Vydáno 19.12.2015 | autor: redakce
Její písně jako Non, je ne regrette rien, L´etranger, Milord, Mon légionnaire, La foule nebo La Vie En Rose mají k rock' n' rollu hodně daleko. Ale kdyby se Edith Piaf narodila o pár desítek let později než 19. prosince 1915, byla by určitě punkerkou nebo hodně ostrou rockerkou. Pouhých 147 centimetrů vysoká zpěvačka s věčně rozcuchanou kšticí, vypadající jako zhýralá anorektička, zemřela rockerskou smrtí 11. října 1963 na rakovinu jater. Shodou okolností ve stejný den jako její přítel, básník a režisér Jean Cocteau.
Edith Piaf patří k hudebním legendám 20. století
Smrt si říká rock' n' roll (223.) - Edith Piaf
Pokud chcete vidět jak vypadá život skutečné bohémské hvězdy, která nedělá skandály jen kvůli publicitě, doporučujeme životopisné drama Edith Piaf s herečkou Marion Cotillard v titulní roli, které v roce 2007 natočil francouzský režisér Olivier Dahan.
ZPĚV I LÁSKY NAPLNO
Jen málo hlasů v historii dokázalo vyvolat v posluchačích tolik emocí. "Byla to záhadná až přízračná osobnost. Trvale vládla svým přátelům a z její vlády se nikdo nechtěl vymanit. Podrobovali se všichni, byli dobrovolnými zajatci její moci," napsal Charles Aznavour o impulzivní, náladové a autoritativní zpěvačce, která se po hlavě vrhala do nových a nových milostných dobrodružství. Žila opravdu naplno, její náručí prošlo mnoho slavných mužů i bezejmenných kamarádů z mokré čtvrti. Nejvíce milovala boxera Marcela Cerdana, který prý z její hlavy dokázal odehnat démony a běsy usídlené vinou jejího neutěšeného dětství. Svou životní lásku v roce 1949 přesvědčila, aby za ní přiletěla do Ameriky letadlem místo lodí. Jenže letadlo havarovalo a Cerdan zahynul.
ZÁZRAČNÉ UZDRAVENÍ
Největší šansonová hvězda se narodila jako Edith Giovanna Gassion přímo na pařížské ulici. Křestní jméno dostala po britské zdravotní sestře Edith Cavell, popravené za pomoc francouzským vojákům k útěku z německého zajetí v první světové válce. Matka byla cirkusová pěvkyně a otec akrobat. Vyrůstala u příbuzných v centru alkoholu a neřestí, kde však dámy pochybné pověsti uzdravily její nevidomé oči a šily hadrové panenky jen pro ni. Podle jednoho z jejích životopisů se jí vrátil zrak, když prostitutky shromáždily peníze na její pouť k uctění Terezie z Lisieux, během níž se Edith zázračně uzdravila. Po uzdravení putovala za svým tátou na ulici a s kloboukem v ruce mu vybírala na absint. Od třinácti zpívala s nevlastní sestrou Momonkou po pařížských ulicích a dvorcích. V sedmnácti letech porodila zedníkovi Louisi Dupontovi holčičku Marcelku, která zemřela ve dvou a půl letech.
V 91 letech přijede Charles Aznavour poprvé do Česka. Spolupracoval s Edith Piaf i Zaz
S první velkou nabídkou Edith oslovil v roce 1935 impresário Louis Leplée. Od svého účnikování v kabaretu Gernys používala pseudonym Piaf (vrabčák). Když Lepléeho zavraždili, Piaf byla vyslýchána a obviněna ze spoluúčasti na vraždě, ale nakonec byla zproštěna obžaloby. Lepléeho zabili kriminálníci, kteří se dříve pohybovali v jejím okolí. Poté se objevil textař Asso, který z ní udělal hvězdu. Edith vystupovala ve vysněném pařížském A. B. C., kde měla velké úspěchy. Během druhé světové války často zpívala na společenských akcích německých jednotek a mnoho lidí ji označilo za zrádkyni. Po válce se nechala slyšet, že pracovala pro francouzské hnutí odporu proti německé okupaci Résistance, přestože pro to neexistuje žádný důkaz.
SLÁVA I DROGY
Po druhé světové válce se stala nejpopulárnější francouzskou zpěvačkou doma i v zahraničí. Na vrchol slávy se dostala na počátku 50. let, kdy účinkovala v jednom z nejvýznamnějších pařížských kabaretů Olympia. Vystupovala tam v sérii koncertů v období mezi lednem 1955 a říjnem 1962. Nahrávky z pěti těchto koncertů byly vydány na CD a nikdy se nepřestaly prodávat. V dubnu roku 1963 Edith Piaf nahrála svou poslední píseň s názvem L'homme de Berlin.
V té době se již nedaly skrývat její problémy s alkoholem a drogami. V roce 1962 se provdala za o dvacet let mladšího zpěváka Théa Sarapa. Kromě něho pomohla na scénu i dalším slavným interpretům, jakými jsou Charles Aznavour, Gilbert Bécaud, Yves Montand nebo Georges Moustaki. "Až umřu, to bude poprask. Na pohřeb mi půjde plno lidí." tvrdila a rozhodně se nemýlila. Dav slzících lidí se při posledním rozloučení s legendární zpěvačkou vinul od jejího bytu na pařížském bulváru Lannes až na hřbitov Pere-Lachaise. Její jméno nese planetka 3772 Piaf, která byla objevena sovětskou astronomkou Ludmilou Karačkinovou.
