Rock criminals: Muzikanti za mřížemi

Obligátními trably hudebníků jsou s flámování, alkohol a drogy, přiházejí se i krádeže, výtržnosti a menší rvačky.  Život braný jako jeden velký mejdan vede k pobytům ve vězení, na stanicích a někdy i v psychiatrických léčebnách. Podle studie časopisu Journal of Epidemiology and Community Health umírají rockové hvězdy předčasně, jelikož je právě sláva a opojení postupně zabíjí.

ŽIJU, ŽIJEŠ, ŽIJEME
Styl života hvězd by se dal charakterizovat mnohdy jako euforická vzplanutí, nespočetná množství událostí měnící se ve vír chaosu, přepracovanost a následný kolaps. Pocity beznaděje a stresy z nedodělaných nahrávek střídá vlna úspěšných koncertů a ohlasů. Nálada jako na houpačce. Těmito stavy komplikují  život jak sobě, tak okolí.

„Oblíbené“ je řízení pod vlivem nejen alkoholu, ale i jiných návykových látek, zejména v rapovém prostředí také krádeže aut a jejich následný prodej. Do neobvyklejších, ovšem neméně častých praktik, by se dalo zařadit  pašování kokainu v těle kytary, jízda nedovolenou rychlostí a zranění či rovnou zabití osoby (ať už známé hvězdy, rodinného příslušníka či kolemjdoucího…) při ostré výměně názorů.

BEZ SOUKROMÍ
Hiphopová hvězda muslimského původu Akon si dříve vydělávala prodejem drog a krádežemi aut. Skončil za mřížemi a v té době se od něj hodně lidí distancovalo. Dnes na pobyt ve vězení vzpomíná s úsměvem, ale zároveň přiznává, že pokud jste měli smůlu na spolubydlícího, nebyl to žádný med. Soukromí? To v lochu prakticky neexistuje. „Ani když se mi chtělo na záchod, nemohl jsem mít chvilku pro sebe, protože jsme záchod měli na cele, takže můj spolubydlící mě sledoval, i když jsem třeba seděl na míse. A musím říct, že jsem se vážně bál, jestli ho nenapadne nějaká blbost.“

Nyní spokojeně užívá života. Jeho hudba mu vynáší značnou sumu peněz. „Snažím se příliš neutrácet, ale ne vždycky se to daří. Před pár lety jsem si koupil nové auto – Lamborghini Gallardo. Stálo sice balík, ale byl jsem z něj úplně nadšený!“ 

VRAŽDA?
Ve vězení se rockeři objevují nejen díky drogám, rychlé jízdě či krádežím. V roce 2007 zuřil sledovaný soudní proces s Philem Spectorem. Dne 3. února 2003 byl někdejší producent Beatles a mnoha dalších hvězd zatčen za vraždu herečky Lany Clarkson, která se proslavila v televizních seriálech 80. let. Soud řešil, zda se jednalo o sebevraždu či vraždu a zda skutečně Spector v tomto činu figuruje. Čtyři týdny před tím, než byla Clarkson zavražděna, uvedl Spector v britském deníku The Daily Telegraph, že se považuje za „duševně nemocného“. Nešťastná to věta – u soudu mu poněkud přitížila.

Proces byl zablokován, když předseda soudu označil několikaměsíční soudní přelíčení za zmatečné poté, co se porota opakovaně nedobrala jednoznačného závěru. Bývalý žalobce Robert Philibosian si myslel, že za rozhodnutím soudu stojí Spectorovy peníze. Díky nim si mohl najmout ty nejlepší právníky v zemi. „Nevzdáme se, dokud nebude spravedlnosti učiněno zadost,“ prohlásil John Taylor, právník rodiny oběti. 

V roce 2009 byl Spector odsouzen k devatenácti letům odnětí svobody za vraždu. Proti rozsudku se odvolal. Letos v květnu však odvolací soud rozsudek znovu potvrdil a tak si Spector ve vězení pobude až do svých devadesáti let.

SMRT
Noir désir byla docela známá francouzská kapela s trochu temnou imagí. V 90. letech byli snad nejoblíbenějšími rockery ve Francii a vědělo se o nich i v mnoha dalších zemích. V roce 2003 ale přišel zlom: zpěvák Bertrand Cantat se v hádce porval v litevském hotelu se svou přítelkyní Marií Trintignant, která za několik dní zemřela na následky mnohačetných poranění hlavy. Cantat byl odsouzen na osm let, v říjnu 2007 byl podmínečně propuštěn.

METAŘ
Výstřední zpěvák Boy George (populární hlavně v 80. letech) měl pocit, že byl vykraden, a tak zavolal policii, aby dopadla viníka. Policisté ihned přijeli do jeho bytu a začali ověřovat otisky prstů. Našli jich spousty, ovšem ne pachatelů (či pachatele), ale samotného zpěváka. Bohužel při prohlídce objevili nemalé množství marihuany a 13 sáčků s kokainem se zpěvákovými otisky a Georgeovi hrozilo několik let vězení. Vyvázl, ale přesto se nepoučil. Za pohrdání soudem byl odsouzen k pěti dnům veřejně prospěšných prací. Sociální kurátor Vito Turso ohodnotil rozsudek slovy: „Vyfasuje lopatu, koště, pracovní rukavice i plastikové pytle a pak pod naším dozorem vyrazí do ulic.“ Po odpykání trestu – během kterého byl pečlivě sledován a dokumentován paparazzii – Georgie konstatoval, že se mu práce metaře líbila, jen si na ni musel zvyknout. V rámci své profese nosil oranžovou vestu, kterou neměl rád: „Oranžová mi prostě nesluší." Trest vykonal bez problémů. Jeho kolegové metaři k němu byli velice milí a tak jim George uspořádal po svém odchodu obrovskou párty.

VYNALÉZAVÍ
Známým potížistou byl Michael Jackson. Zajímal se o děti, a to do takové míry, až byl koncem roku 2003 obviněn ze zneužívání čtrnáctiletého chlapce. Konalo se několik soudních líčení a padlo plno slov na toto téma. Například prokurátor v případě popsal zpěváka jako člověka bez zábran, schopného svést a sexuálně zneužít svoji oběť. Označil jej za pedofila a alkoholika. Naproti tomu obhájce určil za oběť Jacksona, který se kvůli svému bohatství a slávě stal terčem lhářů a podvodníků usilujících o jeho peníze.

V případě, že by byl shledán vinným, by Jacksonovi hrozilo 21 let odnětí svobody. V roce 2007 jej porota osvobodila ve všech bodech obžaloby. Příznivci krále popu byli nadšeni a Michael jim v několika rozhovorech vyjádřil díky. „Miluji své fanoušky a děkuji jim z celého srdce za nekonečnou podporu, kterou prokazují mně a mé hudbě.“

Úplně očištěn však zpěvák nebyl nikdy a nařčení ze z neužívaání dětí se s ním vlekly až do jeho smrti v červnu roku 2009.

INSPIRACE
Sebranka jménem Fun Lovin Criminals, známá texty inspirovanými drogami, zločinem a politikou, byla založena v roce 1993. Na začátku byli Hug “Huey“ Morgan a Brian „Fast“ Leiser. Huey hrál na kytaru a spolu s Fastem tvořili ideální pár. Proto začali uvažovat o založení kapely a po setkání s bubeníkem Stevem „O“ Borovinim nebylo o vzniku pochyb. Název si půjčili od gangu graffiti mladíčků.

Fun Lovin Criminals zamlžují svůj původ a říká se, že i oni sami si nějakou dobu pobyli za katrem. Netají se netají svou láskou k detektivkám a vůbec kriminálnické romantice (její debutový singl Scooby Snacks vypráví o bankovním lupiči, v písničce The King Of New York zase volají po propuštění mafiána Johna Gottiho, Methadonia si dělá srandu z feťáků. Právě humor a nadhled (a chytlavé groovové linky) udělaly z FLC hvězdy.

NERUŠIT, NATÁČÍ SE!
“Netradičně pojatá tour spojená se sposutou problémů.“ Podobným titulkem by mohl začínat každý článek z konce 60. let o tříčlené kapele, jejímž hlavním představitelem byl “Černý Elvis“ nebo také “Divoký muž z Bornea“. Ano, řeč je o Jamesi Marshallu Hendrixovi.

Legendární Experience vystupovali v lednu 1968 ve Švédsku, kde jim manažer Jeffery zajistil ubytování v hotelu v Göteborgu. Po zabydlení odešli členové do hospody, aby se rozptýlili, a na pokoji zůstal jen Hendrix. Ostatní se po několika hodinách vrátili a našli ho úplně opilého, prakticky o sobě nevěděl. V tomto stavu ho začala obtěžovat dívka, které se líbil. Jimi vypěnil a ve finále začal házet nábytkem. Všichni se ho snažili uklidnit, ale to už přijela policie a zatkla ho spolu s jeho přítelem (Stickellsem), který za nic nemohl. Gerry Stickells si jejich „vězení“ z části vychvaloval, jen mu chybělo trochu nezávislosti. „Nesměli jsme vycházet, jen jsme se museli jednou denně chodit hlásit na policejní stanici. Museli jsme dřepět ve svým pokoji v motelu Esso, který stál u benzínový pumpy a kde nás, jako na jediným místě, přijali proto, že ředitel byl Hendrixův příznivec a dokonce nám půjčoval svý auto k cestám na policejní stanici. Hendrix byl zvyklý dávat si kvůli svému účesu na hlavu natáčky, a protože jsme se nudili, dal mi je taky! Nikdy na ten motel nezapomenu, protože jsme měli patrový postele a každou noc za náma chodily dvě holky s jointem. Cpali jsme se a váleli se s holkama na těch patrových postelích, což byl docela výkon.“

Naštěstí tchán  jednoho ze členů kapely působil jako šéf švédského úřadu zabývající se případem ohledně Hendrixe, a tak vyvázli pouze s pokutou.

BEZ PRŮKAZU
Rychlé jízdě a ještě ke všemu bez řidičského průkazu se těšila i miliardářka Paris Hilton, které se rychlá jízda nevyplatila. Sebevědomá kráska byla v květnu 2007 odsouzena ke 45 dnům vězení. Trest měla nastoupit do 5. června, jinak jí hrozil až dvojnásobek nocí strávených v cele. Proti rozsudku se odvolala a věřila, že sedět nepůjde, což neklaplo. Po odpykání dvou dnů ve vězení jí ale byl trest změněn na 40 dní domácího vězení. Zda jí zvedl pobyt ve vězení popularitu je otázkou. Když se pak zúčastnila talk show Larryho Kinga, mluvila o "prozření" a tvrdila, jak ji “tři týdny za mřížemi“ poznamenaly. „I když to bylo opravdu tvrdé, využila jsem tenhle čas, abych poznala sama sebe."

S PRŮKAZEM
George Michael řídil pod vlivem drog, nato způsobil v důsledku obluzení a celkově zhoršené koncentrace dopravní nehodu. V Londýně soud vynesl rozsudek k odpracování 100 hodin veřejně prospěšných prací a dva roky si zpěvák nezařídil. Michael nebyl procesem nijak zaskočen. Tvářil se celou dobu spokojeně, jen oznámil novinářům, že nebude na žádné otázky odpovídat a tvrdil, že byl odsouzen za špatné řízení způsobené únavou po užití předepsaných léků. „Nezkoušejte mi pokládat otázky, protože na ně neodpovím. Ve skutečnosti jsem byl souzen za špatné řízení,“ řekl usmívající se Michael.

SMAŽKA PETE
Jedním z mediálně nejsledovanějších troublemakerů je Pete Doherty, zpěvák vcelku průměrné britské rockové kapely Babyshambles a The Libertines. Dokud nezačal chodit s modelkou Kate Moss, kterou Britové milují, byl jen dalším z řady – ale poté, co bulvár vyfotil, jak si spolu užívají kokainu, stal se nepřítelem národa, který chudinku Kate dostal do drog (vtipné je, že se jakoby zapomnělo, že Moss má už za sebou léra drogové kariéry a odvykačku). Doherty byl postupem času stále hustší, neváhá stříkat vlastní krví na kameramany nebo si veřejně píchat heroin. Každou chvíli je zatčený za to, že něco rozmlátil, případně se znovu a znovu léčí z drogové závislosti – ale ani protiheroinový implantát mu zatím nepomohl. Snad jen naivní soudkyně, která se s ním vídá v řadě jeho procesů, už věří tomu, že ten člověk bude někdy střízlivý. Naposledy dostal šestiměsíční trest odnětí svobody za držení kokainu. Z trestu si odpykal tři měsíce, po nichž byl letos v červenci za slušné chování propuštěn. Nyní plánuje turné se svojí kapelou The Libertines, zdá se ale, že minulost ho opět dohnala – čelí dalšímu podezření, že se vloupal do obchodu s hudebninami v Německu. Za tento prohřešek mu soud může udělit až pět let odnětí svobody.

SMAŽKA COURTNEY
Svými drogovými skandály proslula i Courtney Love – heroin brala dokonce i jako těhotná, později jí byla dcera Frances Bean Cobain na nějakou dobu odebrána, protože se o ni maminka ve stavu permanentí zfetovanosti nebyla schopna postarat. Mnohokrát se ocitla v protidrogové léčebně, několikrát i nedobrovolně, na nařízení soudu. V roce 2003 se vloupala do domu svého expřítele Jima Barbera a krátce nato se octila v nemocnici po předávkování drogami. V té samé době byla souzena za nezákonné držení léků na předpis. 

K přelíčení se ale nedostavila – vysvětlila to ponělkud bizarně tak, že zatelefonovala do show Howarda Sterna a do éteru prohlásila, že „neměla profi ochranku“. Její chování v té době a - koneckonců dodnes – vykazuje známky značné divnosti. V roce 2004 byla pozvána do TV pořadu Davida Lettermana, na kterého vytáhla několikrát během interview prsa a zpívala stále dokola kousek jediné písničky. Po rozhovoru se odebrala do manhattanského klubu Plaid na neplánované vystoupení, během kterého zranila jednoho z diváků mikrofonem. „Nejsem žádná puťka, proč bych se tak najednou měla chovat?“ prohlásila během následného procesu.

RASISTI
Každou chvíli se v českých médiích objeví nějaká zpráva o tom, že neonacisti či prostě rasisti měli koncert, kde hajlovalia  dělali jiné nepřístojnosti. V Čechách se to zatím vždycky vyvrbilo takž, že policie přihlížela dění, ale sedět nešel snad žádný muzikant. V takovém Německu je to jiné: kapela Landser (Pěšáci) byla zakázána a jejich zpěvák Michael Regener alias Lunikoff, člen extremistické strany NPD, šel natvrdo do vězení v berlínské čtvrti Tegel za „šíření rasové nenávisti“ na tři roky a čtyři měsíce (u vězení pak za jeho propuštění demonstrovaly stovky neonacistů).

BEZ VINY
Vyskytovali se i zpěváci, kteří se dostali před soud a za mříže bez sebemenšího provinění. Jejich přičinění stanout před soudem bylo pouze v tom, že „nešli s dobou“ a nehráli, jak establishment chtěl.

V lepším případě (bylo jich požehnaně) jim byl udělen zákaz vystupování. Ano, ano … šedá a nezapomenutelná éra komunistického režimu. Politické a mravní potyčky, za které byla sankciovaná například Marta Kubišová. Ta podepsala Chartu 77, načež byla pronásledována StB a samozřejmý pro ni byl zákaz vystupování. Ke zpívání se vrátila až po Sametové revoluci.

Mezi hlavní postavy československého undergroundu v letech patřila skupina Plastic People of the Universe. Tito avantgardní muzikanti se střetávali s názory komunistickému režimu v Československu a  zažívali perzekuce a také věznění.

Další z mnoha obětí doby byl zpěvák Jaroslav Hutka. V roce 1975 se estébáci podrobně pustili do zkoumání jeho recitálu a použili vše, co se dalo. Při vystupování se ptal J.H. publika: „Otázka, která mě vždycky trápí, k čemu jest materialistovi idea? Že jo, proč ji hledá?" Tato slova byla pochopena jako  útok na materialistický světový názor, což bylo také napsáno do spisu, který estébáci vytvořili. O dva roky později  byl Hutka obviněn z nedovoleného podnikání a v roce 1978 emigroval do Holandska.

FIDELOVA NOČNÍ MŮRA
Sedmatřicetiletý zpěvák a kytarista kubánské skupiny Porno para Ricardo Gorki Águila se stal disidentem, aniž by se o to snažil. Jeho kapela měla zakázáno vystupovat na veřejnosti a jejich písně se v rádiu v žádném případě nesměly hrát.

Águila si váží hudby Jima Morrisona a Kurta Cobaina a rád říká nahlas své názory. Po vzoru Sex Pistols, kteří si vzali na mušku britskou královskou rodinu, se nechali Porno para Ricardo inspirovat prezidentem Fidelem Castrem. A nastal problém. V roce 2006 pokřtili  album, pro které Gorki Águila vybral dlouhý, vtipný a zároveň pichlavý název: „Nemám rád politiku, ale politika má ráda mě, soudruzi.“ (k pojmenování alba posloužila slova Fidela Castra). CD kapely se mladí Kubánci mezi sebou tajně předávali a snažili se je skrýt před policií.

Obaly alb mluví za své. Jedno zdobí zmačkané přídělové lístky, na jiném je obrácená kubánská vlajka, vulgární variace na srp a kladivo či Castro promlouvající k obecenstvu stovek Castrů na desetipesové bankovce. Kapela provokovala nejen booklety, ale i svými texty, které otevřeně napadají režim a jsou plné sprostých slov.

Sám zpěvák tvrdí, že není nakloněn žádné straně. Snad právě proto se na něj vláda zaměřila a snažila se ho různými způsoby smést z povrchu zemského. Problémy s policií měl už od roku 2003, kdy mu na koncertě jedna fanynka podala tabletu amfetaminu a on ji obdaroval nahranou kazetou. Nachytal se tak na policejní léčku a byl obviněn z obchodu s drogami. Odsoudili ho na čtyři roky vězení. V březnu 2005 byl propuštěn na svobodu.

PĚSTI VE TMĚ
O tom, že mezi láskou a nenávistí je tenká hranice, vědí své i zpěvačka Rihanna a její ex rapper Chris Brown. Ten před dvěma lety napadl svoji milou po udílení cen Grammy a surově ji zbil. Podle policejního prohlášení údajně praštil její hlavou o okýnko v autě, opakovaně ji udeřil do obličeje, kousl do ucha a do prstu a vyhrožoval jí zabitím. Celá kauza se vlekla několik měsíců, obsahovala řadu omluv ze strany zpěváka, úplatky v podobě drahých šperků, pokus páru dát se znovu dohromady, a také soudní tahanice. Soud nakonec nařídil zpěvákovi podmínku, veřejně prospěšné práce a kurz proti domácímu násilí. Takže mu zakázal přiblížit se po dobu pěti let k Rihanně. Zpěvák se vyhnul vězení jen díky tomu, že se nakonec k činu přiznal a Rihanně se veřejně omluvil.

HEY YOU, JIMI
„Uděláme si flám. Vzal jsem s sebou něco novýho, bude se vám to všem líbit!” (jimi Hendrix)
V roce 1968 koncertovali Hendrix a Experience v Detroitu. Když opouštěli město, doslechl se jejich manažer, že budou v Torontu a podrobeni drogové prohlídce. Několikrát na kontrolu upozornil Hendrixe a vysvětlil mu, jaké ponese následky, pokud u sebe bude mít nějaké drogy. „Jestli máš něco v tý tašce, zbav se toho. Myslel jsem si, že je čistej. Fakt jsem si to myslel. On sám si myslel, že je čistej a to bylo ze všeho nejdůležitější.“

Při kontrole donesl Jimi své zavazadlo celníkovi a ten v něm našel balíčky heroinu. Od té doby se vlekl soud. Největší pikantností byla cesta na samotné konání soudního líčení v Torontu, kam měli Jimi se svým blízkým přítelem Bobem Levinem dorazit.  Bob čekal v autě, a když Hendrix konečně dorazil, nesl s sebou kytarové pouzdro. „Nemohl jsem si nevšinout, že cestou na letiště si do pouzdra od kytary nabalil spoustu věcí. Nevěděl jsem co to je, tak jsem se ho zeptal. Řekl jsem: „Jimi, budeme procházet přes celnici.“  „Neboj, Bobe, to je v pohodě“, sliboval. … „Jimi, vím, že v tom poudře něco máš.“ Pořád opakoval: „Věř mi, Bobe, nikdo mě nepozná.“ - „Poznají tě! Vždyť na tebe budou na celnici čekat!“ ... Když jsme dorazili do Toronta, prošel celní kontrolou a okamžitě byl zadržen.“

V pouzdře našli prášky, ketré nedokázali identifikovat, a tak Hendrixe zavřeli na jeden den, po této době byl zproštěn  obvinění, protože ani po 24 hodinách nikdo nedokázal podivnou směsici prášků identifikovat. Nebyl to jediný střet Hendrixe se zákonem – není tajemstvím, že byl nesčetněkrát ve svém domovském Seattlu zadržen v kradených autech.

TROCHA PILULEK
„Dobrý večer, jsem Johnny Cash.“ (Johnny Cash)
Americký country modla byla sedmkrát ve vězení za poklesky, ovšem pouze vždy jen jednu noc.

V roce 1965 nastal průlom v jeho drogové kariéře. V tomto roce byl zadržený v El Pasu ve státě Texas. Byl podezřelý z pašeráctví heroinu z Mexika. Přesněji pašoval pilulky amfetaminu  uvnitř kytary. Naštěstí tyto léky byly na předpis a nepovažovaly se v úměrném množství za drogy. Ovšem důstojníci nezjistili, že pašoval 1163 pilulek, a tak vyvázl bez větších problémů.

JÍZDA
„Chtěl jsem bejt někdo.“ (James Brown)
V roce 1988 byl zatčen v Augustě kvůli rychlé automobilové honičce přes několik států USA, držení zbraně, narkotik ad.. Soudem byl potrestán formou šesti let vězení, ale pobyl tam jen tři. V roce 1991 byl propuštěn.

Nebyl to jediný Brownův pobyt v chládku. Za mříže usedl už jako šestnáctiletý za ozbrojenou loupež a špatné pověsti se nehodla zbavit ani v posledních letech života, kdy si na své konto připsal násilnické chování vůči své manželce a další prohřešky.

text: Teréz, Jana Kománková a map, foto: SONY BMG, EMI, archiv

---