Intimita i metal: TOP 10 coververzí Enjoy the Silence

Nejhravější verze: DMK

Dicken Schrader, rodák z Bogoty a velký fanda Depešáků, by si zasloužil titul Taťka roku. Vystudovaný žurnalista vlastnící produkční společnost je totiž především otec dvou kouzelných a talentovaných dětí, s kterými udělal díru do světa You Tube. Jednoho odpoledne zkrátka rodinka popadla kameru, zvonkohru, maličký keybord, flétničku a pár petlahví a video bylo na světě. Ohromná zábava a roztomilost v rodinném balení. Že se to nehodí k pohřebně oděným Depeche Mode? Posuďte sami a uvidíte, že opak je pravdou. Palec nahoru pro DMK!

Největší doják: Susan Boyle

Susan Boyle umí vyždímat emoce ze všeho, čeho se dotkne, včetně kliky od dveří. Její vystoupení v Britain's Got Talent je toho důkazem. Susan tenkrát v živém přenosu předvedla celému světu, jak zatočit s předsudky ostatních a přimět je sklapnout. Od té doby vydala několik alb a přezpívala řadu hitů včetně Perfect Day od Lou Reeda. Kouzlo jejího hlasu a přesvědčivost podání zafungovalo perfektně i v pomalém tempu intimně vyladěné Enjoy the Silence. Kapesníčky do ruky, než kliknete na "play".

Takhle ne(!): Bloodhound Gang

Bloodhound Gang se zrodili v devadesátkách, kde možná bavili svými rádoby vtipnými texty, které často a rádi spojovali se sexuální tématikou. V letech nula plus na to už nalákají leda tak opilé skupinky sluncem ožehnutých návštěvníků festivalů, kteří jsou ze stanového městečka zvyklí na ledacos, proto je močení na veřejnosti, které mimo jiné tahle psiska předváděla, nemůže zarazit. S tímto zlozvykem, kterým zneuctili nejednu národní vlajku, začali při své coververzi hitu Enjoy the Silence v roce 2006, která se dočkala podobného zneuctění. Takhle, prosíme, takhle ne!

Jako ze stříbrného plátna: Hybrid

Velšští electromágové Hybrid jsou profíci na remixy, ale Enjoy the Silence je jejich vůbec první coververze. Před třemi leti se otázali svých fanoušků, jakou píseň by si přáli vyslechnout v jejich podání. Odpovědi přicházely po tisicích a volba nakonec padla na nejoblíbenější píseň kapely, kterou je právě největší pecka od Depeche Mode. Úkolu se Hybrid zhostili s pompou jim vlastní a již první tony jsou důkazem, že jediný fanoušek nemůže být z výsledku zklamán. Osobité podání, atmosféra i úcta k originálu, tím vším se hybridní užívání ticha vyznačuje. Dost možná je právě tato verze nejlepší předělávka veleúspěšného hitu vůbec.

Pseudovostrá verze: It Dies Today

It Dies Today si nechávají říkat metalcore. Pokud ovšem It Dies Today budeme brát jako ukázkový příklad, dobrý obrázek a ani představu si o metalcoru neuděláme. V jejich podání to znamená mít zpěváka, který nemá absolutně žádný rozsah a ani řvát pořádně neumí. Ať se kapela snaží sebevíc, zpěvák tuto hrubou verzi odkazuje do záporných čísel. Nikoho by asi nemrzelo, kdyby tahle kapela dnes kariéru ukončila, když už mají v názvu to umírání. V klipu se toužená tvrdost projevuje alespoň duchařským příběhem s morbidními prvky.

Mašťárna: Sasha & John Digweed

Sasha se s Johnem Digweedem potkal na své DJské párty, aby se spojili, dali mezi svá jména znak "&" a rozhýbali zmrzlá těla připravená k tanci pod nadvládou zvuků a světel na velkých festivalech i v menších klubech. Svou housovou verzí Enjoy the Silence předvedli, jak by měl vypadat dobrý cover, který si vezme z originálu to nejdůležitější, ale vloží k němu pořádný kus sebe. V jejich podání má tahle skladba dobrých osm minut a nenastane v nich moment, kdy byste si řekli, že zneuctili kultovní hit.

Spotřební zboží: Nada Surf

Nada Surf je americká partička, která vznikla o tři roky později, než hit, jehož vlastní verzi vytvořili. Jméno ani tvorba kapely se k uším Evropana nejspíš nedonesly. O nic nepřicházíme: seskupení, jakými jsou oni, jsou stovky. Jejich předělávka Enjoy the Silence pravděpodobně vyvolá rozporuplné reakce. Pro někoho to bude bezduchý popík, někdo si v něm najde zajímavou kytarovou linku i nápadité vícehlasy. Rozhodně se nejedná o prostoduchou kopii originálu. Enjoy the Silence do auta v soft verzi? Poslouží Nada Surf.

Buddha s basou: Constantine Isslamow

O vizuálně nejzábavnější cover se postaral Constantine Isslamow. Svůj You Tube kanál má přecpaný basovými covery klasických songů, které dostávají povětšinou samé palce nahoru. Strýček Constantine, jak mu budete chtít po zhlédnutí klipu také říkat, natáčí video v obýváku, kde se se zavřenýma očima ukrytýma za dioptrickými brýlemi a s obřími sluchátky soustředí na každý tón. V pozadí je sportovní dres s jeho jménem, i když je jasné, že strýček sport sleduje leda v televizi, a hromada cédéček, které si strnule přehrává na svou maličkou basu.

Barová intimita: Tori Amos

Verze této ctihodné dámy, kterou netřeba představovat,  patří mezi ty nejpopulárnější. Síla písně perfektně vyznívá v pro ní typické poloze - mrazivý hlas doprovázen klavírem a důstojným klidem. Celé podání vypichuje temnou atmosféru písně. Tori v souboji s Depeche Mode nezklamala a skore je bez výhrad 1:1.

Nejnabroušenější kytary: Failure

Koncem devadesátých let vyšla kompilace For the Masses, na níž se spojilo několik věhlasných interpretů s cílem sestavit důstojnou sbírku coververzí Depeche Mode. Mezi jmény jako The Smashing Pumpkins, Rammstein, Monster Magnet, Deftones nebo The Cure se nenápadně krčili post-grungeři Failure s o to nápadným coverem nejslavnějšího depešáckého hitu. Naostřené kytary, nečekané zvraty a emoce; toť největší přednosti této předělávky.

text: Alena Bílková, Jana Václavíková