Kapela Clou si po dlouhém období ticha střihla dlouho očekávaný koncert v Praze. Kdo ale čekal divočinu, měl spíš zvolit koncert UDG probíhající ten samý večer nedaleko Paláce Akropolis. Clou totiž tentokrát s kytarami usedli na židle a v akustickém setu divákům předvedli, že to jde i jinak.
CLOU
Palác Akropolis, Praha
30. 3. 2011Kdo by si snad myslel, že když to není punk, je to nuda, šeredně by se spletl. Koncert
Clou jsem viděla nespočítatelně krát a troufám si tvrdit, že ten poslední byl jeden z nejlepších.
Publikum, které příjemně zaplnilo sál
Paláce Akropolis, rozehřála nejdříve kapela
Quite Quiet v čele s
Kubou Alexou. Clou se dostali ke slovu okolo deváté hodiny a já po chvíli pochopila, o čem Lukemo mluvil, když mě odpoledne varoval, ať se připravím na „country jako prase“.
Clou vystoupili nejen v plné sestavě, ale ještě si přizvali hned několik hostů. V několika skladbách si na piano zahrál
Lumír Hrma, na steel kytaru kluky doprovodil
Josef Štěpánek a pomyslnou třešničkou na dortu bylo smyčcové trio tvořené
Veronikou Badurovou, Markétou Berouskovou a
Matějem Halasem. Po úvodní předělávce písně
A Place přišel na řadu stejnojmenný singl z třetí desky
For Tonight, který svojí country úpravou a zvukem banja vyvolal představu letního táboráku, opékaných špekáčků a party vousatých čundráků v kloboucích s liščími ohony podávajících si placatku a dojatě pějících o tom, jakej byl Frankie Dlouhán bezva chlap. Tu ještě podpořil kytarista
Petrock svou trampskou image v kostkované košili, se zarostlou tváří a kloboučkem na hlavě.
Country estrádou ale překvapení nekončila. Mnohým určitě trošku křuplo v uších, když se v písni
The Wait místo očekávané angličtiny ozvala čeština. „Clouci“ oprášili starý text Petrocka s názvem
Květy lásky a zkusili, co na to publikum. Mojí první reakcí byl pobavený úsměv na tváři, protože slyšet Lukema zpívat česky se mi podařilo jen u příležitosti x-tých narozenin božského Káji, kde si Clou střihli hitovku opěvovaného interpreta
Dám dělovou ránu, a poté při kolaboraci s rapperem
Indym v songu
Rockstar. Už tehdy jsem se přesvědčila, že téhle kapele prostě sedí angličtina, navíc většina - byť sebehezčích a sebedojemnějších textů o lásce zní v češtině prostě trošku pateticky a lacině. Nicméně nic proti ničemu, jako vsuvka dobrý, publikum se rozhodně nenudilo.
Clou postupně na nadšené a skandující fanoušky vybalili všechny svoje hity, a tak v průběhu večera zazněl nejen ten nejznámější
Island Sun, ale došlo i na singly
Snowy Wings,
Lean On My Shoulder, nejnovější
Believe nebo melodii z filmu Prachy dělaj člověka s názvem
Choocked On Memories. Lukemovi se rozhodně musí přiznat, že ten kluk prostě umí.
Člověku při poslechu jeho bezchybného hlasu prostě chtě nechtě musejí tak trochu vstát pomyslné chlupy po celém těle. A když v přídavku zaznělo
Secret, došlo v zadýchaném sále i k lehkému zamrazení v zádech.
Jak už v Akropoli nedobrým zvykem bývá, koncert k velké nelibosti všech přítomných musel končit úderem desáté hodiny, pánové to však zabalili o něco dřív, protože správně předpokládali, že je nadšený dav nenechá odejít jen tak. Krom Secret tak došlo i na mnou očekávaný song
Postcards v nezvyklé ragga úpravě a la Jamajka, který na závěr rozhoupal celý sál. A pak už zazvonil zvonec a for tonight byl konec. Na následné afterparty se od jednoho debatního kroužku ke druhému jako stín plížila myšlenka, že by Clou měli uspořádat
akustické tour a nezůstávat pouze u jednoho koncertu. Tak doufejme, že se nad tímto nápadem
Clouci důkladně zamyslí...
Fotogalerii Lucie Holíkové z koncertu Clou si můžete prohlédnout
ZDE.
text: Marta Pušová, foto: Lucie Holíková /Techno.cz