Jelen interview: Hudba je magie v praxi, naše nová deska je o koncích a nových začátcích

Některé písně z vaší nové desky Vlčí srdce působí velmi harmonicky. Z čeho to vychází? 
Největší rozdíl oproti první desce Světlo ve tmě je ten, že se kapela rozrostla na současných sedm členů, vyjezdili jsme se, sehráli. Celková atmosféra uvnitř skupiny je přátelská, každý ze členů dal na album něco ze sebe, možná to je důvod, proč může utvářet dojem jisté harmoničnosti. Také jsme toho hodně nacestovali mezi koncerty, je možné, že se v naší muzice odrazila touha po klidu, ukotvení, která občas dolehne na každého. Ale je to spíše podvědomé než záměrné.

Jelen ohlašuje termíny podzimního turné. Vlčí srdce bude bít i ve velké Lucerně

Aktuální singl Klidná jako voda je pocta všem ženám. Souvisí to také nějak s touhou po ukotvení?
Když jsem začal píseň psát, myslel jsem na svoji dceru, co ji všechno v životě čeká, na to asi někdy pomyslí každý rodič. Vztah otce s dcerou je pro mě velmi silný, je to specifická vazba. Ve chvíli, kdy jsem skladbu dopsal, jsem si uvědomil, že je to vlastně oslava ženské síly, jistoty, kterou nám ženy dávají. Shodili jsme se v kapele, že naše ženy v nás ten pocit jistoty vyvolávají, máme se kam vracet, a to nás hodně drží nad vodou. Takže téma ukotvení a zázemí tu hraje zásadní roli.

NEZAPOMÍNEJME, ODKUD PŘICHÁZÍME

Častým tématem písní jsou také konce, mnohdy i smrt. V čem jsou pro vás tak inspirativní?
Víc než konce samotné mě na tom asi zajímají nové začátky, které z konců plynou. Zajímá mě téma změn, které přicházejí, často navíc změny vedou k nějakým návratům. Deska Vlčí srdce je pro mě celá hodně o návratech ke kořenům, o koncích a nových začátcích. Proto se v písních opakují tradiční motivy jako láska, smrt, cesta. Člověk by neměl zapomínat, odkud přichází.

vložte odkaz, text nemažte

V tomhle tradičním písňovém pojetí je vám tedy asi dobře, například příklon k elektronice v tuto chvíli neplánujete, že?
Do budoucna nikdy neříkám nikdy, ale myslím, že příklon k elektronice asi nehrozí. Přemýšlel jsem o tom, co akustickým nástrojům dodává tu pomyslnou duši, a uvědomil jsem si, v čem spočíval jejich původní smysl. Lidé si je mohou brát s sebou, provází člověka na jeho cestě. Nástroje jsou přímo určeny k tomu, abyste je vzali a šli s nimi někam hrát. Třeba na pole, když lidé pracovali, nebo večer někam do hospody k zábavě, když se scházeli na návsi, případně když cestovali z města do města. V tom je podle mě jejich kouzlo.

Na albu hostuje i zpěvačka Vu Thao Chi. Kde jste na ni narazili?
Vu Thao Chi je vietnamská zpěvačka z Plzně, seznámili jsme se s ní díky našemu akordeonistovi Jankovi, který spolupracuje s italskou značku Pigini. Jednou nám pouštěl video, kde hrála holka z Plzně právě na Pigini a s ní krásně zpívala Vu Thao Chi. Její hlas nás zaujal, a tak jsme ji přes Janka kontaktovali. Nakonec zpívá hned ve dvou písničkách, Nebe je dál, než se zdá a Pohanská.

Pozvali jste si i Kateřinu Marii Tichou, která s vámi pravidelně vystupuje?
Ano, zpívá třeba v písni Slunovrat. Každá z obou zpěvaček je natolik osobitá, že dodá písničce úplně jinou emoci, což se nám líbí. Proto jsme rádi, že máme na desce jak Káťu, tak Vu Thao.

VIDEO: Klidná jako voda, ale silná jako proud: Novinka skupiny Jelen je věnovaná ženám

Produkce se znovu ujal Martin Ledvina, spolupráce s ním se vám tedy osvědčila?
Dá se říct, že Martin je pro nás jako osmý člen kapely. Máme podobné hudební kořeny, jsme si blízcí muzikantsky i lidsky. Ve chvíli, kdy se do toho moc zamotáme, přijde Martin a pomůže nám se rozmotat, a zase naopak. Funguje jako takové nezávislé ucho, díky tomu, že je nad věcí, všímá si i drobných nedostatků, které bychom nejspíš přehlédli, protože už jsme v té písničce byli ponoření moc dlouho.

Na desce je i vánoční píseň, ale poměrně smutná. V refrénu zpíváte "Vánoce hořké a kyselé", to je poměrně nezvyklé pojetí sváteční skladby...
Je to další z písní o koncích a návratech. Lidé nám často říkají, že zpíváme vesele o smutných věcech, což se mi vlastně moc líbí. Myslím ale, že naše skladby nikdy nejsou o nějaké beznaději, naopak jsou konce často začátkem něčeho nového. Vánoční je inspirována příběhy lidí, pro které jsou svátky obdobím bilancování a vyhodnocování, zda je jejich momentální směřování správné. Spousta párů se například o Vánocích rozchází. I já mám podobnou zkušenost, proto mě napadlo ji ztvárnit v této písni.

Z HRANÍ SE NEVYTRÁCÍ LÁSKA K MUZICE A TO JE PRO NÁS NEJDŮLEŽITĚJŠÍ

Novinky představíte naživo na turné, bude vaše dosud největší. Dá se tedy říct, že zájem o vaši hudbu stále roste?
Předchozí dvě turné byla vyprodána a i vstupenky na to další se skvěle prodávají. Doteď nemůžeme uvěřit tomu, že mají lidé tak velký zájem o naši hudbu, o tom se nám na začátku snad ani nesnilo. Letos jsme si zahráli i na největších festivalech, a to častokrát ve skvělých časech. Nejvíc nás ale těší, že hudbu stále děláme pro radost, zachováváme si pozitivní energii uvnitř kapely a nevytrácí se z toho láska k muzice. Pořád fungujeme na bázi přátelství, jsme skoro jako rodina, a to je ještě důležitější než počet lidí na koncertě. Kdyby na nás nechodili, šli bychom si holt pro radost zahrát někam na ulici.

V čem bude toto turné ještě specifické?
Těšíme se, že si zahrajeme nové písničky, navíc s námi pojede skvělá předkapela – David Stypka a Bandjeez. Seznámili jsme se díky tomu, že fungují stejně jako my pod labelem SinglTon a náš producent Martin Ledvina produkoval jejich EP. Když nám pustil jejich písničku, úplně mě to strhlo, takový hlas a neotřelý druh poezie už jsem v Čechách dlouho od nikoho neslyšel.

Co další hosté? Pojedou s vámi Kateřina Marie Tichá a Vu Thao Chi?
Kateřina s námi určitě znovu pojede, co se týče Vu Thao, zatím nevíme. Ale kdyby to vyšlo, bylo by to skvělé. Nechte se překvapit. Zároveň na turné desku pokřtíme a pustíme ji mezi lidi i na vinylu.

Koncertů máte opravdu rok od roku víc a víc, zvládáte ten zápřah skloubit i s jinými aktivitami?
Dříve jsem měl kromě hraní i svou stálou práci, ale letos v květnu jsme v ní skončil, takže se teď věnuji výhradně muzice, díky čemuž jsem stihl v létě i trochu odpočívat. Loni to možné nebylo, měli jsme v letní sezóně asi 70 koncertů a s rodinou jsem se viděl minimálně. Letos jsem to už nechtěl opakovat, protože koncertů bylo ještě mnohem víc, takže teď už jsem hudebník na plný úvazek. Bylo to pro mě zásadní rozhodnutí. V létě jsme byli hodně na chalupě, užíval jsem si rodiny. Další členové kapely se zase sebrali a jeli na čtyři dny do Chorvatska, odjížděli přímo z koncertu a na další pak přijeli rovnou z dovolené. (smích).

Stíháte při tak velkém množství koncertů ještě vnímat unikátnost jednotlivých zastávek, nesplývá vám to po nějaké době dohromady?
Zpětně mám někdy problém si vybavit přesná místa, kde jsme hráli, ale zato mám dobrou paměť na obličeje, takže si pamatuji spíše lidi. Po koncertech se snažíme chodit mezi fanoušky, ten kontakt s nimi nás baví. Čas od času se stane, že se někdo chce podělit o své pocity, o to, jak v jednotlivých skladbách našel i svůj vlastní příběh. To je pro mě jako pro textaře vždycky velká poklona. Mám radost, že písničky, do kterých jsem dal kus sebe, si žijí vlastním životem. Hudba je tak trochu magie v praxi.

text: Josef Martínek, foto: Lucie Levá (rozhovor), Radek Kudláček (natáčení videoklipu)

Témata: Jelen, Jindra Polák, David Stypka, Kateřina Marie Tichá, Vu Thao Chi