Vydáno 07.06.2017 | autor: Josef Martínek
Sociální či dokonce přímo politická témata se v umění objevují nezřídka. Také v roce 2017 rezonují písně odkazující k problémům dnešního světa mezi poluchači. Než k nám už 12. června zavítají System Of A Down, ke kterým sociální poselství neodmyslitelně patří, připomeňme si pětku nejznámějších "angažovaných" kapel.
System Of A Down zahrají v Praze 12. června
Všichni členové SOAD mají arménské kořeny, a tak se v jejich textech objevuje také téma takzvané arménské genocidy, při které bylo mezi lety 1915 až 1918 Turky vyvražděno kolem 1,5 milionů Arménů. V textu písně P.L.U.C.K. z roku 1998 proto Serj Tankian volá po uznání, obnovení a odškodnění. O sedm let později přidala kapela ve skladbě Sad Statue poznání, že odpuštění je největší oběť.
LIVE: System of a Down odehráli klubový koncert pod širým nebem
V repertoáru System Of A Down najdete také songy zabývající se válkou proti terorismu a dalšími tématy, které hýbou společností. Poslední deska je ale už z roku 2005, takže na nové aktivistické písně fanoušci čekají už 12 let. Alespoň ty staré si budou moci živě poslechnout v pražské O2 areně už 12. června.
V písních U2 se to poselstvími jen hemží - vždyť frontman Bono je známý bojovní za lidská práva. Za zmínku stojí píseň Sunday Bloody Sunday, která odkazuje k severoirským sporům, konkrétně na takzvanou Krvavou neděli z 30. ledna 1972. Tehdy bylo ve městě Derry britskými vojáky zabito 13 neozbrojených účastníků protestního pochodu - a mnoho dalších zraněno. Kromě solidarity s padlými v textu Bono cituje z Bible a nabádá křesťany, aby mezi sebou přestali bojovat. Společenským problémům se U2 věnovali i na dalších albech, například na kultovním The Joshua Tree, které letos slaví 30 let, zpíval Bono o matkách unesených v době politického převratu v Argentině či o rozpolcenosti víry.
U2 byli také hlavní hvězdou humanitárního projektu Live Aid, který v roce 1985 bojoval proti hladomoru v Africe. V roce 2013 přišli s písní Ordinary Love, kterou vzdávali hold jihoafrickému prezidentovi a bojovníku proti apartheidu Nelsonu Mandelovi. Ten pouhý týden po jejím vydání zemřel. Zajímavostí také je, že v reakci na zvolení Donalda Trumpem americkým prezidentem letos kapela odmítla vydat své avizované nové album. Svět s Trumpem je totiž prý jiný než ten před jeho zvolením.
Málokterá kapela je tak spojována s politikou jako právě Green Day. Punkeři sice zažili komerční průlom už s albem Dookie v roce 1994, na dodnes asi jejich nejkultovnější dílo si ale počkali do roku 2004. Rocková opera American Idiot byla odpovědí na život v Americe po teroristických útocích 11. září 2001, věnovala se i válce v Íráku a především se otírala o tehdejšího amerického prezidenta George Bushe. Ne všichni vědí, že album nemuselo vzniknout, kdyby skupině v roce 1993 neukradli veškerý materiál pro chystanou desku Cigarettes and Valentines. Green Day se tehdy rozhodli začít znovu od začátku a vyplatilo se jim to.
FOTOREPORT: Green Day řádili v Tipsport aréně, kopli si i do Trumpa
Chuť vyjadřovat se ke společenskému dění Green Day nepřešla ani v současnosti. Na loňském albu Revolution Radio kritizují Donalda Trumpa, v té době ještě uchazeče o pozici amerického prezidenta. Například v titulní skladě poukazují na frustraci Trumpových voličů, které označují jako "ztracené duše, které byly podvedeny". Do Trumpa si kopli i v lednu na pražském koncertě v Tipsport aréně.
Sociální témata začala tvorbou Pink Floyd prostupovat hlavně v 70. letech, kdy byl vůdčí osobností skupiny Roger Waters. V písni Free Four z roku 1972 se vrací ke smrti svého otce za druhé světové války - ta se poté stala motivem jeho skladeb ještě několikrát. Rozsáhlým projektem bylo album The Wall z roku 1979, na kterém Pink Floyd detailně zkoumali odcizení jedince od lidské společnosti. Waters na něm také kritizuje konzervatismus "Železné lady" Margaret Thatcher či bojovnice za morálku Mary Whitehouse.
Odpovědí na The Wall byla v roce 1994 poslední studiová deska Pink Floyd nazvaná The Division Bell. Na té měl hlavní slovo David Gilmour a zabývá se hlavně komunikací mezi lidmi, jejich vzájemným sbližováním. Texty psala Gilmourova manželka, spisovatelka Polly Samson.
Také kultovní Depeche Mode se stali hlasem sociálních témat. Třeba jejich píseň People Are People z roku 1984 pojednává o nepochopení nenávisti a netolerance. "Nepochopím, kvůli čemu může člověk nesnášet jiného člověka, pomoz mi to pochopit..." zní z refrénu. Autor Martin Gore zde vyzývá ke smazání náboženských či rasových rozdílů. Depeche Mode se zejména v druhé polovině osmdesátých let stali modlou všech "černých" duší, nespokojených se společenským zřízením a sociálními konvencemi.
LIVE: Depeche Mode v Praze - Černá revoluce v Edenu
Silná sdělení mají i na dosud posledním albu Spirit, které vyšlo letos v březnu. Také oni se věnují zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem či brexitu. V pilotním singlu Where's The Revolution mimo jiné hlásají: "Vyděsí vás, až zešílíte, budou vás zneužívat, než se k nim přidáte."
Témata: System Of A Down, U2, Green Day, Pink Floyd, Depeche Mode
