Hana Hegerová slaví 85. narozeniny: Pět důvodů její nenahraditelnosti

ŠANSONIÉRKOU BEZ DOMÁCÍ KONKURENCE

Šansony, tak spjaté hlavně s francouzskou kulturou, nikdy neměly v Česku a na Slovensku velkou tradici. Když budeme citovat ze sleevenote první desky Hany Hegerové z roku 1966 (autor Leo Jehne), platilo, že: "Označení šansoniérka mělo v sobě nedefinovaný pejorativní nádech - připomínalo snad trochu zestárlé subrety s jejich dosluhujícími hlasy, které na závěr své kariéry byly špatnou atrakcí koncertních kaváren." Pak ovšem přišla Hana Hegerová, rozená Carmen Farkašová, která se od divadla a filmu odpíchla ke kariéře zpěvačky a mezi šansoniérkami u nás v podstatě neměla rovnocennou konkurenci.

RECENZE: Šarmantní, dramatická i šibalská Hana Hegerová - zloděj čas je na její písně krátký

Během své půl století dlouhé kariéry ji neměla ani nikdy poté. Bylo to právě hlavně spojení pěveckého citu a divadelního nadhledu, které ji tolik odlišovalo. Stejně jako si pod souslovím "francouzská šansoniérka" každý pravděpodobně hned vybaví Edith Piaf, česko-slovenská scéna našla svou šansonovou královnu v Haně Hegerové.

RELEVANTNÍ PO CELOU KARIÉRU

Letos uplynulo už padesát let od vydání jejího prvního alba, již před ním však roky úspěšně vystupovala v divadlech Rokoko nebo Semafor. Už jen doba jejího působení na hudební scéně je mimořádná, za ještě výjimečnější však považujme to, že po celou dobu její kariéra dávala smysl. Hegerová ani v pozdějším věku na pódiu neztratila soudnost a dobře si rozmýšlela, čemu propůjčí svůj hlas. Vždyť na její poslední album Mlýnské kolo v srdci mém z roku 2010 se čekalo 23 let.

vložte odkaz, text nemažte

A ač už tehdy zpěvačce táhlo na osmdesátku, byla to rozlučka, jak se patří. Ani drobné problémy s artikulací totiž písním nevzaly jejich přednosti, někdy naléhavost a dramatičnost, jindy nadsázku a satiru. Důsledkem toho byly dvě nominace na ceny Anděl a desítky tisíc prodaných kopií.

PROŽITÝ KAŽDÝ TÓN

Možná byste u nás našli zpěvačku s pronikavějším hlasem, větším rozsahem nebo výraznějším zabarvením. Těžko byste ale vypátrali takovou, která svým písním dokáže vštěpit silnější prožitek. Když zpívala Hegerová, jako by se svět kolem zastavil. "Síla její výrazové sugestivnosti je výjimečná: dovede své publikum - vyžaduje-li to píseň - vláčet po stokách životní vulgárnosti a naopak mu zase infikovat představu panenské nedotknutelnosti," psal už před padesáti lety Leo Jehne.

Královna šansonu Hana Hegerová slaví 85. narozeniny unikátním kompletem deseti CD

Platilo však, že čím starší byla, tím působivější její schopnost vtáhnout posluchače do děje byla.

VZÁCNÁ I PRO ZAHRANIČNÍ POSLUCHAČE

Hana Hegerová neokouzlila zdaleka jen posluchače v Česku a na rodném Slovensku. S úspěchem vyjížděla do zahraničí, však mnohé její písně jsou cizojazyčné, nejčastěji nazpívané německy a francouzsky. Například album Chansons z roku 1987 je nahrané výhradně v jiných jazycích, zrovna tak živák Das Konzert, pořízený v roce 1994 v německém Stuttgartu. Oba nosiče jsou součástí nového desetidiskového kompletu Cesta.

Hegerová vystupovala i v pařížské Olympii či v Montrealu, v Německu se těšila vysoké oblibě. "Takové zpěvačky jsou opravdu vzácné," napsal o ní například Die Welt, zatímco Bild Zeitung ji označil za "českou Piaf" nebo "Greco z východu". Od dubna 2013 je zpěvačka nositelkou francouzského Řadu za zásluhy, který získala za přispění k propagaci francouzského šansonu a francouzské kultury obecně. Od velvyslance Pierra Lévyho jej za ni převzal její vnuk.

ŠARMANTNÍ DÁMA

Není to jen kouzlo jejích písní, ale i neodolatelné charisma, kterým si fanoušky omotala kolem prstu. Kdykoliv se někde ukázala Hana Hegerová, nebylo pochyb, že přišla osobnost. Pravá dáma. A ví to i její kolegové z branže. "V té době, kdy jsme s Jiřím Šlitrem přijímali Hanu Hegerovou do Semaforu, jsme šansony nepsali. Byli jsme swingová generace a Jiří Šlitr byl odchovanec dixielandu... Ovšem když přišla Hana Hegerová a viděli jsme její talent, bylo jasné, že pro ni musíme psát," říká Jiří Suchý.

"Pamatuji si, jak jsme společně seděly v Kavárně POTMĚ, a vy jste vyprávěla a zářila i v té hluboké tmě," vzpomíná na setkání s ní Aneta Langerová. A Petr Malásek, její dlouholetý klavírista a spolupracovník, dodává: "Především je to naše 'Paní! (tak jí celý život říkáme…), která nezaměnitelným uměním a celou svou osobností velké dámy tento status nenahraditelnosti více než naplňuje."

text: Josef Martínek, foto: Standa Merout

Témata: Hana Hegerová, Cesta, šansony, Edith Piaf, Aneta Langerová, Petr Malásek, Zdeněk Suchý