Vydáno 14.05.2019 | autor: Daniel Košťál
Rok se s rokem sešel a už je to tu zase. Po loňském úspěchu v podobě šestého místa Mikolase Josefa se i letos vracíme na Eurovizi. Naši reprezentanti Lake Malawi už v úterý 14. května zabojují o diváckou přízeň v prvním semifinále. Pokud uspějí, utkají se pak v sobotu 18. května s pětadvaceti dalšími soutěžícími ve finále. Kdo Eurovizi alespoň trochu sleduje, ten tuší, že to po hudební stránce není vždy úplná lahůdka, ale i letos najdeme v dlouhém zástupu hudebníků silné songy. Kdo by tedy mohl být pro Lake Malawi největším konkurentem? Tady je našich pět tipů.
Eurovize 2019: TOP 5 skladeb, které zaznějí od soupeřů českých zástupců Lake Malawi
Pokud chceme mluvit o konkurenci, nemůžeme začít jinak než právě letošním favoritem. Balada přirovnávající lásku k předem prohrané arkádové hře se drží dle sázkových kanceláří na předních pozicích konzistentně už od počátečních odhadů - zatímco ostatní zažívají své úspěchy i pády, Duncan se úspěšně skrz všechna živá představení a zkoušky vyšplhal až na jistý vrchol.
BLOG: Eurovize 2019 a jedna velká politická hra
Pro další povedenou skladbu z toho pomalejšího soudku nemusíme jít daleko. Bilal svou soutěžní píseň, jejíž název v překladu zní "Král", představil již poměrně dávno a setkal se se smíšenými reakcemi, a to hlavně na účet svých pěveckých kvalit. Evidentně ale nešlo o nic nenapravitelného a už během prvních zkoušek všechno klaplo. Do karet mu hraje i pozitivní poselství, které skladba nese a kolem kterého se během živého představení bude točit celý backdrop. To se totiž momentálně nosí.
Eurovizi vyhrála kdákající Izraelka Netta, Mikolas Josef zajistil České republice šesté místo
Kypr si pro rok 2019 nevybral zrovna nejoriginálnější skladbu. Opakující se refrén "Replay, replay, replay, yeah" je sice tak rytmicky chytlavý, že by ho rádia zhltla jako jednohubku, zároveň ale nenabízí žádnou revoluci. Tu snad ale na Eurovizi nikdo nečeká, a navíc Replay nápadně připomíná loňskou reprezentantku Kypru - Eleni Foureiru. I ta byla až do poslední chvíle přehlížena, na pódiu ale předvedla takovou show, že jen tak tak nevyrvala Izraelce Nettě vítěznou sošku z rukou. Kdyby tedy i Tamta byla černým koněm letošního ročníku, nebylo by se čemu divit.
Ázerbájdžán se v soutěži poprvé objevil ještě později než Česká republika, konkrétně v roce 2008, a od začátku to vypadalo slibně. Druhý rok třetí místo a čtvrtý rok vítězství. Posledních pár let ale jeho zástupci nebyli zrovna miláčky publika, loni se dokonce ani nekvalifikovali do finále. Proto je tu Chingiz, který se se svou Pravdou rozhodl zašlou slávu navrátit. Tedy alespoň podle toho, jak vážně svou účast bere. Truth má zajímavou produkci, chytlavost a sem tam i nějaký ten náznak etnických vlivů. Není to žádná utancovaná drnkačka, ale i přesto má hitový potenciál.
Když už mluvíme o tanci, rozhoupat se nás letos bude snažit i Michela z Malty. Její Chameleon je další z řady rytmických rádiových popěvků, které jsou v soutěži přirozeně jako doma. Když se ale prokoušete nenápadným začátkem této skladby, čeká vás po něm jeden ze snad nejautentičtějších refrénů Eurovize posledních let. Pokud se zpěvačce podaří i vizuální stránka představení, body se budou přímo sypat.
text: Daniel Košťál
Témata: Eurovize, soutěž, Lake Malawi
