Vydáno 17.06.2017 | autor: David Stoklas
Jméno Tommyho Bolina uvázlo kdesi v pozadí a jeho osobnost je známá spíše sedmdesátkovým fajnšmekrům. I přesto, že Bolin nerezonuje jako Hendrix, Page nebo Richards, dokázal za svůj velice krátký, ale o to více pestrý život přispět k rozvoji rockové hudby.
Tommy Bolin je často opomíjený, i když měl velký vliv na vývoj rockové hudby.
Na konci Bolinova posledního interview před koncertem v Miami mu redaktor Jon Marlowe z The Miami News popřál, ať na sebe dává pozor. "Neboj se, dával jsem si na sebe pozor celý život. Mám v plánu tu být ještě dlouho," zněla kytaristova odpověď. O několik hodin později však Tommyho Bolina našli v hotelovém pokoji mrtvého. Zemřel na předávkování heroinem. Do "Klubu 27" mu tehdy zbývaly ještě dva roky. Nemuselo se tak stát, kdyby jeho tehdejší přítelkyně nedostala strach. Po koncertě totiž následovalo šílenství v podobě nezřízené konzumace právě heroinu, prášků a alkoholu. Poté, co upadl do kómatu, se jeho milá obávala případných problémů s policií a záchranku zavolala, až když šlo opravdu do tuhého. V ten moment ale už bylo pozdě.
SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Jimi Hendrix (7.)
Bolin se narodil v srdci USA ve státě Iowa. Nebyl však čistokrevný Američan, neboť mu v žilách kolovala švédská i syrská krev. K hudbě ho to táhlo od malička, jak bývá u velkých muzikantů koloritem. V době, kdy vyrůstal, se ke slovu čím dál víc dostávala rock'n'rollová hudba a bylo tedy nasnadě, že jeho nástroj bude kytara. Bolin však měl o hře na kytaru daleko jiné představy než všichni učitelé v okolí, a tak se rozhodl, že se na ni bude učit sám. Nicméně úplně sám na to nebyl, společnost mu totiž dělaly desky Jimiho Hendrixe, podle nichž se učil akordy.
Vystřídal několik kapel, chvíli hrál i sólově, ale je pouze pár uskupení, díky kterým se dostal do širšího povědomí. Mezi ně patří kapela Zephyr, se kterou Bolin vydal dvě studiové desky. Dokonce se jí podařilo podepsat profesionální smlouvu s vydavatelstvím Warner Bros. Bolin však krátce poté usoudil, že je čas Zephyr opustit.
LIVE: Deep Purple zahalili Prahu do kouře na vodě
Ze Zephyr s sebou stáhl Bobbyho Bergera a založili spolu kapelu Energy. Skládají poměrně přímočaré a úderné rockové skladby. Tou dobou si ho povšimne slavný jazzový bubeník Billy Cobham a nabídne mu angažmá při nahrávání svého debutu. Na tuto nabídku Bolin přistoupí a rázem je obklopen množstvím špičkových muzikantů napříč odvětvími. Deska se ne náhodou stala nejlepší jazzovou nahrávku roku 1973.
Britská úderka Deep Purple procházela krizí. Ta nakonec vyvrcholila odchodem fanoušky zbožňovaného kytaristy Ritchieho Blackmorea. Důvodem byly odlišné názory na žánr hudby, jaký by kapela měla hrát. Blackmore byl považován za nenahraditelného. Členové kapely se ale rozhodli rozhodit sítě a najít náhradu. Proč si tedy britská kapela vybrala amerického Bolina? Všiml si ho David Coverdale, který ho znal díky působení v James Gang. Osobně ho tedy pozval na konkurz. Najednou byl členem světové proslulé kapely a měl před sebou spoustu práce - nová desky, světové turné a samozřejmě tuny drog. Podílel se na skladbách jako Comin‘ Home nebo Love Child.
Bohužel jeho angažmá v Deep Purple nemělo dlouhého trvání. Rok po jeho nástupu se britská kapela rozpadla a Bolin se opět ocitl na sólové dráze. V září 1976 vydal svoji druhou desku Private Eyes. Tři měsíce potom odehrál svůj poslední koncert.
Struna jeho života praskla předčasně. Hrála nahlas, ale zbytečně krátce.
Témata: Deep Purple, Tommy Bolin, rock'n'roll
