ROCKBLOG: Stroy představují nový videoklip Like It Or Not v premiéře na iREPORTu

To nejroztomilejší na umění je, že veškerá jeho odvětví jsou spolu vzájemně kompatibilní. Jestli mě na životě něco opravdu baví (kromě života samotného), je to právě tohle. První velký videoklip pro Stroy (Adam Reborn) byl mým velkým splněným snem. S kamarády uděláte písničku. Příjdou k vám na základě písničky obrazy. Vezmete další kamarády a zhmotníte je. Užívám si rád každý okamžik, jakkoliv stresující někdy (vždycky) natáčení může být. Nejsilnější momenty se o sebe přihlásí vždy v pravou chvíli. I pro to jsem mimo jiné dodnes nevybral výlevku v kuchyňském dřezu a i proto se čekalo na nový videoklip k titulní písni z našeho nového EP Like It Or Not tak dlouho. Ale popořádku…

Stroy vyšvihli v Lucerna Music Baru show hodnou velikánů

Ok, máme tady prý bývalého kandidáta na předloňský klip roku Adam Reborn. Klip, jehož stín těžko překročit (náš bubeník Miloš v něm má totiž vlasy do culíku!!!). Očekávání okolí je v takovou chvíli o to větší, že nový materiál vznikl v L.A. za vyloženě magických okolností. Producent Alain Johannes je pro mě již mnoho let starším bráchou Boha a možnost s ním pracovat na desce v jeho domácím studio 11AD, které je pro mne synonymem nebe, bylo jako znovu se narodit. Z toho důvodu jsem chtěl dát titulnímu singlu adekvátní videoklip, který bude zároveň poděkováním mladšímu bráchovi Alaina za to, co pro mě udělal a stále dělá.

Stroy natočili novou desku v L.A. v produkci Alaina Johannese

Námět na megalomanský klip o steampunkové babičce vyrábějící pájkou Mad-Maxovské brýle pro svojí kočku Sphynx v domově důchodců se setkal s nadšením všech, kromě těch, co nosí v zadní kapse 250.000,-. Co s tím? Co můžu udělat za minimální budget? Lyric video !!! Jak ho udělám? Budu na makro natáčet trouchnivějící listí, rýt slova do hlíny a kreslit prstem do popela z cigaret. Anebo…

Anebo nakreslím lihovkou a pastelkami na velkou oranžovou čtvrtku hrůzostrašnost, do níž zasadím celý text písně a doprovodím ho metaforickými výjevy, které se váží k jeho významu. Pak vezmu kameru, natočím slova v detailu a nastříhám je do rytmu písně. A je to! Hurá, kdybych kouřil, dám si cigaretu.

ROCKBLOG: Michal Skořepa (Stroy) - Oslo, otřes se!

Nyní praxe…

Prvních 60 hodin zabral výkres samotný. Prakticky nikdy jsem si v kreslení nepustil fantazii na špacír tak jako nyní. Pořádně jsem nekreslil od základní školy (navíc na podobná témata) a nakonec mě to tolik chytlo, že jsem se od výkresu nemohl odtrhnout. Kreslil jsem desítky hodin v kuse na podlaze v mém novém bytě (kde jsem tou dobou měl postel, židli a vidličku), kreslil jsem v restauraci Akropolis na Žižkově, kreslil jsem všude. Pohltilo mě to natolik, že jsem udělal rovnou i obal na desku a podklady na merch. Když byl výkres hotov, šlo se na natáčení.

Stroy ve studiu 11AD

S Mtym, jehož zvláštností je, že je jedním z mých nejlepších přátel, jsme řešili způsob, jak věc uchopit. Napadlo nás, že ta místa v hudbě, kde není žádný text, lze doprovodit stylizovanými záběry, kterak dílo tvořím, čímž bychom mimo jiného vyvrátili podezření, že ho nakreslily děti z výtvarného kroužku Moudivláček v Praze 4 coby hromadnou revoltu vůči učiteli po zadání obrázku na téma "Jaro". Pro navození atmosféry jsme vzali halogen a na výkres i celou scenérii začali blikat. Fungovalo to (vždycky to funguje).

Na Divoké Šárce jsem nakradl pár suchých větví ze stromů, abych s nimi vytvořil stínohru, posléze vzal pár přátel do studia Pokrok, dal jim do ruky prodlužovačky a šňůry od světel a přiměl je, aby 6 hodin v kuse vyhazovali pojistky. Mty vzal 4K kameru a poprve v životě (!) točil klip. Mám za sebou spolupráci s mnoha kameramany a musím říct, že tahle patřila mezi ty nejlepší (a to neříkám jen proto, že se máme tak rádi, že po sobě ani nechceme otáčet pivo).

ROCKBLOG: Michal Skořepa (Stroy) - Co muzikant, to spisovatel

Uprostřed natáčení na plac dorazila Mtyho Anička, se kterou jsem ho kdysi seznámil (a ji zase s ním) a přinesla s sebou Zoru, maličký půlroční výsledek jejich… jejich. Protože jsem strejda a můžu všechno, vzal jsem dítě, zabalil ho do svého koncertního černého háčkovaného přehozu, který mám po bývalé přítelkyni (ano, té), a položil ho na výkres. Je až neuvěřitelné, jak přirozeně zapadl spontánní výjev do duše celého klipu. TO jsou TY okamžiky! Cítím se požehnán. Zora bude jednou slavná a bohatá a bude moct letět do vesmíru (když není oblečená, vypadá jako kosmonaut).
Výkres samotný jsem pak natočil u sebe v koupelně. Levou rukou jsem blikal lampičkou z prodejny IKEA, pravou točil. Klel jsem. Hodně jsem klel. Natáčení probíhalo na 6x, jelikož jsem stále nebyl s věcí spokojen. Poslední natáčecí den mi s blikáním moc pomohl kamarád Lukáš, který má tak úžasně pozitivní vyzařování, že jím témeř rušil blikající světlo z lampičky.

Když kluci z kapely viděli, že z lyric videa se postupně stávají Letopisy Narnie, projevili smutek nad svojí neúčastí v klipu, a proto jsem je ještě dotočil u stěny v mém bytě (bylo tam dost místa) a zasadil je na konec klipu. Jsem tomu rád, protože původně jsem vážně počítal s výkresem a písmenky a nazdar. Jenže pak… No nazdar...

Výkres, na kterém nový videoklip stojí

Přestože samotné natáčení trvalo dlouho, nebylo to nic proti zhruba 100 hodinám, po kteroužto dobu trval střih a postprodukce. Zde přichází na řadu opět úžasný Mty a úžasná Anička. Oba jsou vynikající animátoři a bylo krásné nechat je se na klipu vyřádit. Od Aničky konkrétně je v klipu pár viditelných záležitostí (supi na začátku), ale i těch méně viditelných, například: Oko šejdrem, když si poprvé sundám brýle, nebo logo Alainovy kapely Eleven místo mých panenek na necelou vteřinu ke konci klipu.

Stroy interview: Máme na to dostat se za hranice

Alain je sám na výkresu přítomen, jelikož, ale nejen proto, že hraje v písni sólo a rovněž zpívá vokály v mezihře. Je tam s kouskem svého studia 11AD i svojí ženou Natashou. Jsem rád, že jsem oběma mohl vzdát hold alespoň tímto málem. Zasloužili by si mnohem víc. Více o nich v několikadílném rozsáhlém blogu o natáčení v L.A., který s iREPORTem připravuji u příležitosti oficiálního celosvětového vydání EP Like It Or Not na začátku léta tohoto roku (deska ještě oficiálně nevyšla, byla pouze dárkem ke křu v LMB vloni v listopadu. Máme jí u sebe, kdo by chtěl, ale pouze fyzicky).

Stroy odložili premiéru videoklipu o den na počest Davida Bowieho

Klip měl mít již tři premiéry, ale všechny jsem posunul, jelikož jsem stále nebyl spokojen. Pravdou ale je, že jsem si prostě HRÁL. Strašně mě to bavilo. Hrál jsem si a hrál a vylaďoval. Poprvé v životě jsem vytvořil své KOMPLETNÍ dílo: Hudba (s kapelou), text (s Alainem), scénář, režie, kamera (s Mtym), herectví a konečně… kreslení! To kreslení… Málem bych ani nestihl dnešní premiéru, protože jsem ještě na úplný závěr dostal nápad nakreslit titulky! Kde jinde než v Akropolis (děkuji obsluze). V titulkách si můžete prohlédnout stylizované portréty Mtyho, Aničky, Zory (která bude slavná), mě, kluků z kapely a jména všech, kteří se účastnili. Mám je všechny strašně moc rád stejně tak jako to něco, co je tu kdesi nad námi a s námi a dává nám to možnost žít a tvořit. Tvořit a neptat se. Věřit a letět.

Právě to je odkaz, který v sobě nese dílo a život Davida Bowieho, pro něhož jsme se rozhodli včerejší premiéru klipu odložit na dnešek. Chtěl jsem tu být pro něho, stejně jako tu byl on mě a nás všechny. Nakreslil jsem mu portrét. Dnešní premiéra nechť patří mimo jiné jemu a všem, kdo se nebáli a nebojí být tím, co jsou.

Tak užívejte a sdílejte, tvořte a poslouchejte Eleven.
(a jděte na procházku…)

M.

Autorem blogu je Michal Skořepa (Stroy)