Banner
Banner

Newsletter

SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Ian Curtis (43.)

Ian Curtis, vedoucí osobnost a zpěvák britské kultovní skupiny 80. let Joy Division. 16. července by oslavil 56. narozeniny. V dobách jeho slávy v Anglii doznívala punková revolta a hudba se počínala ubírat trochu jiným směrem. Objevují se nové kapely, které budují svou image na pocitech průmyslové civilizace, jako jsou strach, stres, osamělost, a pokoušejí se je přetransformovat na platformu rockové hudby.

iancJoy Division, podobně jako třeba The Cure, Siouxsie And The Banshees, Fields Of The Nephilim či Pere Ubu, byli ovlivněni hlavně filozofií  existencionalismu, absurdního dramatu, francouzským moderním románem, poezií Poea, Rilkeho, Thomase. Heslem oněch dní je osobní politika, tedy rozkrývání temných stránek života a ventilace vlastních psychických problémů s cílem dosáhnout určité vnitřní změny. Synonymem těchto nostalgických a melancholických nálad je i Ian Curtis

DIAGNÓZA: SAMOTA
Narodil se, žil i zemřel v Manchesteru, v oblasti s největší koncentrací strojního, chemického a textilního průmyslu Anglie. Vykazuje dělnický původ a proto je nejčastěji ke spatření v šedých a nevýrazných industriálních čtvrtích. Už v útlém věku se cítí odstavený na vedlejší kolej, izolovaný v anonymně průmyslovém labyrintu. Celý tento zhoubný nádor mu prorůstá tělem i duší a nedokáže najít cestu z tohoto bludiště a natrvalo zmizet někam do neznáma. Později k tomu říká: "Pracoval jsem v továrně a byl jsem tam opravdu šťastný. Nemusel jsem na práci myslet, jediné, co jsem celý den dělal, bylo to, že jsem postrkoval vozíky s bavlněnými výrobky tam a zpátky. O víkendech jsem přemýšlel, za co utratím peníze, kterou desku si koupím. Takhle jsem si žil ve svém malém světě."

Stereotypní život ho neuspokojoval, cítil, že jeho ambice jsou nepoměrně vyšší. V době, kdy pracoval v obchodě s hudebninami, odepsal na inzerát jedné začínající kapely, i když se zpěvem neměl žádné zkušenosti. Po několika měsících usilovného, byť poněkud chaotického zkoušení vystoupil 29. 7.1977 na pódium Electric Clubu a ohlásil jméno kapely: Warsaw. Koncert však dopadl mizerně, už při první skladbě "odešla" rytmika, kytara hrála falešně a většina přítomných rychle opustila klub. Jako každé začínající kapele se nedařilo ani jim a deprese z neúspěchů na kapelu těžce dolehla. Koncerty byly tristní, o demokazety nikdo nejevil valný zájem.

JoyDivisionKrátce před novou premiérou se však přejmenovali na Joy Division, kterýžto název pocházel z románu The House Of Dolls (Dům loutek), příběhu o židovském děvčátku, které je v koncentráku zařazeno do tzv. joy division, oddílu pro radost, tedy do bordelu pro důstojníky a personál tábora. S novým producentem Martinem Hannetem, novým názvem i programem se přece jen úspěch dostavil a kapela se konečně dostala do širšího povědomí.

DEPRESE SE PROHLUBUJE
Designér obalů desek Joy Division, Peter Seville, vzpomíná: „Víc než kdo jiný zpíval Ian opravdu to, co si myslel. Psal to, co cítil. Zpíval o tom na pódiu, a když jsi ho potkal další den, byl totálně zničený. V písních jako Isolation jsem cítil hrozný smutek, smutek jako nevyhnutelnost. Samozřejmě, když ještě žil, bylo velice těžké si pomyslet - hm, tento chlápek se jednou zabije..." Časem se Curtis stal vůdčí osobností kapely. Psal většinu textů, skládal hudbu. Nikdy toho příliš nenamluvil a když vylezl na pódium, až úzkostlivé se striktně zdržoval jakýchkoli komentářů. Na druhé straně vystupoval velmi sebejistě, v některých případech až arogantně. Nepotřeboval klábosit, vše bylo obsaženo v textech, které byly navíc neoddělitelnou, pevnou součástí drásavé a depresivní hudby. Znovu k tomu Peter Saville: "Vzpomínám si, jak jsme jednou seděli, pili a smáli se, ale Ian seděl v koutku a brečel. Nešel domů ani do hotelu, jen tam tak seděl a plakal. Byl velmi citlivý a víc než kdokoli jiný z kapely byl spojený sám se sebou, i když byl na pódiu. Všechno strašně prožíval."

iancurtisZanedlouho se oženil se svou dětskou láskou Deborah Woodruff, a byť se jim záhy narodila dcera Natálie, jeho léta prohlubovanou nervovou labilitu se zastavit nepodařilo. Snad jen zmírnit. Při prvních vážnějších manželských konfliktech se však jeho stav prudce zhoršil. Dostával epileptické záchvaty, pokusil se o sebevraždu tabletami, pobodal se nožem. 2. 5. 1980 vystupovali Joy Division v birminghamském High Hall a koncert zachycený na albu Still končí pádem zpěváka z pódia. Pár dní předtím prodělal labilní Ian záchvat při páté skladbě v londýnském klubu Moonlight. Kapela byla nucena zrušit nadcházející koncerty. Manželka mu hrozí rozvodem, na povrch se dostává jeho avantýra s milenkou. Namísto lékařského klidu však pokračuje Ian v dotáčkách alba Closer, které mělo následně definitivně potvrdit kvality kapely, nebo ji pochovat. Práce na desce řídí Martin Hannett, který při nahráváni mění dosavadní praktiky mixáží. Potlačuje zvuk kytary a bicích ve prospěch zvýraznění basových linek. Nejexponovanější složkou nahrávek je však stále vokální projev Iana Curtise, plný napětí, intenzity a až tragického patosu, to vše ve spojení s texty, které jsou výhradně jeho prací a tvoří scénář jeho duševních pochodů. Vypráví v nich svůj vlastní příběh o zrození, zkouškách, přátelství, duševní krizi a samotě: "Existence - co na tom záleží/Minulost oddělená od budoucností/Přítomnost se mi vymyká z rukou/Srdce nebo duše - jedno musí pryč/Srdce a duše, které budou hořet." (Heart And Soul).

Ia CurtisSMRT JAKO ÚLEVA
V té době připravují Joy Division první americké turné. Dva dny před odletem vysílá britská televize film Wernera Herzoga, Stroszek. Pojednává o mladém člověku a jeho traumatech, o jeho životě v područí konzumní společnosti a fatálním rozhodnutí, že jediným východiskem je pro něj - sebevražda. Ian Curtis, velký obdivovatel režiséra Herzoga, film jistě viděl. Ve svých třiadvaceti totiž rezignuje na vlastní život a kolem poledne, v neděli 18. 5. 1980 jej manželka nachází oběšeného. Poslední slova, která napsal, zněla: "Právě v této chvíli si přeji, abych byl mrtev. Dále už nedokážu nic předstírat." Okolo smrti kolovaly dlouho rozličné fámy a dohady, faktem však zůstává, že Curtisův skon nebyl náhodný. Jen málokdo totiž spáchá sebevraždu bez toho, aby o ní dlouze nepřemýšlel. Citlivý Ian se nedokázal vyrovnat s rozpadajícím se manželstvím a rozbíhajícím se kolotočem kolem Joy Division. Epilepsie pak byla pouze tou poslední kapkou v hořkém kalichu. Bohužel, skutečnou pravdu se dnes, po více než dvaadvaceti letech od tragické události už asi nedovíme. "Když se mě zeptáš, proč se zabil, nevím přesně, ale řekl bych, že když zpíval Love Will Tear Us Apart, Láska nás rozdělí, tak na to myslel," říká Peter Saville.

text: Pavol Brtiš, foto: archiv


Další seriály:

Seriál BIGBÍT

Seriál o vzniku legendárního televizního cyklu Bigbít, jenž přináší nejen historii české a slovenské rockové hudby, které se v bývalém Československu kdysi začalo říkat big beat, ale i pohled do zákulisí.
Seriál ZE ŽIVOTA PUNKU

Seriál o vzniku a vývoji punku v bývalém Československu. Na svoje hudební začátky vzpomínají matadoři českého i slovenského punku Petr Hošek, Hraboš, Petr Růžička Jan Rampich a další.
Seriál METALOMÁNIE

O tom, jak těžké byly začátky metalu za železnou oponou, vyprávějí Radim Pařízek, Aleš Brichta, Miloš Dodo Doležal, Ota Hereš, Kolins, Bruno a další. Texty jsou doplněny o exkluzivní dobové fotografie.