LIVE: Jamie Woon přehrál pomalou desku s nadbytkem energie

JAMIE WOON
LUCERNA MUSIC BAR, PRAHA
16. 4. 2016

V sobotu večer deset minut po osmé hodině v "malé Lucerně" zhasla světla a rozezněly se bicí. Bubeník držel ostrý rytmus skladby Movement, jako by chtěl umlčet kritické hlasy, podle kterých je Woonova tvorba (a obzvlášť ta nová bez Buriala) extrémně pomalá. Nadupanější tempo Jamie držel až na dvě akustické odbočky (Skin a Shoulda) po celý svůj set.

Colours of Ostrava: 7 NEJ momentů druhého dne

Od srpna minulého roku, kdy jsem ho viděl v Budapešti na Szigetu naposledy, udělal velké změny. Dosud kladl důraz hlavně na elektroniku a možnosti syntezátorů. Nyní dostaly hlavní prostor živé nástroje a vokály. Svědčí o tom i fakt, že Brit ani při jedné skladbě nesundal kytaru z krku a přivezl si dva doprovodné zpěváky. Ti se o dobrou náladu starali i svými nacvičenými choreografiemi, jak kdyby nestáli vedle alternativnějšího Woona, ale vedle princů popu Justina Timberlakea nebo Bruna Marse. Obstojně také dokázali zastoupit hlas Williyho Masona v písni Celebration.

Žánrový posun k r'n'b, zřejmý z desek, byl patrný i u živého vystoupení třiatřicetilého písničkáře. Jamieho by v roce 2016 šlo přirovnat k o něco sterilnější verzi neosoulové superstar Maxwella. Rhytm and bluesové okouzlení Jamieho Woona dokládá i jediná coververze, která v Lucerně zazněla. Brit si vybral skladbu Try Again od zesnulé zpěvačky Aaliyah, při které se dotkl i hip hopu.

vložte odkaz, text nemažte

Z druhé desky Making Time Brit přehrál osm písní, posluchači ale nejvíce čekali na prověřené starší hity. Night Air zazněla hned na začátku jako druhá v pořadí. Po aktuálním singlu Sharpness kapela odešla do útrob klubu. Po chvíli se vrátil zpěvák a pouze s kytarou vystřihl první přídavek Shoulda. O rozloučení se postaral třetí příspěvek v nastavené části a skladba Lady Luck, kterou ale Woon zahrál v novém aranžmá. Délku písničky natáhlo i představení jednotlivých členů kapely.

Členové skupiny zřejmě mají nařízený přísný dresscode - jedinou povolenou barvou byla černá a všichni museli mít pohodlné triko s krátkým rukávem. Excelentní výkon jednotlivých hudebníků (bicí, klávesy a baskytara) vyzněl dokonale v pražském klubu, u kterého je patrné, že investuje do zvukové aparatury. Pokárat je naopak třeba diváky u baru, kteří nedokáží být ohleduplní a nemohou se ztišit ani na těch pár minut, kde se umělec snaží o intimní soulovou atmosféru. Nejvíce utrpěla písnička Skin.

Přestože deska Making Time nedosahuje u posluchačů takové obliby jako debut Mirrorwriting, živě Jamie dokazuje, že nové písně slabší nejsou. Naopak ho posunuly dál v hudebním smýšlení. Na Britovi je sympatické i to, že si uvědomuje, že do některých zemí se vrací (i díky hudebním festivalům) častěji, než vydává desky, a tak je dobré dělat změny v aranžmá, případně jinak obohacovat živá vystoupení. Woonův třetí koncert na území Česka byl zatím jeho nejpovedenější a paradoxně nejenergičtější.

Setlist: Movement; Night Air; Forgiven; Spiral; Blue Truth; Skin; Dedication; Try Again; Message; Celebration; Sharpness; Shoulda; Thunder; Lady Luck

text: Daniel Maršalík, foto: Barbora Hrdá (Fource Entertainment)