RECENZE: Jack Garratt je přerostlé dítě s chutí experimentovat

Jack Garratt

Phase

Skladby:
Coalesce (Synesthesia Pt. II), Breathe Life, Far Cry, Weathered, Worry, The Love You’re Given, I Know All What I Do, Surprise Yourself, Chemical, Fire, Synesthesia Pt. III, My House Is Your Home

12 trax / 46:53 min

Vydavatel: Universal Music

Pokud stále hledáte něco nového a neukojeni se potýkáte s monotónností rádiového éteru, bude vás debutová deska britského zpěváka Jacka Garratta zajímat. A třeba se i zalíbí - to však není jisté, neboť jako celek působí až tak osobitě, že svým temperamentem připomíná ústřice. Někomu přijdou smradlavé, lepkavé a odporné. Někdo se této mořské pochutiny nemůže nabažit. Pokud tedy patříte k té druhé skupině, můžete se radovat a na seznam objevů připisovat třpytivým inkoustem novou položku.

Jack Garratt na desce Phase používá přesně ty motivy, které polarizují hudební fanoušky. Ty, co vás buď štvou, nebo se po nich můžete utlouct. Třeba kombinace dubstepu a klavíru už dávno opravdu není cool a připomíná spíš trapnou snahu být inovativní a zajímavý. V Garrattově případě to tak trochu cool kupodivu je. Nenechme se tedy ovlivnit předsudky a dejme těmto variacím šanci, ač vypadají sebeméně přitažlivě.

Objevem roku 2016 bude podle BBC Sound Of... Jack Garratt

Musí se uznat, že si náš Jackie brilantně pohrává s rozverností a zároveň i lehkou melancholičností. Připomíná tak malého caparta, který si po náročném dni plném her a smíchu najde místo u okna a pozoruje poskakující kapky deště a přemýšlí o vlivu stěhovavých ptáků na německý expresionismus. Dává nahlédnout do duše přerostlého vousatého kulišáka, který lego a gumové kačenky vyměnil za křídlovku a synťáky. Trochu tak připomíná přerostlé dítě, ale přiznejme si - kdo z nás by rád nebyl zase aspoň na chvíli malý a bezstarostný?

O novátorství v pravém slova smyslu se ale úplně tak mluvit nedá. Všechno tu už v nějaké podobě je. Jen to doposud nikdo neposkládal tak, jako se povedlo Jackovi. Ona stavebnice svoje mouchy samozřejmě má. Hravost se ztrácí v jednolitosti desky jako celku. Přichází pak ten pocit jedné dlouhé nekončící skladby.

Dejte Garrattovi šanci a jestli ji tento britský zpěvák promarní, vůbec si z toho nic nedělejte. To, že jste si nepadli do noty, není tragédie a můžete směle dál brouzdat po onom popovém hřišťátku a hledat další nezbedy, které obyčejnost, nuda a průměrnost nebaví.

BEST TRAX: Far Cry, The Love You’re Given, Fire
ZKUS TAKY:  MØ – No Mythologies To Follow, The Griswolds – Be Impressive, Fink – Hard Believer