RECENZE: Moby - Destroyed = strach z nepoznaného

Destroyed je další v řadě Mobyho rozporuplných alb. Nenabízí nic, co bychom od něj už někdy neslyšeli, původní nápady navíc nijak nerozvíjí. Deska nezaujme tím, že by byla výjimečně dobrá, ale ani výjimečně špatná, je spíše průměrně obyčejná.

MOBY
DESTROYED
Mute
15 trax

Moby už dávno není tím „chameleonem“, jakého jsme znali. Už nemá dost odvahy, aby nahrál pořádné taneční album, rovněž mu chybějí jednoduché nápady potřebné k útokům na hitparády. Pouze se zatvrzele drží pro něj typického konceptu atmosférické elektronické písně. Topí se v pomalých, místy až ambientních písních, o jejichž motivech bychom už před deseti lety řekli, že jsou stokrát ohrané. Občas sklouzává k orchestrálním aranžím, které sráží tuctovými samply.

Moby až příliš dlouho udržoval své fanoušky (a že jich stále je!) v očekávání, že se opět někdy začne blýskat na lepší časy. Jenže nyní je víc než jasné, že neví, jak ze skladatelské mizérie ven. Desku Destroyed raději berme jen jako připomínku starých dobrých časů a pozvánku na některý z budoucích koncertů (třeba na letošní Pohodu), jenž stále stojí za návštěvu.

text: Tomáš Pokorný
4/7