Banner

Newsletter

Banner

LIVE: Sting umí zaujmout uši, na oči kašle

Pár minut po osmé hodině večerní se na pódiu objevil někdo, kdo z dálky vypadal jako starší bratr Bryana Adamse nebo mladší bratr Jana Saudka. Byl to Sting s baskytarou skoro tak proklatě nízko, jako nosíval Karel Vágner, a v průběhu necelých dvou hodin ji z krku nesundal. Dokonce, ani když se před přídavky na chvíli vytratil do šatny. Ne nadarmo se Stingovo současné turné jmenuje Back To The Bass.

SAND4076STING
O2 ARENA, PRAHA
25. 6. 2012

Šedesátník Sting patří už k těm umělcům, kteří nepotřebují žádnou velkou reklamu a ani velký aktuální hit a posluchači si ho stejně sami najdou.  Brit má ten dar, že je opravdový muzikant a umí se obklopit dalšími výraznými talenty. Nejinak tomu bylo i v Praze, kde vystoupil s dalšími čtyřmi špičkovými hudebníky a jednou vokalistkou. Nejvíce příležitostí k zaujmutí obecenstva měl houslový mág Peter Tickell, který se několikrát dočkal zasloužených ovací, nejvíce asi za svůj výkon v písni Love Is Stronger Than Justice (The Munificent Seven). Ale i ostatní předváděli úctyhodné výkony. Aranžmá písní dávalo prostor jednotlivým nástrojům, zvuk se zbytečně nevrstvil. Jediným kazem na kráse bylo, že se hala nezaplnila do posledního místa, a tak se odraz bicích občas vracel od zadní stěny zpět.

Sting se na svém současném turné (ale v podstatě po celou svou dlouhou kariéru) soustředí výhradně na hudbu. Úplně rezignuje na vizuální stránku, což je v roce 2012 trochu škoda. Navíc v tak velkých prostorách, jakými stadiony jsou, lidi už z poloviny plochy vidí jen malou figurku v obepnutém triku a masivní baskytarou na krku. Pódium nezdobila vůbec žádná obrazovka a ani žádné speciální kulisy. Samotný zpěvák se kromě občasných směšných pánevních pohybů ani příliš nehýbal. Na koukání byla Stingova show docela nuda. Ještě že to stejné nelze říct o umělcově hudbě a hlavně o charismatickém hlase, který, ať to zní, jak klišovitě chce, opravdu hladí po duši.

SAND4010Sting je výjimečný také v tom, že nabízí velmi pestrou směsici žánrů. Zahraje reggae song, který vystřídá country písničkou. Rockové vypalovačky zjemní popovou baladou a přídavky začne vlivem arabské muziky v písni Desert Rose. Největší šílenství pochopitelně začalo při největším hitu jeho někdejší kapely The Police legendární Every Breath You Take. To se konečně zvedli i lidé ze sedaček, jenže to už byl skoro úplný závěr...

Na úterní koncert se bude vzpomínat jako na povedený, přesto si myslím, že mu scházela jistá dávka energie a cokoliv navíc, byť jen pro efekt. Viděl jsem legendární "žihadlo" poprvé a znal jsem pověst, kterou mu mohou všichni muzikanti závidět. Možná proto jsem čekal, že mi naprosto vyrazí dech a zcela mu podlehnu. To se úplně nestalo. Byl to kvalitní koncert, ale nehodný své doby. Jako bych doma poslouchal pouze live CD, přitom bych byl zvyklý na koncerty na Blu-ray nosičích. A navíc nezahrál Roxanne.

Setlist:
All This Time; Every Litle Thing She Does Is Magic; Englishman in New York; Seven Days; Demolition Man; I Hung My Head; Driven to Tears; Fields of Gold; Message in a Bottle; Heavy Cloud No Rain, Shape of My Heart; Love Is Strong Than Justice (The Munificent Seven); The Hounds of Winter; Rhe End of the Game; Never Coming Home; Desert Rose; King of Pain; Every Breath You Take; Next to You



text: Daniel Maršalík