Vydáno 24.04.2018 | autor: Dominik Pavliš
Roger Waters je pro rockovou hudbu významnou personou. Znám je především díky Pink Floyd, kde působil jako zpěvák a baskytarista. Později se stal hlavním skladatelem kapely. Po neshodách s ostatními členy a vyhazovu ze sestavy se vydal na sólovou dráhu, nahrál čtyři studiová alba, přičemž poslední Is This The Life We Really Want? pochází z roku 2017. Krom toho má na kontě jednu operu. V pražské O2 areně vystoupí ve dvou termínech, a to 27. a 28. dubna. Dobrá příležitost připomenout si to nejlepší z jeho repertoáru.
TOP 8 skladeb Rogera Waterse: Inspirovaly ho války, nešvary současného světa i zeď
Tato skladba pochází z Watersova nejnovějšího alba Is This The Life We Really Want?, které vydal loni po pětadvaceti letech. Deska, která je nástupcem studiovky Amused To Death z roku 1992, kritizuje dnešní moderní svět. Ze skladby je silně cítit vliv kultovní nahrávky The Wall a Waters zde naléhavě a kriticky zpívá o stavu naší společnosti.
Roger Waters zahraje v Praze hned dvakrát, v O2 areně přidává pro velký zájem koncert
Akustická píseň z alba When the Wind Blow’s pochází z roku 1986. Na první straně desky je nahráno pět skladeb od Davida Bowieho, Hugha Cornwella, Genesis, Squeeze a Paula Hardcastla. Druhá strana obsahuje deset skladeb od Rogera Waterse, které nahrál se svou kapelou The Bleeding Heart. Deska je soundtrackem ke stejnojmennému animovanému filmu (When the Wind Blow’s). Skladba se nese v klidném tempu, je dynamická a zvýrazňuje ji sólo na saxofon.
RETRO: Esoterická léčba Pink Floyd na albu The Division Bell
Rok 1992 a již zmíněná deska Amused to Death. Píseň kritizuje ty, kteří nesou zodpovědnost za vznik různých válek, zatímco si vysedávají doma v bezpečí a "tahají za nitky". Svým sólem přispěl i Jeff Beck. "Nahlédl jsem za Jordán, a co oči mé spatřily? Hromady trosek, které z námořnictva USA zbyly, plaval jsem si ve vašich bazénech a lehával pod vašimi palmami, zadíval jsem se do očí indiána, co ležel na schodech federální budovy."
Píseň vyšla na desce In the Flesh - Live in 2000 a většina textu je inspirována historkou z války v Kosově, kdy srbský voják uviděl zraněnou albánskou ženu a pomohl jí. V prvním verši se objeví i přeložená věta od dánského básníka Halfdana Rasmussena z díla Ikke Bødlen. Sám Waters považoval tuto skladbu za velmi důležitou, proto ji hrál jako přídavek na každém koncertě k turné 2000 In the Flesh.
Oproti Watersově klasické tvorbě se tato skladba, ale i celá deska Radio K.A.O.S., lehce vymyká. Díky výrazným klávesům a své rytmice, kterou podporují ženské backvokály, působí přímočařeji. Nicméně důležitost je kladena i na kytaru a tento kousek s již tradičně sdělným textem dopadl výborně. Za pozornost rozhodně stojí i zbytek této desky, která má spíše funky nádech a velkou roli hrají také dechy.
První ze tří částí. Ve video verzi vyšla ve stopáži 4:51, na desce Amused to Death poté přesně v šestiminutové podobě. Na té samé desce jsou k nalezení i zbylé dvě části. Spojení s kytarovým virtuosem Jeffem Beckem, který dal skladbě ten správný feel, vyšlo opět na jedničku. Text se zabývá dualitou a pokrytectvím dogmatických náboženství a jejich moci nad člověkem.
Píseň z alba The Pros And Cons Of Hitch Hiking, které vyšlo roku 1984. Singl byl vydán pouze ve velmi malém počtu kopií a dodnes mezi fanoušky tvoří vyhledávanou sběratelskou záležitost.
Nejedná se o skladbu ze sólové desky, ale umístění v tomto "žebříčku" si tento kousek z repertoáru Pink Floyd jistě zaslouží. Námět se zrodil v hlavě Waterse, když při koncertě plivl fanouškovi do tváře. Právě to ho inspirovalo k myšlence jakési zdi ("the wall") mezi obecenstvem a kapelou, které se navzájem odcizují. Koncepční album The Wall pojednává o rockovém muzikantovi Pinkovi, který charakterizuje samotného Waterse. Píseň patří mezi to nejlepší, co kdy společně s Davidem Gilmourem složili. Právě Gilmour zde má jedno ze svých nejslavnějších kytarových sól.
Témata: Roger Waters, Pink Floyd, The Wall, David Gilmour
