Číhal jsem do pódia na
Visáče, jak mastí Traktor. Nechápete? Dobře. Stál jsem čelem k pódiu a sledoval punkovou legendu
Visací zámek, jak hraje svůj letitej hit
Traktor.
Tu písničku si pamatuju ještě jako základoškolskej
chachar. “Jede traktor, je to Zetor, jede do hor orat brambor…” Tenkrát těm klukům bylo o něco míň, než je nám Wohnoutům teď, jenže kutálející se čas nadělal z pubertálních klučinů statný
padesátníky. Smekám před touhle partou, neboť Visáči to dokážou i v kmetskym věku rozbalit, jakoby jim bylo vo třicet míň.
Traktor zavrčel snad na všech místech naší krásný
vlasti a já si říkám, že dokud to ti staří pankáčové vydržej, bude mu motor bublat nadále tak důstojně, jako doposud. Jednou už to ale prostě nepůjde a tenhle
evergreen poletí světem už jen prostřednictvím nahrávek a revivalů.
Tím ovšem nekončí
život písničky. Akorát si jí už nebudeme moci vychutnat přímo od kuchařů. Nebude tak čerstvá, opravdová, s
mateřskou láskou zamíchaná, jako nám jí Visáčové vaří na koncertech.
Za mnoho let, až na ní dostaneme chuť, otevřeme
digitální konzervu a Traktor si přihřejeme na lejzrovým vařiči. I tak, myslím, bude chutnat znamenitě.
text: Honza Homola
www.wohnout.czwww.honzahomola.cz