Vydáno 27.01.2019 | autor: Hana Bukáčková
Rok 2018 nové hudbě na domácí scéně přál. Po šestnácti letech vyšla očekávaná deska Lucie, Marpo přišel se zajímavým propojením rapu s dalšími žánry, když s nahrávkou Dead Man Walking dokonce vyprodal O2 arenu. Činili se i Monkey Business nebo Barbora Poláková. Pokud vám uniklo některé z následující osmičky alb, doporučujeme toto zaváhání brzy napravit.
TOP 8 domácích alb roku 2018: Marpo, Lucie, Monkey Business, Thom Artway a další
Barbora Poláková na sebe před pár lety strhla pozornost díky virálním hitům Nafrněná a Kráva. Nevšední texty a frázování bavily celou naši zem. S příchodem druhorozené dcerky nastal čas také pro druhé album, kterým znovu dokazuje, že pop jde dělat i jinak - neprvoplánově, zábavně, melancholicky a hlavně s nadhledem. První deska byla pestřejší, ta druhá působí ucelenějším dojmem. Autorsky ji má na svědomí sama zpěvačka se svým kapelníkem Davidem Hlaváčem, který jí pomáhal se všemi texty. Produkčně vše opět zaštítil Jan P. Muchow. ZE.MĚ má i netradiční obal, do kterého jsou promítnuty názvy všech zařazených písní.
Barbora Poláková se svým živě přenášeným klipem na Instagramu sklízí uznání v zahraničí
Cocotte Minute jedou na úspěšné vlně, kterou započal našlapaný živák Rituál, kmen a srdce a kmen! - ten byl jakousi zpáteční vstupenkou k jejich návratu na scénu. Na tento materiál navázalo sedmipísňové EP Veď mě!, které natáčeli pod vedením rakouského producenta Mikea Wolfa a vyšlo v průběhu září. Do nahrávky se promítla jejich typická energie, kterou dokážou strhnout na koncertech. EP je údernější, tvrdší, syrové, místy mrazivé a celkově dotažené až do nejmenších detailů podle svého nekompromisního principála Zellera i s jeho nezaměnitelným chraplákem. Právě on stojí za všemi texty. Ty jdou ruku v ruce s Czendálovou hudbou.
Královéhradečtí The Atavists vydali poměrně v tichosti své druhé album Lo-Fi Life, kterým navázali na tři roky starý debut Bad Times. Na první pohled nedoceněné album s nápaditým obalem je aktuálně černým koněm ve dvou kategoriích cen Anděl. Obsahuje chytlavou dvanáctku skladeb, které zaujmou tím, jak jsou syrové, dravé, pestré, nepředvídatelné a dynamické. Zkrátka přesně takové, že se jich nenabažíte. Jejich autorem je primárně frontman Adam Krofian a podávají důkaz, že i rock'n'roll se dá dělat kultivovaně a neotřele, když se do něj vpustí závan jiných žánrů.
Držitel dvou ocenění Anděl 2016 Thom Artway potvrdil své kvality i na druhé řadovce All I Know. Na jedné straně překvapil elektronikou, která tu působí nenásilně a velmi přirozeně, na druhou stranu vsadil na jistotu. Produkce se totiž opět ujal osvědčený Lukáš Chromek, který s ním pracoval na debutu. Na desce se objevuje Lenny v netradiční hlasové poloze. Přizval ji na duet Chasing The Wires. Anglické texty konzultoval s Alasdairem Bouchem, britským písničkářem žijícím v Praze. Koncept desky připomíná jin-jang, zkraje je popová a ke konci plná intimních balad. Za barevným obalem stojí Aleš Fulín.
Thom Artway pokřtil desku All I Know, vystoupily i Lenny, Terezie Kovalová nebo Patricie
Kladenští inovátoři Zrní po desce Jiskřící ani na EP Spící neusnuli na vavřínech. Po vyprodaném Foru Karlín se přesunuli do komornějších a neobvyklých míst, aby zde odehráli Černou hodinku a půl. Navíc vydali zpěvník a po letech splatili dluh, když k Hýkalovi natočili klip. Na Jiskřící překvapili elektronikou, zatímco se Spící se vrátili k melancholičtějšímu zvuku, který byl typický pro jejich předchozí tvorbu. Pět písní vzniklo v Madridu, kde se natáčela deska Jiskřící, jen s ní tyto skladby tematicky nekorespondovaly. Přitom zmíněné nahrávce obsahově a hudebně předcházejí a jsou mezistupněm pro další tvorbu, etapu, která následuje po vyvedení z krize. Nahrávka je dostupná pouze na vinylech se stylovým originálním geometricky barevným obalem Aleše Fulína.
Pro rappera Marpa byl loňský rok poměrně dost zásadní. Po odchodu z Chinaski mu v březnu vyšla deska Dead Man Walking, se kterou vyprodal O2 arenu. Kromě toho se na podzim na trhu objevila jeho autobiografická kniha Otakar III. a vrátil se do boxerského ringu. Právě novým albem dokazuje, že nepotřebuje škatulku rapu. Míchá tento žánr s jinými styly a dodává mu svěží, až světovou tvář. Krom původního TroubleGangu mu pomáhali producent Marcus Tran a Clint Murphy. Zahostovali si zde Lenny, Kali a Rytmus. Vše se nahrávalo v anglickém studiu a investice milion korun nepřišla vniveč. S Dead Man Walkin Marpo zbořil žánrové hranice, jeho hudba i díky živé kapele oslovila daleko širší spektrum posluchačů. Zaujala i ty, co jinak rapu neholdují.
Co si mnozí před lety jen stěží dokázali představit, se stalo skutečností. Lucie přišla s novou řadovkou. V mezidobí kapela těžila z nostalgických vzpomínek na zlaté hity z devadesátek. Jejich závan je cítit i na EvoLucii. Deska sice vyšla po dlouhých šestnácti letech, ale pauza na ní není prakticky vůbec znát. Lucie si udržela svůj pop-rockový rukopis. Silné melodie a pevné a nezaměnitelné hlasy Davida Kollera a Roberta Kodyma jsou opět základními stavebními kameny.
RECENZE: Stará dobrá Lucie. Album EvoLucie navazuje na předešlou tvorbu, ale chybí mu hity
Funkový projekt stále šikovných muzikantů kolem producenta Romana Holého i na nové desce šlape bez zádrhelů. A to přesto, že kapela poprvé natočila album s Terezou Černochovou jako hlavní zpěvačkou. Vedle Matěje Rupperta jí to zpívá stejně skvěle jako na předchozích nahrávkách Tonye Graves. Monkey Business tradičně nešetří hosty, mezi nimiž je tentokrát Ondřej Pivec se svými Hammondovými varhanami nebo americký pozounista Fred Wesley, frajer, který doprovázel Jamese Browna či George Clintona. Při poslechu téhle vyvážené kolekce neoposlouchatelných písní člověk souhlasí s názorem, že "hudba je lepší než sex nebo jídlo" ve skladbě Final Truth About Music. A smekám nadhledu kapely, která za sebe v klipu Kick The Stupid nechala hrát své hudební konkurenty! (Roman Jireš)
text: Hana Bukáčková, Roman Jireš
Témata: Lucie, Marpo, Barbora Poláková, The Atavists, Monkey Business, Zrní, Thom Artway, Cocotte Minute
