Vydáno 12.06.2017 | autor: redakce
Do pražského koncertu System Of A Down v O2 areně odtikávají poslední hodiny. Novou desku sice kapela nevydala už 12 let, přesto má ve svém repertoáru dost silných skladeb. Tady je Top pětka - nepochybujeme, že některé songy z ní určitě zazní.
TOP 5 skladeb System Of A Down: Jsou o arménské genocidě nebo válce v Iráku
Až bude jednoho hezkého dne, který je zatím v nedohlednu, nějaká rozumná arménská vláda udělovat ceny za příspěvek ke všeobecnému povědomí o téhle kavkazské zemi, neměla by zapomenout na System of a Down. Tahle hodně alternativní a hodně metalová parta, jejíž produkce si v dramatičnosti nezadá s arménskými dějinami, je ve světě nejspíš známější než Aram Chačaturjan a jeho Šavlový tanec.
Když na arménsko-americké střední škole v kalifornském Glendale parta okolo charismatického hudebního šarlatána Serje Tankiana začala v první polovině devadesátých let bušit do kytar, kryl jí od bicích záda nositel zmíněného slavného příjmení Chačaturjan Ontronik. Zárodečná buňka budoucích hvězd se jmenovala všeljak, mimo jiné také Victims of a Down a jejich hlavním cílem bylo co nejvíc se přiblížit svým hrdinům ze Slayer. Ontronik nevydržel a odpadnul. Přihlédnuto k dnešnímu postavení jeho kamarádů a krajanů na hudební scéně je nejspíš čeho litovat. Chačaturjanovu stopu nese píseň Sugar, singl z debutové eponymní desky SOAD, jenž dodnes patří k pilířům koncertního setlistu hlasitých Arménů. Jako znělku ke svým spektakulárním bitkám si ji dokonce vybrala americké wrestlingová federace. Takže do ringu.
Druhá deska System of a Down vyšla přesně týden předtím, než skupina nadšených amatérských pilotů arabského původu přikročila k "slavnému" pokusu zúročit hraní leteckých simulátorů v New Yorku. Do následného všeobecného šílení se album Toxicity se svou náloží společensky vysoce angažovaných a pro leckoho nelichotivých textů docela dobře hodilo. Ironickou shodou okolností obsahovalo také úspěšný singl Aerials. Mezi fanoušky SOAD je ale prý nejoblíbenější právě eponymní Toxicity. I ona se dotýká bolavého místa, totiž holocaustu, který Turci na začátku minulého století předvedli na menšinových Arménech. Mimochodem: přes miliony obětí Turecko dodnes odmítá byť jen náznakem uznat, že se něco takového stalo. A protože je cenným spojencem těch, kteří vedou válku za demokracii a všechny tyhle velkolepé hodnoty proti všem těm zlým teroristům, nikdo ho k tomu nenutí.
LIVE: System of a Down odehráli klubový koncert pod širým nebem
Nové kapely obvykle mívají dost materiálu na první album, v lepším případě na dvě. Potom nutně nastupuje určitý útlum, únava z koncertování a na třetí desce v pořadí se to projeví. System of a Down nejsou výjimkou. Deska Steal This Album je ve srovnání s předchozími alby SOAD tak nějak neslaná nemastná. Aby nedošlo k omylu: neslaná nemastná pouze v kontextu System Of A Down, což z ní ve srovnání s tvorbou kohokoliv jiného ještě pořád dělá veliký nářez. Innervision se stala jediným zástupcem třetího opusu nejznámějších Arménů Ameriky, který dosáhl toho, čemu se říká "mainstreamové rozšíření."
Bring Your Own Bombs, vlastní bomby s sebou. Ve znamení téhle jedovaté parafráze se System of a Down pustili do Ameriky, toho času vedoucí válku v Iráku. Video, jehož režie se ujal Jake Nava, představilo americký způsob distribuce rovnosti, volnosti, bratrství a jiných civilizačních výhod způsobem, který mu vynesl pár cenzurních zásahů. Ty logicky zvýšily jeho oblibu natolik, že tohle dílko získalo v roce 2006 cenu Grammy. Album Mesmerize, ze kterého B.Y.O.B. vzešla, představuje ve vývoji zlom. System of a Down se rozmáchli do široka natolik, až to začalo připomínat megalománii. Nastával soumrak bohů, charakterizovaný i stále silnějším puzením pana Tankiana vydat se na sólovou dráhu.
Tuhle píseň na koncertě možná neuslyšíte. System of a Down nehráli Vicinity of Obscenity, pocházející z jejich zatím posledního alba Hypnotize, zas tak často. Mohou za to nejspíš komplikovaně vystavěné zpětné vazby, které se prolínají i do sousedního songu She's Like Heroin. Aby toho nebylo málo, nese se Vicinity v atypickém a složitém sedmiosminovém rytmu. O její složitosti snad až trochu komicky vypovídá skutečnost, že ji kapela nahrála na místě, honosícím se názvem Akademie Mathematique of Philosophical Sound Research. Kapela, nahrávající písně tak složité, že je sama stěží dokáže zahrát, mívá obvykle problém. Vicinity of Obscenity se na několik let stala labutí písní System of a Down. Nyní je ale kapela zpět a doufejme, že se brzy dočkáme i nové tvorby.
text: Ondřej Fér
Témata: System Of A Down, Serj Tankian, metal, koncerty
