SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Quorthon (144.)

Vydáno 20.06.2014 | autor: redakce

Zubatá s kosou nešetří ani metalové blouznivce brutální estetiky. Po Chucku Schuldinerovi (Death) sáhla po jistém Thomasi Forsbergovi, známější pod pseudonymem Quorthon (1965-2004), jednou stálou persónou formace Bathory a nejvyšším z Vikingů, spojených kdy s visačkou black metalu.

SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Quorthon (144.) SMRT SI ŘÍKÁ ROCK'N'ROLL: Quorthon (144.)


Quorthon2QuorthonQuorthon se narodil 17. února 1965 (někdy uváděl 1966) ve Stockholmu a často sám přiznával vcelku idylické dětství na prahu sedmdesátých let, kteréžto později promítl do alb koketujících s hard rockem a punkem, vydaných pod vlastním jménem (The Album a Purity Of Essence). Ta radikálně vybočovala z mantinelů daných stěžejní kapele, alespoň pro fanoušky Bathory. "Z mé strany to byla opravdu provokace a velká drzost. Mnoho fanoušků mne verbálně napadalo. Ale za vším, co jsem kdy složil a nahrál, si stojím a jsem na obě punková alba hrdý."

VIKINGOVY ROHY

Na prahu puberty novopečený fanoušek Blask Sabbath či Kiss vchází do voskového muzea a je zcela pohlcen osobností hraběnky Bathoryové, jež se stane Fosbergovou femme fatale a uměleckým alter ego. Pod vlivem uherské krvelačné šlechtičny zakládá pramáti kultovní kapely pod názvem Countess Bathory a přijímá jméno ďábla, jenž obětoval Krista v den zjevení. Uražená pýcha, když zjistí, že jacísi Venom, které se však naučil uznávat, mají v repertoáru stejnojmennou skladbu, mění název kapely na epizodní Nosferatu, aby posléze zvolil kompromis a vyvedl švabachoidní logo Bathory. Eponymní album vychází koncem roku 1984. Jeden ze symbolů Bathory - kozlí hlava - zdobí přední obal alba. Nahrává další. The Return (1985) je snad nesymboličtější artefakt úsvitu black metalu, Under The Sign Of The Black Mark (1987), Blood Fire Death (1988) a Twilight Of The Gods (1989) jsou koncepční epopeje, využívající mýtické a pohanské insignie a zhusta čerpající ze skandinávských folklorních tradic. V další dekádě se potom vrací k ortodoxnějšímu pojetí extrémního rocku a metalu a postupně ztrácí na svých pozicích temného věrozvěsta a experimentátora. V letech před nečekaným skonem pak znovu oprašuje model rozsáhlých eposů a realizuje monotématické suity Nordland I a II.

QuorthonInmemoryofMYSTICUM SATANAE

Quorthon byl a zřejmě ještě nadlouho zůstane tajemstvím zahalenou postavou, neméně pak projekt Bathory, do jehož prapůvodní podoby patřili i dnes uznávaní producenti Thomas Skogsberg nebo Jonas Akkerlund. Soubor až na zanedbatelné výjimky živě nevystupoval. A malá perlička? Vydavatelství Black Mark, jež vlastní práva na veškerý materiál značky Bathory, velí pan Forsberg starší.

Neméně zajímavým je fakt, že Quorthon se k satanismu hlásil jen zpočátku. Jelikož se necítil být zatížen jakýmkoli dogmatem, prostudoval nejen historické pověsti a báje, ale i Bibli, a došel k přesvědčení, že jestliže nevěří v Boha  Krista, nemůže věřit ani v Satana, neboť ten je produktem právě božím.

"Netuším, zda se po Nordland II pustím do epického či naopak ortodoxně blackmetalového materiálu. Znáš to - když dlouho svítí slunce, přeješ si déšť. Nechám to na osudu." Přes období  letních festivalů vznikl projekt, který staví na odkazu Thomase "Quorthona" Forsberga. Pro pořádek jen pár jmen zúčastněných - Abbath (ex-Immortal), Causy (ex-Emperor), Satyr (Satyricon). Pseudonymy hrály v blackmetalu vždy velkou roli. Ten nejzářivější ztratil jen tělesnou schránku, význam trvá.

Srdce Thomase Forsberga aka Quorthona vypovědělo službu s konečnou platností 7. června 2004. Utýrané nemocí a drogami, s kterými majitel orgánu tak často experimentoval.

Text: Jan Sedlák

Příště: Michael Jackson

zavřít