Banner

Newsletter

Banner
Banner

LIVE: První den Rock for People vyvrcholil s Prodigy

Nultým dnem festivalu se prohnala bouřka, jaké se v hantýrce říká “saigon”. Pochroumala tak drtivou většinu programu a především nervy samotných návštěvníků. Jezera, vypadnutý proud, všude spousty bahna, to byla úterní realita. Hned ve středu se však počasí umoudřilo, pořadatelé vysáli většinu louží a program tak mohl proběhnout nerušeně.


dsc_0514Franz Ferdinand: Alex Kapranos s novým knírem a starými hityNultým dnem festivalu se prohnala bouřka, jaké se v hantýrce říká “saigon”. Pochroumala tak drtivou většinu programu a především nervy samotných návštěvníků. Jezera, vypadnutý proud, všude spousty bahna, to byla úterní realita. Hned ve středu se však počasí umoudřilo, pořadatelé vysáli většinu louží a program tak mohl proběhnout nerušeně.

Brány prvního oficiálního dne otevřeli finalisté letošního ročníku Českého YouTube festu – Kofe-In a Epy de mye. Nutno podotknout, že se s nelehkou pozicí poprali se ctí i přesto, že většina návštěvníků se ještě někde cachtala u vody.

Ten nejzajímavější program však začal až s britskými Enter Shikari. Pro Česko známá kapela se těšila již z plně připraveného kotle před pódiem. Sluneční paprsky tak prořezávaly ostré riffy, elektronické “spodky” a hlavně showmanství skupiny, která povýšila házení kytar deset metrů do vzduchu na standard.

Podobné přízně se těšila i druhá ostrovní kapela – The Subways, kteří u nás pomalu vystupují častěji než Kosheen. Ti již měli regulerně narváno. Nebáli se ani nechat fanoušky zpívat refrény a ti je odměnili sborovým zpěvem. Hitovky Rock & Roll Queen nebo Shake! Shake! se staly tím nejlepším, co jste do té doby mohli na jubilejním osmnáctém ročníku Rock for People slyšet.

Franz Ferdinand mají na letošek naplánováno vydání nového alba, do Hradce ale kromě několika novinek přijeli samozřejmě především s ověřenými singly. Zpěvák Alex Kapranos se představil s image východního Němce a jeho mohutný mustache byl tím nejzajímavějším, co mohli nabídnout. Sice odehráli písně jako Take Me Out nebo The Dark Of The Matinee z podařeného debutu, nicméně jejich nasazení byste určitě nepojmenovali slovy jako “zápal” nebo “nasazení”.

S mnohem lepší náladou naskočil do rozjetého vlaku RfP '12 hitmaker Example. Bezprostřední “chlápek od vedle”, co má všechno jen ne hvězdné manýry, od začátku servíroval kromě chytlavých refrénů i perfektní zvuk a výbornou doprovodnou kapelu. Těžko si představit někoho, kdo by škatulku “moderní pop” dokázal v současné době lépe vystihnout. Postaral se tak o dosavadní nejpříjemnější vystoupení. Při poslední Change The Way You Kiss Me už s ním s rukama nad hlavou zpíval celý dav. Ten však ještě netušil, že Example svým výkonem zastíní i hlavní hvězdy středečního dne.

The Prodigy opět potvrdili svůj vrozený cit pro “kreténismus”, když začali s pětačtyřiceti minutovým zpožděním, což je na festivalu manýr opravdu nevídaný. Co se přesně děje tak zřejmě netušili ani pořadatelé RfP, když na Facebooku zveřejnili status, že čekají na vyjádření managmentu kapely. Samozřejmě ale nakonec dorazili a nad narvanou největší festivalovou stage mohli v plné kráse vyrůst ega Keitha Flinta a Maxima Reality. The Prodigy už jsou spíš atrakcí než hudební kapelou. Naštěstí zahráli všechny své singly, na které většina lidí čekala. Jejich sound již dnes právem patří do truhly populární hudby, avšak naživo se na mysl vkrádaly myšlenky typu “chtěl bych je vidět v roce 98”. Odvedli svůj standardní výkon a lidi jim připravili krásnou atmosféru, nicméně rozjuchaní padesátínci, co neutrousili ani slovo navíc si ji možná takovou ani nezasloužili.

dsc_1212Prodigy (Keith Flint) udělali největší bordel

Právem první den festivalu završila současná nejlepší tuzemská kapela – Tata Bojs. Full house před pódiem, sborovně odzpívané refrény a bezprostřední Mardoša s Milanem Caisem nabídli přesně to, co chybělo The Prodigy – pokoru a vážení si návštěvníků. Po horkém letním dni už za příjemné teploty předvedli své maximum a lidi “vyskákaní” z elektronického šílenství The Prodigy vřele reagovali.

První den festivalu potvrdil, že Rock for People neklesá pod nastavenou laťku z minulých let. Perfektní organizace se zde stala samozřejmostí. Na prvním místě tady evidentně stále zůstává návštěvník, který tu opravdu má perfektní servis. Může si hudební fanoušek přát něco lepšího? V České republice společně s ostravskými Colours určitě ne. Je třeba především pogratulovat pořadatelům, jak se poprali s nepřízní úterního počasí, takže nově příchozí ani nemohli tušit, v jakém stavu se Festival park nacházel den předtím. Kloubouček!

Text: Tomáš Tenkrát, foto David Karas