Vydáno 21.10.2016 | autor: Daniel Maršalík
Přídavné jméno "kultovní" se v hudební publicistice zbytečně nadužívá. Neplatí to však v textech o kapele The Cure, která minimálně pro jednu generaci zcela jistě kultovní je. Britové s leaderem Robertem Smithem vystoupí v sobotu 22. října v pražské O2 areně. Bude to jejich už šestý koncert na území České republiky.
The Cure jsou právam považovaní za kultovní kapelu
The Cure se zformovali už v roce 1976 v anglickém Západním Sussexu jako post-punková kapela. Spolu s The Smiths byli nejvýraznější představitelé tehdejší rockové muziky. Pozitivní kritiky sklidilo již jejich první album Three Imaginary Boys z roku 1979. Ze stejné doby je i singl Boys Don't Cry, který ale v období svého vzniku příliš nebodoval v hitparádách. To se stalo až později (v roce 1986), když ho Robert Smith přezpíval. Dodnes je to hit, který je známý i dalším generacím a hrají ho rozhlasové i televizní stanice.
Nedostanete se na koncert The Cure v Praze? Přijďte na Just The Cure do Radosti!
Prvním zářezem v top 10 britské hitparády singlů se pro The Cure stala písnička The Lovecats z roku 1983. To už byl zvuk skupiny popovější a i vizuální image byla výraznější. Britové najednou byli ukázkovými tvářemi nové vlny. Jejich popularita stále rostla a alba Faith (1981), Pornography (1982) a The Top (1984) se dobře prodávala.
Nejúspěšnějším obdobím pro The Cure byla druhá polovina osmdesátých let a začátek let devadesátých, kdy získali mnoho svých posluchačů i v Severní Americe. V roce 1985 vyšla deska The Head On The Door obsahující singl Close To Me. Recenze byly opět velmi příznivé a uznávaný časopis Melody Maker album označil jako nejlepší toho roku.
Pro mnoho lidí jsou The Cure pouhými interprety pomalých a ponurých žalozpěvů. Ukázkou tak vnímané písně může být singl Lullaby, kolem kterého se vyrojilo mnoho úvah, o čem vlastně je. Spekuluje se, že je metaforou pro závislost nebo deprese a vznikl na základě drogové minulosti Roberta Smithe. Každopádně i v případě desek Kiss Me, Kiss Me, Kiss Me (1987) a Disintegration (1989) se vzácně shodla veřejnost s hudebními publicisty na tom, že jsou výjimečně povedené. Všichni byli tvorbou Britů nadšeni. Z tohoto období stojí za poslech určitě i skladby Just Like Heaven, Pictures of You nebo Lovesong.
BUBÁK: Robert Smith z The Cure aneb chladný pavouk
Kdo vůbec netuší, co The Cure jsou zač, určitě zná aspoň megahit Friday I'm In Love z alba Wish (1992). Zajímavé je, že když Robert Smith tuto skladbu psal, byl přesvědčený, že tu melodii někomu ukradl. Mnoha lidem skladbu přehrával a ptal se jich, zda ji někdy neslyšeli. Pár dní trvalo, než uvěřil, že ji složil on sám.
Od poloviny devadesátých let nastal ústup popularity skupiny, kde kromě leadera nezůstal jediný původní člen. The Cure stále vydávají dobré desky, ale svět pop music je krutý. Mládí je mantra a Robert Smith bohužel zestárl a ztloustl. Kapele jistě také nepomohlo, že k albu Bloodflowers (2000) nevydala jediný klip. K video prezentaci se vrátila až singlem The End of The World z desky The Cure (2004).
Svou třináctou a zatím poslední desku The Cure vydali už v roce 2008. Jmenuje se 4:13 Dream a už v době vydání Robert Smith ohlašoval, že má mnohem více písní, ale tato deska obsahuje ty optimističtější. Ty temnější se měly objevit na dalším albu, které dosud nevyšlo. Dnes jsou The Cure opět na turné a i když opravdový hit nemají už dvě desetiletí a desky nevydávají jak na běžícím páse, nemají problém vyprodat velký sportovní stadion. Co by za to daly hudební hvězdičky, které denně plní obsah bulvárních médií.
Témata: The Cure, Robert Smith, koncerty, turné
