Runneři - průvodci hvězd

Vypadá to lákavě. Jste hvězdě nejblíže ze všech. Spolu s ní jste V.I.P. a vyjma honoráře máte nárok prakticky na vše, co je dopřáno jí. Tak snadné to ale není. Do značné míry jste holkou či chlapcem pro všechno, a také prvním na ráně v případě neuspokojení rozmaru hvězdy. Své by o tom mohl vyprávět třeba slovenský runner anglické jungleové star Goldieho, který pocítil nespokojenost svého klienta díky fyzickému napadení doslova a do písmene na vlastní kůži.

CO TO OBNÁŠÍ?
Vaše práce obvykle začíná na letišti. Mimo jiného jste totiž také řidičem a taxikářem. Ne abyste si myslel, že na značce auta nezáleží. Opovažte se hvězdu naložit do ojeté rachotiny. Není vyloučeno, že ji na vystoupení povezete třeba na druhý konec republiky, takže je třeba myslet na její pohodlí. Obstarání vozu je obvykle váš problém. Samozřejmostí je dobrá znalost angličtiny. Na pár hodin se totiž stanete prostředníkem mezi promotérem a účinkujícím, resp. jeho managementem, a také tím nejbližším, kdo je star po ruce. Trapné mlčení většinou není vítáno, pakliže se nejedná o málomluvku nebo někoho, kdo se v letadle špatně vyspal. Být stydlivkou tedy pro tuhle práci není úplně ta nejlepší kvalifikace. Pohlaví roli nehraje, rozhoduje nadšení. Na úřadu práce byste nabídku na tenhle džob sotva našli. Dostat se k němu můžete tak, že znáte někoho z pořadatelské agentury nebo klubu, prostě někoho z koncertní branže. Vyloučeno není ani to, že se prostě asertivně ohlásíte produkci a přesvědčíte ji o svém runnerském talentu.

CO ZA TO?
Poptávka po runnerech je zejména v období letních festivalů. Tradiční letní festivaly s množstvím zahraničních kapel a DJů jsou pro každého potencionálního runnera dobrou příležitostí, jak si splnit sen.

Kolik tedy vlastně za to? Kvůli penězům se tahle práce většinou nedělá. I v Čechách sice existuje několik málo „profíků“, které si pořadatelé najímají na péči o zahraniční hvězdy, jsou však ale stále spíše výjimkou. Většina ostatních dostane pouze proplacený benzín a status V.I.P. osoby v rámci akce. Honorář pro runnera se tedy z větší části skládá z proplacení paliva. Na hodinovou mzdu se nehraje. Kompenzací je většinou konzumace zdarma a proplacené ubytování v případě, že hvězda přespává mimo Prahu. Den po akci však většina promotérů považuje čas star za její free time, který již odmítají honorovat. Samozřejmě vždy záleží na velikosti hvězdy. Pro toho, kdo preferuje příležitost poznat svého oblíbeného umělce, je runnování jedinečnou příležitostí. Bývá zvykem, že pokud je spokojen umělec i promotér, získáte práci pro daného klienta také v budoucnu, a časem se třeba se svým svěřencem stanete dokonce přáteli.

RUNNERSKÉ STRASTI
Tahle práce s sebou samozřejmě nese i řadu potencionálních nevýhod. Stačí, abyste narazili na divného patrona, a pak počítáte hodiny do odletu. V každém případě si nijak zásadně neužijete ani akci samotnou. Pokud jsem mluvil o festivalech, vězte, že s největší pravděpodobností prošvihnete ostatní účinkující, protože budete pendlovat mezi hotelem a areálem. Jediný, koho uslyšíte, bude většinou váš svěřenec, kterému musíte být po ruce pro případ různých požadavků. Může jít o tlumočení technických problémů stage managerovi nebo třeba o nedostatek nápojů na pódiu. Rozhodně se moc nevyspíte. Stačí, aby si to vaše star po vystoupení natáhla s kolegy na baru a odlétala v dopoledních hodinách. I v době umělcova osobního volna musí být runner pro případ potřeby na telefonu.

Někdy je tato práce i o ztracených iluzích. Malujete si svého oblíbence v růžových barvách, a realita vás tvrdě srazí na zem. Vyloučeno bohužel není ani to, že za svou snahu v případě neúspěchu akce nedostanete zaplaceno vůbec či až po nekonečném urgování. Předem se peníze fakticky nevyplácejí.

EMPATIE PŘEDEVŠÍM
Empatie je rozhodně další z důležitých vlastností runnera. Uvědomte si, že mnohdy rozhodují opravdu první okamžiky vzájemného setkání. Pokud si runner s hvězdou na první pohled nepadnou do očí, může to pro runnera být vstupenka do pekla. Runneři anglické drumandbassové star High Contrasta na to šli od lesa. Vyrobili si dvě barevně odlišná trička s tím, že jedno mělo potisk High a druhé Contrast. Poté, co High Contrast vstoupil do letištní haly a své průvodce zahlédl, bylo jasno, že mají vyhráno. Věc byla náhodně vypointována. DJ přiletěl s přítelkyní, která se jmenovala stejně jako výrobky známého tuzemského výrobce outdoorového oblečení.

HALÓ, TADY MANAGEMENT
Jak vidno, runneři nejsou ti, kdo nosím muzikantům kufry. Jsou důležitým kritériem pro spokojenost umělce, jeho partnerem a zárukou pro zdárný průběh jeho vystoupení. I na jejich bedrech leží dodržení časového plánu akce. Jsou i těmi, se kterými může nepřímo komunikovat management hvězdy. Telefonické spojení na runnera bývá nedílnou součástí smlouvy s umělcem. Pokud tedy budete někoho runnovat a v příletové hale vám zazvoní telefon se skrytým číslem, raději jej zvedněte. Může se stát, že vám bude právě volat manager umělce s tím, že jeho ovečce právě ulétlo letadlo a že se tedy její přílet odkládá nebo dokonce ruší. Runneři jsou tedy i spojkou mezi hvězdou či jejím managementem a promotérem akce.

PROČ TO DĚLAT?
Práce runnera je zajímavá, jakkoli vyžaduje i odříkání, nekonečnou trpělivost, silné nervy a odolnost vůči nevyspání – příjem z ní je přitom vesměs velmi malý. Pokud jste ale schopni toto vše podstoupit, budete odměněni jedinečným pohledem do zákulisí a řadou ne úplně běžných zážitků.

OČIMA RUNNERŮ
Zeptali jsme se několika z nich, jak vidí svůj džob a co při něm zažili.

Linda Hammelová
DJka Radia 1, zpěvačka

Jak dlouho runnuješ?
Tak od roku 2004. Nejdřív jsem doprovázela různé DJe a později přibyly i kapely.

O koho ses starala?
Mám svoje „stálice“, kterými jsou třeba Transglobal Underground, I AM X, Roni Size a MC Dynamite, Kosheen, ale třeba i Laibach. Dále třeba High Contrast, Hooverphonic, Cardigans, Franz Ferdinand, Incognito, Sean Lennon, Cinematic Orchestra, US 3, Coldcut, Stereo MCs, DJ Krush, Roots Manuva, DJ Zinc, ale třeba i Marilyn Manson a spousta dalších.

Co tě na té práci nejvíc baví?
Vždy je to velké očekávání, jak se ta „hvězda“ bude asi chovat a jaké „perličky“ si bude v průběhu svého pobytu vymýšlet. Baví mě na tom to, že je fajn se dostat k těmto kapelám nebo DJům tak blízko, být a trávit s nimi nějaký ten čas v zákulisí nebo na večeři a podobně.

Veselá historka?
Na jedné akci v Praze hrál můj nejoblíbenější DJ, se kterým, dá se říct, již mám vytvořený jakýsi kamarádský vztah. Po hraní zavelel, že chce jít na hotel spát. Zavolali jsme tedy řidiče, který nás vozil, aby ho odvezl na hotel, a já jsem zůstala s jeho dvorným MCm ještě na místě, protože on měl, na rozdíl od DJe, slinu. Po půl hodině mi dotyčný DJ volá na mobil, že je na hotelu, ale že mu nefunguje karta (klíč) do pokoje. Za 5 minut mi DJ volá znovu a hlásí, že se právě na recepci dozvěděl, že je v JINÉM hotelu. Řidič si spletl dva hotely s podobným názvem. Nebohý DJ už ve špatném hotelu nebyl, vzal si totiž na vlastní náklady taxi a odvezl se do hotelu správného. Druhý den jsem se opravdu na setkání moc netěšila, ale nakonec vše dobře dopadlo.

IM Cyber
DJka, novinářka

Jak dlouho runnuješ?
Poté co jsem se stala rezidentkou noci Bush v Roxy, jsem s tím začala pomáhat Lence Senové (produkční v Roxy, pozn. red.). To je tak pět let zpátky. Pak jsme rozjeli se Sukim noc Take Control a spadlo to na mě kompletně.

O koho ses starala?
Od Teebeeho s Calyxem přes Frictiona, Breaka s Fiercem třeba až po Kluta a Survivala, kteří nám hráli na Take Control posledně.

Co tě na té práci nejvíc baví?
Předtím to byla hlavně zvědavost a chuť poznat svoje heroes osobně, teď po těch letech se to posunulo do osobnější roviny. Ty lidi se sem vracejí, případně k nám jezdí jejich parťáci, takže se před každou akcí těším na kámoše a nový drby ze scény.

Veselá historka?
Historek je spousta, ale myslím, že jim je líp pod pultem. Obecně jsou ale jungleové hvězdy v pohodě a o Goldieho jsem se nikdy starat nemusela.

Kšilt
odborník v oblasti IT

Jak dlouho runnuješ?
Myslím nějakých pět šest let. Bylo to pro agenturu, dnes už bohužel neexistující, Lighthouse. Tenkrát pořádali party Carla Coxe. Dohodil mi to kámoš, co dělal stage managera.

O koho ses staral?
Těch jmen bylo už docela hodně, všechny už si asi nevybavím, ale namátkou třeba Cari Lekebush, Freestylers, Atomic Hooligan, Bad Company atd. Další byl třeba chlapík z Jazzanovy, A.Skillz anebo Gareth z Pendulum.

Co tě na té práci nejvíc baví?
Spojíš příjemný s užitečným, potkáváš nový lidi, komunikace s nimi je vždycky zábava, pokud tedy mají zájem komunikovat, což je 99 % případů. Vždycky se těším na novou tvář a na dobu, co s tím člověkem strávíš, protože je to takový pomyslný okno do světa.

Veselá historka?
Přivezl jsem na areál Cosmic Tripu do Teplic na d‘n‘b stage D-Bridge z Bad Company, byl to jeden z těch blátivých Cosmiců, a my jsme už na hotelu chlapíka vybavili půjčenýma, a trochu malýma, gumákama, protože v těch teniskách by tam asi hodně trpěl. Co jsme si však neuvědomili, že si svoje tenisky nechal na hotelu a v těch těsnejch gumákách pak odehrál skoro 3hodinovej set! První jeho slova, když slezl z pódia, zněla: „Man, I need to get out of these shoes!“ Doslova hrdinskej výkon, když si představíte, jak ho ty holiny musely tlačit.

text Filip Macháček  foto Tomáš Martinek, archiv,