Metalománie: XVIII. díl Pomník věčných har(d)covníků
S postupnou konsolidací celé společnosti se postupem 90. let pozvolna stabilizovala i pozice metalistů – již zdaleka ne na vrcholu, avšak ani v bezedném propadlišti hudebních dějin. Poslední zlomovou událostí byl zrod první tuzemské metalové „supergroup".
Metalománie: XVII. díl Staré neřesti české
Heavy metal rovná se neutuchající energie a jak známo, když ta se nakumuluje, musí nezadržitelně ven. Většině publika se ji podaří vybít během koncertu, muzikantům často až v následném pokračování bujaré noci.
Metalománie: XVI. díl Mračna nad výsluním
Porevoluční entuziasmus odezněl a národ se rychle vrátil ze snových představ o kapitalistickém blahu k tvrdé realitě tržní ekonomiky a Klausova utahování opasků. Každý se najednou musel starat o obživu a na kratochvíle nezbývaly finance.
Metalománie: XV. díl Ztráty a podrazy
Komunisté šli konečně od válu a zdálo se, že metalistům již nebude v rozletu nic bránit. Hlad publika po tvrdé muzice byl obrovský, návštěvnost koncertů a prodej alb alespoň dočasně jakbysmet. Jenže co se nepodařilo rudému sokovi, způsobila si nejedna kapela ve vlastních řadách: zaskočily je osobní ambice.
Metalománie: XIV: díl Opojné sérum svobody
Houpačka osudu se překlonila. V Berlíně na začátku listopadu 1989 rozebrali zeď, Rumuni dokonce v prosinci diktátora Ceausesca a jeho choť popravili. U nás byla komunistická vláda svržena kultivovaně (zřejmě až moc), svobodný projev měl cestu otevřenu a nastala zlatá doba.
Metalománie: XIII. díl V zajetí trendů a manýr
Stejně jako v kterékoli jiné branži, i mezi muzikanty „z jedné lodi“ navenek panovaly pospolitost a přátelství. Avšak pod hladinou úsměvů a poplácávání po ramenou mnohdy vřely i méně ušlechtilé vztahy.
Metalománie: XII. díl Krevní obraz národa
Sedmdesát čtyři let žili Češi a Slováci pod společnou střechou a napříč politickými režimy prožívali klasický bratrský vztah – přestože se v podstatě měli rádi, vzájemně žárlili, pomlouvali se a soupeřili. Ohledně metalu však měli Češi bez debat navrch, a to kvantitou, ryzostí i oddaností.
Metalománie XI.: Konfrontace idejí a snů
Komunistickou specialitou byly všemožné socialistické závazky, jejich zuřivé plnění a halasná deklarace překročených plánů. Zatímco horníci rubali jako by chtěli objevit střed Země a pracující inteligence bušila do psacích strojů snad jedenácti prsty, pro zdravé konkurenční prostředí nebylo v plánovaném hospodářství místo. V kultuře tomu naštěstí bylo trochu jinak.
Metalománie: X. díl Vzácný šálek s vůní dálek
Přestože na sklonku komunistické uzurpace již bylo možné domácí metalovou špičku registrovat nejen naživo, ale výjimečně i v médiích, v případě zástupců západní scény tomu bylo naopak. Na jejich pozvání do socialistického „ráje“ si agentury dlouho netroufaly.
Metalománie: IX. díl Mírný závan naděje
Cokoli přišlo z východu, bylo považováno za vzorové. Alespoň hlučnou vládnoucí garniturou. Mlčící většina národa si myslela své a pošilhávala opačným směrem. Hlavně, že pod vlivem Gorbačovovy sovětské Perestrojky polevili v represích i komunisté v ČSSR a čerství koně dostali šanci vyjevit, co v nich vězí.
Metalománie: VIII. díl V nemilosti režimu
Každý, kdo se vymykal standardním kritériím, byl komunistům podezřelý. Když už nešlo metalový nápor zarazit globálně, snažili se „orgáni“ znepříjemňovat život alespoň jednotlivcům. Fantazii a možnosti měli narozdíl od slušnosti a rozumu neomezené.
Metalománie: VII. díl Odkaz vypitých lahví
Cestou na koncert zahání nudu, před vystoupením potírá nervozitu a po něm umocňuje euforii. Alkohol je prostě odjakživa věrným parťákem naprosté většiny muzikantů. Metalisté nebyli, nejsou a dozajista nebudou výjimkami.
Metalománie: VI. díl Kouzlo časů dlouhých vlasů
Dokud byl heavy metal relativně novou disciplínou mladých muzikantů, byly nepsanou povinností a prvotním poznávacím znakem metalové příslušnosti dlouhé vlasy. Až s přibývajícím věkem aktérů vyšlo najevo, že metal lze provozovat i s aerodynamickou linií hlavy.
Metalománie: IV. díl Galerie epizodních královen
Průměrný metalista nepotřebuje ke spokojenosti mnoho: elektřinu, decibely, pivo, dobře rostoucí pačes a – ženskou. Něžné pohlaví se tak stalo vítaným zpestřením pódií, hledišť, šaten i hotelových pokojů.
|