Klára Vytisková: Toxique jsou u mě na prvním místě

foto: Marie BartošováJakou jsi měla noc, zdál se ti nějaký sen?
Mně se zdají každou noc úplně šílený sny, až z toho mám pocit, že v noci žiju druhý život. A dneska v noci se mi zdálo, že jedu ve vlaku a nestíhám přestoupit. Naštěstí jsem se pak probudila, takže je všechno v pořádku. (smích)

Toxique je kapela, ale takovou tou mediálně provařenou tváří jsi ty…
…no hlavně tam jsem jediná holka.

A máš třeba větší rozhodovací slovo, než kluci z kapely, nebo fungujete absolutně demokraticky?
Toxique je absolutní demokracie. Naštěstí je nás pět, takže každé hlasování skončí při nejhorším tři ku dvěma. Ale moje funkce v kapele spočívá spíš v takovém maminkování. Jsme v podstatě taková umělá rodina, která funguje šest dní v týdnu, a já mám ty dívčí pečovatelské potřeby. Mám pocit, že bych měla kluky srovnat do latě, ale oni mi zase vysvětlují, že už jsou velký a tu péči nepotřebují. (smích)

Na Toxique je zajímavá i image kapely. Kdo je tvůrcem toho, jak se prezentujete vizuálně?
Kluci se podílejí hlavně na aranžování písniček, takže tohle je spíš moje parketa. I když nedávno si kluci, konkrétně Honza s Vildou, vymysleli kostým. Mají holý hrudníky, na nich mají náhrdelníky s peřím a k tomu jen kožený bundy nebo saka a vypadá to fakt dobře.

Napadá tě nějaká kapela, která má výbornou image, která se ti líbí?
Skvělou image má Cartonnage. Ti mě vždycky něčím překvapí a mě baví jejich muzika.

A co třeba kapela, která hraje skvělou muziku, ale potřebovala by vylepšit tu vizuální prezentaci.
To je těžký. Mám pocit, že teď na to tady hodně kapel začíná přicházet. Pro mě to odjakživa byla nedílná součást muziky. Vyrůstala jsem na Dianě Ross a Stevie Wonderovi a ti měli tolik šílených kostýmů, že to pro mě bylo automatický.

U kapel, které se tak výrazně prezentují, vždy hrozí obava, že ta image zastíní muziku. Myslíš, že máte ten nadhled a hudba je stále primární?
V Toxique je muzika na prvním místě. I kdybychom měli hrát nazí, tak musíme mít rádi písničky, které hrajeme. To je strašně důležitý, takže pevně věřím tomu, že nám se nic podobného nestane. Ta image, o který se tady bavíme, je jenom taková třešnička na dortu.
 


Na tobě jde vidět, že máš ráda pěkný věci. Máš i byt vybavený designovým nábytkem?
Vzhledem k tomu, že doma jsem úplně minimálně, tak to tam nevypadá úplně tak, jak bych chtěla. Ale je pravda, že mám ráda pěkný věci. Teď jsem si pověsila bílou keramickou bustu jelena z galerie Futurista, která zároveň plní funkci vázy. Občas si koupím nějaký obrázky nebo plakáty z výstav.
A pozor, teď jsem si vzpomněla. Mám nový pracovní stůl od Lucie Koldové, který se jmenuje Treasury table a vyhrál Czech Grand Design. A ten mám hodně ráda, protože, má hodně šuplíků na poklady.

Klára Vytisková, foto: Marie Bartošová

Kromě zpěvu dost moderuješ. Každý týden se objevuješ na obrazovkách České televize, také jsi moderovala Žebřík 2010. Baví tě to?
V první řadě jsem a budu zpěvačka a většina věcí, který moderuju, souvisí s hudbou. A to mě samozřejmě baví, jinak bych to nedělala. Třeba si vůbec nedokážu představit, že bych moderovala přehlídku tavených sýrů.

Jaká byla spolupráce s Tomášem Hanákem?
Geniální. My se známe hodně dlouho a moderování s ním jde samo.

To, co hraje Toxique, bývá často označováno jako "inteligentní pop", přesto vás ne všechny rozhlasové stanice hrají. Má cenu s tím bojovat? Řešíte to nějak?
My když skládáme, tak neuvažujeme tak, aby se to hodilo i pro rádia. Je to fajn, když vás hrají, protože vliv na velkou masu lidí mají, ale neumím si představit, že bych dělala kompromisy, aby nás začali víc hrát.

Na desce Outlet People máte ve dvou skladbách použitý dětské vokály. Čí to byl nápad?
To jsou Vildovy písničky. On to s tím nápadem už složil a náš kamarád, který má studio v Pacově, sehnal několik dětí ze sousedství do studia a ty nám to nazpívaly.

Přemýšlíš v rámci Toxique nebo i sólově o někom, s kým by sis ráda zazpívala duet?
Chodila jsem do školy s Vojtou Dykem, a vždycky jsme zpívali na školních akcích a vrcholem byl náš maturiťák v Lucerně. Nedávno jsme se potkali a říkali jsme si, že by byla celkem zábava něco nazpívat. Ale každý jdeme trochu jinou cestou, tak moc nevím, kde by se to sešlo. (smích)

Pro iReport.cz píšeš pravidelně blog, byla jsi vždy taková "psavá"?
Ne, právě že vůbec a ve škole jsem se vždycky strašně trápila s jakýmkoliv slohem. I teď musím čekat na takovou tu náhlou inspiraci. Třeba, když přijdu domů ve čtyři ráno z nějaké akce, a něco mě zrovna napadne, tak to musím rychle napsat, protože jinak bych to okamžitě zapomněla!

Zúčastnila ses turné na počest Zuzany Navarové. Jaký je a byl tvůj vztah k této výjimečné zpěvačce?
Můj táta dlouhou dobu hrál v Nerezu na kontrabas, vyrostla jsem na té muzice a Zuzana byla jedním z důvodů, proč jsem vůbec začala zpívat. Pořád vymýšlela něco nového a nikdy se nebála jít do opozice proti tomu, co se tady dělo.

Kromě Toxique jsi natočila i desku pod hlavičkou Montage, ale z toho projektu už jsi vycouvala. Máš sólový ambice?
Teď mě zajímá pouze hraní s Toxique. Kapela je pro mě momentálně na prvním místě. Samozřejmě, že mám v šuplíku nějaký písničky, který se pro kapelu nehodí, a nevylučuju, že si někdy v budoucnu natočím desku, protože budu chtít zpívat něco úplně jiného. Ale zatím to v plánu nemám.

Co ještě letos s Toxique plánujete?
Skončili jsme Outlet People tour, v létě nás čekají festivaly a na podzim, 29. října, budeme mít takový audiovizuální projekt v Akropoli. Půjde o spojení hudby a umění. Právě teď dáváme dohromady nápady.

Zaujal mě vinyl Outlet People. Je krásný, kdo vymyslel, že to bude takhle vypadat a bylo těžký ho vydat?
Tvar vinylu je zároveň tvarem našeho loga, které vymysleli kluci ze studia Najbrt a vzhledem k tomu, že v Loděnici, což je kousek, je jeden z největších podniků na výrobu vinylů v Evropě, nebylo to vůbec složitý!

A jak to vypadá s tvým plánem mít módně kulturní blog?
Jooo, spustím to koncem srpna, právě na tom pracuju! Tak se pak mrkněte!



text: Daniel Maršalík, foto: Marie Bartošová

---