TOP 10 nejlepších videoklipů Placebo

Placebo: Brian Molko, Steve Forrest, Stefan Olsdal

10. Teenage Angst

Na chvostu žebříčku se umístil videoklip k singlu z debutového eponymního alba z roku 1996. Zápas mezi tragikomickou hitovkou 36 Degrees a jejím videem a tímto kouskem to byl ale velmi vyrovnaný. Teenage Angst je song plný hravosti, který ukazuje, že v tvorbě skupiny měl vždycky své zastoupení vedle jisté pochmurnosti i humor. Název je termínem, který se užívá pro označení depresivních stavů plných nesnášenlivosti k dospělým a naštvanosti na celý svět, kterými si prochází dospívající. A o tom je text skladby a tak trochu odlehčeně i video.

9. For What It's Worth

For What It's Worth pochází z rozporuplně přijímané desky Battle for the Sun, první se současným bubeníkem Stevem Forrestem. Skupina si na něm vyzkoušela řadu nových nástrojů a zapojila třeba - do té doby pro ně neobvyklý - saxofon nebo trumpetu. Efektní videoklip k této chytlavé písni, který zveřejnili Placebo skrze profil na tehdy stále aktuálním MySpace, je zajímavý použitím jednoduchých, ale o to údernějších cedulek s nápisy, které se objevují u jednotlivých postav a které na ně vždy něco zkratkovitě "prozrazují".

8. Nancy Boy

Dávku svěže provokativního surrealismu a lascivně erotizujících obrazů v Nancy Boy má na svědomí Howard Greenhalgh. Střídmé podivínství mají Placebo v krvi - samotný Brian Molko se vyžívá v nesčetných autostylizacích, které pracují s outsiderstvím a nepochopenou jinakostí. A to tak, že jsou právě tím, co je považováno za přitažlivé. Rozmazaná tvář bubeníka Stevea Hewitta nemá mít v klipu pouze umělecký význam - muzikant byl v době uveřejnění smluvně vázaný k jiné kapele a nahrávací společnosti, proto nesměla být jeho tvář rozeznatelná.

7. Special K

Velká část klipů Placebo má minimálně náznak samostatné a uzavřené dějové linie, u Special K můžeme hovořit téměř o filmovém příběhu. Howard Greenhalgh k písni natočil sci-fi snímek, ve kterém si zahráli všichni tři tehdejší členové kapely. I když triky a animace působí trochu úsměvně, pořád jde o povedený klip. Už tady se ale objevuje něco, co je u těch silných filmových klipů Placebo problematické - kvůli zápletce a zde i např. čtení titulků s promluvami se lehce může stát, že divák jednoduše přestane věnovat pozornost hudbě.

6. Meds

Meds je zřejmě téměř až autobiografickým videoklipem plným kocoviny, paranoie a stihomamu, které si prožívá bohémský frontman (a to nejspíš nikoli pouze fiktivně). Možná není oproti jiným v žebříčku zajímavý ani tolik technicky nebo vizuálně, ale působivý je především svou obnažeností a naléhavostí. Autentický pocit úzkosti a zmatku z drog, alkoholu, one-night standů a hotelových pokojů je zde vygradován ve smrtícím tempu krátké, ale vyhrocené písně, která sama o sobě popisuje velmi podobné věci, jaké ilustruje snímek.

5. Song to Say Goodbye

Dojemná Song to Say Goodbye dostává díky klipu Phillipe Andrého ještě přidaný rozměr a emotivnější náboj. Syn, kterého hraje dětská seriálová hvězda Field Cate, se neúnavně stará o svého (asi) duševně nemocného otce. V těch nejběžnějších, banálních, opakujících se (a o to vlastně obtížnějších) životních situacích. Jako kdyby se zde symbolicky úplně obrátila role otce a syna. Píseň měla obrovský úspěch. Byla považována za první singl z alba Meds, protože předchozí píseň Because I Want You byla vydána pouze ve Spojeném království.

4. Twenty Years

Píseň Twenty Years, jedna z nejkrásnějších a nejosudovějších zpovědí Placebo vůbec, nevznikla pro žádnou řadovkou desku, umístěna byla spolu s I Do a francouzskou verzí Protect Me from What I Want na výběrové album Once More with Feeling. Videoklip je tentokrát spíš "pouze" pozoruhodnou a esteticky propracovanou podívanou od Simona Cracknella. Androgynní Molko, hra se světlem a ohněm, zpomalené záběry, bizarní detaily dekadentně zařízených interiérů, poetické kombinace obrazů s tanečníky a akrobaty. A skoro plastická nostalgie.

3. Pure Morning

Brian Molko je ve videu Pure Morning v roli sebevraha, který se v jedné z londýnských ulic chystá vyskočit z okna. Režisér Nick Gordon se zpomalenými záběry soustředí nejen na něj a jeho tvář, ale i na okolní přihlížející, na rodinu, na policisty, na ostatní členy kapely, kteří jsou zde v průběhu bez vysvětlení zatčeni. Jeden ze strážníků se pokusí vyběhnout budovou do místnosti a v momentě, kdy nahoru dorazí, sebevrah Molko skáče... Jak to dopadne a co se stane dál, uvidíte v klipu. Ten ale neomrzí ani poté, co jeho pointu znáte.

2. Too Many Friends

Too Many Friends - další video, které je opět pojímáno spíš jako samostatné dílo, než jako promo doplněk ke skladbě. Kvalitou možná skladbu rovnou převyšuje. Je stylizováno jako pořad s názvem Unfortunate Events a hlas vypravěče (patří Bretu Eastonu Ellisovi, autorovi Amerického psycha) vybízí diváka, aby hádal, jak došlo k události (žena rozbije láhev o hlavu muže). Ve zpomalených záběrech ukazuje detaily, které mohou k odpovědi vést. Tématem písně je odlidštěná (ne)komunikace v přetechnizovaném světě a snímek si některé motivy přebírá - např. závislost na technologiích.

1. Special Needs

Režisérem klipu k písni z klasické desky Sleeping with Ghosts je Paul Gore. Special Needs je asi nejkultovnějším a nejoriginálnějším klipem Placebo, který zároveň přesně odpovídá a shrnuje jejich nejčastější témata (je jich sice opravdu hodně, ale v jádru jsou si příbuzná) i osobitý výraz. Romantická melancholie tápání po nedosažitelném a vysněném, vědomí toho, že lidé na sebe navzájem zapomínají, sex i láska jsou pouhým pomíjivým protnutím dvou (a více?) různých cest a že každý je vlastně ve výsledku sám, propůjčily skladbě i neotřelému snímku kromě jeho konkrétní, efektní vizuální stránky i naléhavé poslání v pozadí.

text: Lucie Malá {vypnoutlink:Lucie}