RECENZE: Best Of Divokej Bill versus Horkýže Slíže

HORKÝŽE SLÍŽE
V DOBREJ VIERE BEST OF 2001 - 2011
EMI Czech Republic
19 trax / 56:45 min

Úvalští skotáci údajně dali na hlas lidu, dle jehož volby byly skladby nominovány a jestliže respondenti skutečně žádali spíš Unisono než Bohužel a poslední řadovka Mlsná dostala více prostoru než debut, není co řešit, přesto zůstávají jisté pochyby. Ale co můžete čekat v zemi, kde manipulace prosakuje politikou, sportem i výrobou buřtů? Nic to ovšem neubírá na síle písní snoubících rock, folk, bujarost i melancholii. Na druhou stranu Divokýho Billa ze sedla sráží vyloženě odfláklý obal, jenž si poctiví dříči koncertních pódií opravdu nezasloužili.

To ten od Horkýže slíže potěší alespoň několik vyvolených, vyfocených se svými idoly (jinak ovšem též žádný zázrak). Kukova parta nemůže oslovit jinde než na území bývalé česko-slovenské federace, tady však září o to víc. Skvostný – mnohdy absurdní – humor, úžasná schopnost výstižné parodie od novodobého r´n´b a rapu (R´n´B Soul) přes romskou poetiku (Vójak) až po drrrsné gerrrmánské drrrnčení (Bernardín). Svými hity neomylně míří do černého, což platí i o uhýkané novince Mám v p… na lehátku, zdárně vyvedené prověřenou formou dialogu (až trialogu). O chytlavosti a refrénu „silném jak hovado“ netřeba pochybovat.

Chápeme-li CD s výběrem toho nejlepšího z tvorby coby vizitku umělce, těmihle se mohou pánové sotva pyšnit a důstojně prezentovat. Příznivce zas příliš neobohatí, to od obou kompilací zjevně čekají jiní.

text: Daniel Folprecht