patricia Petibon, Caroline Casadesus

zavřít