TOP 15 zahraničních nováčků roku 2013 (I.)

Savages (UK)

Když v červnu předskakovali Savages v Tipsport Aréně Portishead, měla tato děvčata venku čerstvou novinku Silence Yourself. Energická třičtvrtěhodinka s výborným zvukem ukázala, že kvartet má slušně nakročeno ke svým vlastním koncertům v podobných prostorech. Svůj potenciál obhájili i na festivalech jako Glastonbury, Roskilde nebo Fuji Rock. Nyní si je fanoušci můžou vychutnat v klubovém prostoru (jako na plánované pražské zastávce jejich evropského turné). Že je jejich hudba především přirozená a dělaná tak, jak přichází, dokazuje třítýdenní živé nahrávání alba i fakt, že kapela nebyla ani zamýšlena jako čistě dámská formace. Zkrátka to vyplynulo. (Ondřej Bambas)

The 1975 (UK)

Kapela která funguje už notnou dávku let, mnohokrát změnila název, ovšem nikoliv složení, až se dostala ke jménu The 1975 a svojí eponymní debutovou deskou ohromila svět. Zahráli si na těch největších festivalech a velmi pravděpodobně posbírají hudební ceny za nováčka roku po celém světě. A dokonce na podzim nadchli i Českou republiku (na své šňůře zavítali do pražského Rock Café), což u nás u hot věcí ze světa nebývá pravidlem... Parta mladých kluků s kytarou je zjevně model, který je dostatečně cool a funguje i v roce 2013, ať si pražští hipstři modlící se k Berlínu říkají co chtějí. (Martyn Starý)

Tom Odell (UK)

Pod rukama zpívajícího blonďatého kuřátka Toma Odella se bortí klavír a silou jeho úsměvu dívky klesají do kolen. Ostrovní kritikou milován či ostře zatracen přinesl nádech nostalgie a vybroušené opravdovosti. Je mu teprve jednadvacet, vystupuje sám za sebe a sází na kouzlo silně vygradovaných emocí a partnerství s nástrojem, jež mu byl největším přítelem po celá studentská léta a který je dneska pramálo v módě. Nezapře silný vliv velikánů, jakými jsou např. Tom Waits, či Etta James. Doufejme, že s jeho přibývajícím věkem přibude i několik dalších deštivě melancholických klavírních balad jakými je Another Love či Storms, a že jeho debut Long Way Down nebude cestou dolů ale vzhůru. (Alena Bílková)

Chvrches (UK)

Debut letos vydali i skotští Chvrches, kteří se už na začátku roku objevili v různých žebříčcích nejnadějnějších kapel roku 2013. Kolem hudby se všichni tři motali už delší dobu, ale teprve společně jim to začalo pořádně klepat. I když trio Lauren Mayberry - Iain Cook - Martin Doherty působí zakřiknutě, na pódiu se mění jejich koncerty v energické show jak pro ně, tak pro publikum. Letošní výborně přijatá deska The Bones Of What You Believe vyšla v září, ovšem ještě předtím si stihli Chvrches zajet turné s Depeche Mode, s nimiž v červenci navštívili i Česko. (Jana Václavíková)

Lorde (NZ)

V roce, kdy Miley Cyrus olizovala, co mohla, a Rihanna natřásala své hýžďové svaly s pocitem, že se přece není za co stydět, přišli producenti z Nového Zélandu s konceptem zpěvačky, která stojí na naprosto opačném a hodně vzdáleném břehu. Teprve šestnáctiletá Lorde v Pure Heroin jednoduše párkrát zaluskala prsty a podmanila si širokou veřejnost. Má křehký hlásek, velké oči a nevinný úsměv slibující mnohé. Je prototypem děvčátka, které je těžké nemít rád a jejíž hudba přeskočila fázi puberty. (Alena Bílková)

Jagwar Ma (AUS)

Jaqwar Ma vznikli před dvěma lety, kdy se dali dohromady tři kamarádi a členové kapel The Lost Valentinos, Ghostwood a The Wahas. Gabriel Winterfield a Jono Ma začali po společném koncertování svých kapel pracovat na novém materiálu a když se během nahrávání přesunuli do Evropy a přizvali k sobě zbývajícího Jacka Freemana, už za sebou měli první zářez v podobě písně Come Save Me, elektronickou variaci na šedesátá léta. Australané letos v červnu vydali svůj dlouhohrající debut Howlin' a zejména díky chytlavému hitu The Throw jejich hype ještě stoupl. (Ondřej Bambas)

MS MR (US)

Pod názvem MS MR se skrývá duo slečny s vlasy všech barev a pána s vysokým účesem z New Yorku, kteří to spolu táhnou od roku 2011. Okolí si jich začalo všímat již v minulém roce, ale až v tom letošním skutečně prorazili a to s debutovou deskou Secondhand Rapture. Jeden track z ní - Bones - se objevil i na soundtracku k třetí řadě seriálu Game of Thrones. Jejich zvuk je často přirovnáván k Florence & The Machine nebo dokonce ke Kavinsky. MS MR jsou chváleni za poctivý zvuk, který doplňuje bezchybný vokál. (Jana Václavíková)

Roosevelt (DE)

Další letošní debutant, který rozhodně stojí za slyšení, je německý DJ a producent Mario Lauber, řečený Roosevelt. Tentokrát kromě počítače vzal do ruky i kytaru a basu a po dlouhém čekání nahrál první EP Elliot. Kdo si ho nenechal ujít letos na Electronic Beats v Arše (opravdu se nejednalo o koncert Lany del Rey, jak se mnozí domnívali), rozhodně nelitoval. Taneční a přesto zasněná mladistvá muzika, tak jak to ve světě teď frčí. Nezbývá než počkat si na celou desku a doufat, že Roosevelt neřekl své poslední slovo a překvapí dalšími hity. (Martyn Starý){vypnoutslider}